Režie:
Yoon-cheol JeongHudba:
Jun-seong KimHrají:
Seung-woo Jo, Mi-sook Kim, Seon-jae Kim, Seong-hyeon Baek, Nae-sang Ahn, Sung-min Lee, Nam-yeol Jang, Jae-rok Kim, Do-young Kim, Gi-yeong Lee, Bong-hak MaengObsahy(1)
“Na pastvinách v Serengeti v Tanzanii žijí ve skupinách býložravá zvířata...” a mladý korejský autista Cho-won má z nich nejraději zebry. Možná právě proto rád běhá, ale jistotu nemá ani jeho matka, která se o něj stará a z počátku i trénuje. Třetí místo jejího syna v závodu na 10 km pro hendikepované, pro ní není dost a maratón zaběhnuty pod 3 hodiny je opravdová výzva. Divák se musí nejprve vyrovnat s přístupem nového trenéra, projít přípravou a těžkostmi než se může postavit na start Chuncheonského mezinárodního maratónu. Pokud se tam přes veškeré obtíže dostane, měl by se zeptat, a ne jen sám sebe: „Co moje nohy ?“ a možná že uslyší „Milión dolarů !“ (Mantis)
(více)Videa (1)
Recenze (119)
Scénář: Yoon-Chul Jeong .. Tíživý a stále neléčitelný úděl autismu se stal námětem i pro jihokorejské tvůrce. Civilní snímek o touto chorobou postihnutém chlapci Cho-won (téměř bezchybně ztvárněný Seung-woo Choem), jehož smyslem života, ač to sám moc nechápe, je běh. Díky silnému rodinnému zázemí a úmornému tréninku se mu povedlo dokázat něco, pro mnohé a zdravé, nemožného. Nebyl to sice takový nářez, jak slibovalo zdejší hodnocení - 99% na 16 hodnocení - ale rozhodně se jedná o nadprůměr a pro fanoušky sportu či autismu povinnost! ()
Silné drama o autistovi, jenž se díky běhu stává "normálním". Ono to ani neni o jednom člověku, ale spíše o té "nemoci", jak jí cítí nejbližší a jak to cítí okolí. Určitě velmi zajímavý pohled. Film měl i pár humorných pasáží, jako třeba "fart outside" atd. Nedivil bych se, kdyby Seung-u Jo dostal Oskara za svůj výkon, to by však musel Malaton být americkým filmem. 85% ()
Porovnávám autisty z života (v různém věku) a z filmů, a skutečně mají všichni leccos společného; snad jen Forrest Gump mi byl neuvěřitený, a tím i protivný. Vím, jak je obtížné dát si v klidu o půl šesté kafe, když autistický synek má v plánu, že v 18,45 bude nasedat do auta a pojede domů. Kromě toho mám pocit, že jsem se ve filmu dozvěděl mnohem více o Korei než o autismu. Myslím, že jeden z autistů, které znám, by pod tímto trenérem také mohl běžet maraton (ale jde o člověka, který žije bez pomoci matky i státu). ()
Vytvořit sentimentální sportovní drama o outsiderovi, který nakonec všem vytře zrak a překoná veškerá omezení, to je viditelně pod úroveň současného korejského filmu. Místo toho nabízí poklidně plynoucí příběh, v němž je daleko důležitější komplikovaný vztah ambiciozní matky a syna, který nikdy nedokáže naplnit její očekávání a touhy. Přesto se nakonec dokáže vzepřít hranici, která se mezi nimi vytvořila a otevřít opět cestu ke smíření a porozumění... Maraton zde tudíž hraje roli sportovního výkonu spíše okrajově, daleko více vystupuje jako zástupná metafora dlouhé cesty, která je před oběma hlavními postavami: cesty matky, jež se musí smířit s tím, že její představy ohledně Cho-wona jsou příliš sebestředné a cesta syna, která vede k odpuštění dávných křivd, které mladík postupně začíná ve svém svébytném uvažování chápat. Koneční závod je tak kontemplativní katarzí, která naplňuje daleko více než jakákoliv medaile. ()
Výborný a civilně pojatý snímek, který zahřeje na srdci, dojme a současně dodá kvantum životní energie. Přiznám to: mám slabost na filmy s autistickou tématikou, ale zároveň moc nemusím filmy ze sportovního prostředí. MARATHON mě však dostal. Ani trochu mi zde sportovní prostředí nevadilo... a se zpracováním tématu autismu jsem byl více než spokojen. Skvěle a realisticky vykreslené (možné) uvažování autistického dítěte/mladíka: obtížná socializace a chápání našich norem (prdění, "problém" na bazéně atd.), okouzlení vodou, fixace na rituály + navyklé postupy, schopnost vnímat úžasné detaily života, které nám "normálním" prosviští myslí a mnohdy si je ani zbla neuvědomíme. Současně musím pochválit to, že tento opus zaměřuje pozornost nejen na samostného autistického chlapce, ale také na jeho rodinu a jejich společné soužití. Shrnuto a podtrženo: Vynikající film, který společně s BYL JSEM PŘI TOM považuji za absolutní vrchol filmů s autistickou tématikou. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (1)
- V autobuse si Cho-won (Seung-woo Cho) kreslí na predlaktie číslo 42195. 42,195 kilometra bola dĺžka maratónu. (Sticks)
Reklama