Malá Miss Sunshine

Pompézní záležitost. S touhle rodinkou bych z fleku nastoupil do toho jejich žlutýho vehyklu a jel třeba až do hajzlu a zpátky. Něco mi říká, že s tím dědou bych si skvěle rozuměl. Vlastně s každým z nich, protože co člen rodiny, to lidská perla. Asi po patnácti letech jsem viděl další soutěž Miss a propadnul jsem v nadšení, hlavně ze závěrečné volné disciplíny té malá holčiny - no úlet jak když šoustá tygr s opicí. Já tý malý holčině fandil víc než našim hokejistům na mistráku. Mimochodem pěkně satirickej zářez na adresu všech tech sraček , které se nazývají Miss. Jo a jedna scéna mě tam fakt dojala, jak tam sedí bráška a už nechce dal ject a nikdo ho nemůže přesvědčit a pak k němu přicupitá jeho malinka sestřička a za 10 sekund ho přesvědčí, to bylo fakt hezký, ale především mi Malá Miss Sunshine zaměstnala držku smíchem na hodně dlouho dobu. (03.12.2007)

Další z podob Americké krásy, tentokráte nezávislá a až nezvykle rozverná, úžasně očisťující sebereflexe současné Ameriky a západního světa vyprávějící mnohé o životech, jaké ve skutečnosti žijeme - pod maskou úspěchu a zhmotňujícího se amerického snu jsou jen obyčejní smrtelníci, uvědomující si, že pocit štěstí je v jejich případě jen pouhá fikce a přetvářka... Velmi silný typizovaný příběh rodiny ztroskotanců, kde se dá jen těžko určit, kdo z nich by si odnesl cenu pro největšího losera (homosexuální vysokoškolský profesor coby intelektuál v depresích a sebevrah; otec, jehož rodina i podnikání je silně nefunkční; děda narkoman, jehož syn se nepovedl a nedává příliš důvodů k hrdosti; manželka, která s hrůzou zjistí, že žije s kreténem, pubertální synek se sklony k nihilismu řešící stěží sotva své krizové období, natož tlak disharmonické rodiny a ,,osobitého" otce) a jejímž jediným pojítkem a zprvu latentní nadějí je malá dcerka toužící stát se velkou miss. Celá tahle cesta (jde vlastně svého druhu o road-movie) až k ohromujícímu a sémanticky nosnému finále je tak svěží a uhrančivá, že ve svém existenciálním tápání a reflexi deziluze nese silné pozitivní motto - Buď sám sebou a ve své přirozenosti hledej svůj pocit štěstí! Vynikající film... (01.03.2008)

Ecce Homo Hoover aneb ztroskotanci si odjakživa nejvíce libují právě ve svém ztroskotání.. Hořké mžourání skrz růžové brýle bez dioptrických skel, jemuž uškodil závěrečný vykonstruovaný katalyzátor rodinné sounáležitosti a vůbec, přečtěte si komentář uživatele Lima, protože cokoliv chce kdo napsat, či říct už dávno na světě někdo napsal nebo řekl. A líp.. Do otázky, jestli je Carell retardovaný blázen, mi vnesla burleskní Miss Sunshine ještě více otazníků.. (22.10.2012)

panečku!! tak tohle to byl nářez!! co na tom, že film se může někomu zdát lehce přitažený za vlasy.. co na tom, že je místy vyhnán do absurdit.. tohle je opravdovej příběh! upřímnej, dojemnej, vtipnej.. tu malou, obtloustlou, obrýlenou holčičku si musí každý zamilovat.. není nad to mít homosexuálního strýčka, co vám dá pár dobrých rad do života.. není nad to mít tak nechutně pozitivního tatínka, co bere jen vítězství.. není nad to mít dědečka, co šňupe heroin.. může se projevit jako vynikající choreograf..;-) není nad to mít takhle bláznivou rodinu.. není nad to mít rodinu..:) (27.02.2008)

Pouze průměrná dramatická road movie s komediálními prvky. Rozhodně se nejedná o nějakou bombu, ale na druhou stranu to vůbec není špatný film. Taková trochu přehnaná, oddychová jízda s občas depresivní, s občas pohodovou atmosférou. Abigail Breslin dokázala, že se z ní stává velká herečka. 60% (30.09.2011)