Clerks 2: Muži za pultem

Nyní již nemám co tajit a musím to tedy říst, po poctivém shlédnutí všech Smithových 7 filmíků je pro mě nejlepším filmem Clerks 2. Myslím, že jsem tento film viděl až jako v pořadí druhý (po Dogma), ale až tento film mě přesvědčil, že stojí za to shlédnout i jiné snímky daného režiséra. Tento u mě ale přesto vyhrál. Jen pro pořádek uvedu pořadí v jakém se mi líbily další snímky: 2. Hledám Amy, 3. Flákači, 4. Clerks, 5. Jay a mlčenlivý Bob vrací úder, 6. Dogma, 7. Táta na plný úvazek (14.05.2007)

Návrat našich oblíbených hrdinů se, bez nadsázky, nemohl povést lépe. Kevin Smith natočil nejen tu nejvtipnější, ale v rámci žánru také nejchytřejší, nejdojemnější a zkrátka nejhodnotnější komedii pod Sluncem. Brilantní scénář je nabušen jak drsnými a perverzními vtipy, které neznají hranic v odvážnosti, genialitě i účinku na bránici, tak hodnotnými dialogy, příjemnou sentimentalitou, lehkou romantikou a nádherným závěrem... Dokonce i ta krátká muzikálová vsuvka byla velice vhodná a osvěžující, v Clerks 2 skutečně platí - co nápad, to perla. 10/10 (20.07.2008)

Uplynulo dvanáct let, Dante s Randalem se stále opírají o prodejní pult, stále debatují o stejných nesmyslech, ale přesto jsem po Smithově prvoligovém debutu viděl kousek z Ligy mistrů. Není to jen o tom, že se kluci konečně vybarvili, hudba hrála více do skoku, Jay s Bobem našli správnou míru svého setrvání v záběru kamery, mezidruhová erotika směle zavoněla originalitou, ale tentokrát se navíc nešetřilo perlami typu: „Nemůžeme spolu spát, ona by hrozně chtěla, ale v její pipince žije skřítek Polštáříček a když jí ho tam dám, tak mi ho Polštáříček ukousne." či Randalovým uměleckým ztvárněním děje celé Tolkienovy ságy v rámci půl minutového vystoupení. (05.07.2012)

Ať žije Kevin Smith! Ať žijou Transformers! Věčná sláva oslům a Michaelu Jacksonovi! U jinýho filmu bych asi pět jen tak nenapálil, ale tady už začíná fungovat i jistý druh nostalgie a navíc, takový filmy se prakticky netočej. Smith ukazuje, že Jersey Girl byla jenom takovou slabší chvilkou, potvrzující, že nikdo není neomylný. Druzí Clerks ho znovu představují jako autora svěžího, originálního, citlivého a navíc ohromně vtipnýho. Na jedničku navazuje tak parádně, že byste ani neřekli, kolik že už od ní vlastně uplynulo let. Nic zde nepůsobí jako nastavená kaše, všechny postavy se věrohodně "posunuli" dál, byť vlastně řeší stále tytéž problémy. Celý film je protkán spoustou narážek a odkazů nejen na Smithovu tvorbu. Některé vtipky a scénky jsou doslova zabijácké (přehrávání Pána prstenů, skvostný Jason Lee, parádní muzikálové číslo či cokoliv týkající se nové postavy - superTransformergeeka Eliase). A ještě k tomu Kevin stále umí vztahy, páč to jiskření mezi dvěmi nejmenovanými postavami - to se prostě jen tak nevidí. Takže - pro neSmithovce stopro za čtyři, ti ostatní si asi stejně jako já rádi tu poslední pátou hvězdičku dobrovolně přidají. Díky Kevine, tohle jsem abych pravdu řekl ani moc nečekal. Lord? :))))) (04.08.2006)

Mám Kevina rád, ale musím se přiznat, že po první cca čtvrthodince jsem se bál, jestli už neklesl příliš hluboko - dialogy se topily v nejperverznějších nadávkách a přitom byli dost samoúčelné. Vrchol přišel v dialogu o nepřípustnosti kombinace "going ass to mouth", kdy už jsem měl sto chutí nad mistrem zlomit hůl a prohlásit ho za pozéra, naštěstí zanedlouho poté začal film nabírat obrátky a Smith se (aspoň mi to tak přišlo) ukázkově uvolnil a začal si s filmem hrát, tak jak to umí... Tj. objevili se staré dobré debaty o popkultuře, zj. komixech (zvláště výživná je pře fanoušků Star wars a Pána prstenů), muzikálové vložky, parodie, camea Smithových koruních herců (Lee a Afleck) a na konci zběsilá akcelerace děje a ukázková SHIT katastrofa, kdy se na chvíli zdá, že jde všechno do hajzlu... ještě, že jsou tu Jay s Bobem, aby zachránili... Dantův svět. Špičková zábava, pro Smithovi fanoušky samozřejmě povinnost 80% (17.12.2006)