Spláchnutej

Tak ani Spláchnutej neprolomí mojí averzi k digitálně animovaným filmům. Kromě Finding Nemo nemůžu o žádném říct, že by mě pobavil. Nemůžu ani říct, jestli je některý lepší než další, protože mi přijdou všechny skoro stejné. Spláchnutej měl potenciál se nějak odlišit, ale ani on nevybočuje nijak z řady. Myslím, že mu dokonce téměř úplně schází humor. 2 hvězdičky filmu dám jen kvůli zpívajícím slimákům. Napsal jsem to asi už u více těchto digitálů, ale napíšu to i tady, chybí mi v tom prostě kumšt. Nejlepší animované filmy poslední doby, nepočítám-li japonské anime, jsou Trio z Belleville, Wallace & Gromit, ale také české Fimfárum. (16.05.2007)

Povedený animák, na kterém je zatraceně znát, že pochází z dílny studia Aardman, které se proslavilo filmy s Wallacem a Gromitem. Plastelínu tentokrát vyměnili za jedničky a nuly , přesto je ale animace díky "trhané" mimice a texturám hodně podobné právě té stop-motion animaci s plastelínovými figurkami a filmu to jen prospívá. Samotný film je, ač tentokrát spíše více zaměřený na dětské publikum, místy zatraceně vtipný, po většinu stopáže hodně zábavný a téměř nepřetržitě hravý a vynalézavý. Spoustu gagů jsme sice viděli už někde jinde, najdou se ale i opravdové perly. Příběh je klasickou moralitkou, která děti poučí o pravých hodnotách a správném charakteru, to je ale už takové nezbytné zlo, které k animákům neodmyslitelně patří. Hlavně že to moralizování není nijak extra rušivé a film přes pár infantilních úletů po celou půldruhou hodinu spolehlivě baví. Další Wallace a Gromit se sice nekoná, ale i tak to je Spláchnutej jedním z těch výrazně lepších animáků. 70% (27.05.2009)

Těší mě, že se zde můj vkus shoduje s arbiterem Arbiterem. Jednou v životě jsem byl v multikině, zatažen malým bráškou na návštěvě u mne v Praze. Co jsem považoval za pověry, jsem nyní viděl na vlastní oči: polovina lidí držela v rukou papírový kýbl s praženou kukuřicí. Film: Spláchnutej. No co bych zapíral, bavil jsem se. Pro mne sice nic, co by mohlo jít přes tři hvězdičky, ale slimáci procítěně pějící "Don´t worry" nebo Kafku čtoucí  šváb nedovolují klesnout na nižší počet. (05.05.2012)

Spláchnutej se snaží zachovávat si typický charakter Aardmanovských plastelínových figurek, ale bohužel se mu to moc nedaří. Figurky sice stejná očka a packy (a další části těla), ale celkový dojem je prostě trošku mrtvolnější, chybí pocit, že to všechno někdo uplácal vlastníma rukama. Ve srovnání se stylizací některých animáků, které poslední dobou vznikají jako na běžícím páse, však Spláchnutej působí víc než sympaticky. Postavy jsou buď vesměs sympatické (hlavní postavy samozřejmě), mile přitroublé (Ropušákovi poskoci) nebo zábavně ďábelské (Ropušák). Skutečnou hvězdou jsou ale malí slimáčci, kteří buď zděšeně piští a před vším utíkají nebo se zčistajasna objevují se svými hudebními vstupy. Kanálový Londýn je pak přesným obrazem toho nahoře, jen sestavený ze všeho, co voda do krysího městečka připlavila (např. mixéry použité jako motorové čluny). V mnoha recenzích se píše, že humor Spláchnutého je určen spíše pro děti, což bych normálně potvrdila, ale v kině se ty děcka kolem moc nebavily, tak nevím nevím.... Většina fórků je velmi tělesných, spočívají v různých pádech, nárazech a zejména několikanásobných ranách do rozkroku. A vůbec celý film má charakter grotesky, navíc jede ve zběsilém tempu a je v podstatě jen nekonečnou honičkou, z které vytrhnou snad jen dvě tři poklidnější scény (jako je třeba návštěva Roddyho u Ritiny rodiny). Dospělé potěší pár obligátních odkazů na jiné filmy (např. závěrečná scéna druhého Terminátora - jen v podání Ritiny lodi místo Arnolda). Film je relativně krátký a tak nemá kdy začít nudit, přesto mu však do dokonalosti pixarovek nebo Wallace a Gromita něco chybí. Není nijak zvlášť originální ani třeskutě vtipný, takže nadšením hýkat můžou leda tak děti (teda kromě těch, co byly se mnou v kině). Dabing je celkem vydařený, při pohledu na zajímavý anglický dabing ale zamrzí, že k nám do kin film nejde i v originále. (15.12.2006)

Jedno si předem ujasněme: Spláchnutej nemůže konkurovat Nemovi nebo Remymu. Přesto je tam něco, co mě udrželo u filmu a donutilo dát nadprůměrné hodnocení - zběsilé tempo. Tento animák se žene takovou rychlostí, že by i Pendolíno mohlo závidět. A když už někdy zpomalí, tak je to jen proto, aby v příštích pěti minutách mohl být ještě divočejší. Ve výsledku to je pěkný animák, který nenudí, ale jak říkám, špičkám v oboru se zatím nevyrovná. Je vlastně otázka, zda se někdy vyrovnat chtěl. (28.09.2009)