Zemětřesení

Jeden ze slabších a prakticky zapomenutých katastrofických filmů 70. let. Film jede v zajetých kolejích a tak nás první polovinu seznamuje s hromadou postav aby je poté vystavil dané katastrofě (v tomto případě zemětřesení) a ony poté mohli bojovat o život a divák si mohl odškrtávat, kdo z nich zemře. Film neurazí, ale určitě nemá na klasiku jako je takové Skleněné peklo. (22.08.2019)

Průměr katastrofických sedmdesátek. Katastrofa samotná je udělána velmi kvalitně (taky byl film nominován na Oscara za triky), nechybí tradiční hvězdné obsazení, ale problém vězí ve scénáři, jehož první nástřel měl na svědomí Mario Puzo. Ten se dlouho rozjíždí a neopírá se o klasickou gradaci katastrofických snímků, jakou známe z DOBRODRUŽSTVÍ POSEIDONU nebo SKLENĚNÉHO PEKLA, tj. na začátku katastrofa, která postavy někde uvězní a nadále ohrožuje a pak všemožně komplikovaná, nebezpečná a časově omezená cesta postav za záchranou. Místo té se postavy ZEMĚTŘESENÍ po titulní katastrofě v půli filmu jen tak prdelí mezi ruinami a navzájem se hledají / pomáhají si, do čehož zasáhne ještě pár menších otřesů. Příběh je roztříštěn mezi vícero různorodých postav (nechybí charizmatický architekt, který se spojí se správným poldou), které katastrofa zasáhne v krizových / zásadních okamžicích jejich životů a snad jen s výjimkou výživné epizodky se zakomplexovaným velitelem Národní gardy a nečekanou absencí happyendu nenabízí nic moc zajímavého. (24.04.2009)

Z té vlny katastrofických filmů 70. let, stojí za pozornost jen pár. A Zemětřesení mezi ně patří. Možná i vzhledem k tomu, že se na scénáři podílel Mario Puzo, je film o něco ponuřejší, než je zvykem. Jsou v něm dokonce i nejednoznačně zařaditelné postavy a ne zrovna happy end. A některé scény se speciálními efekty dokonce ani nepůsobí směšně, i když pádu výtahu se asi nelze nezasmát. (14.10.2006)

Dobrá hudba, ale samotnému katastrofismu moc nedali. Obvykle se průšvih stane na palubě letadla nebo lodi, tady je zemětřesením zasaženo veliké město, a tahle roztříštěnost filmu neprospívá. Zasadní akce se dějí dvě, a obě jsou vlastně jen zachraňovačky s omezeným napětím - 1) slaňování na kancelářské židli 2) evakuace podzemního parkoviště dírou do kanálu, Za atmosféru, první dabing z ČT a Hestona s Kennedym dávám vyšší počet. (23.11.2015)

Když se mluví o katastrofických filmech 70. let tak se zmiňuje Dobrodružství Poseidonu, Skleněné peklo a Letiště. Na Zemětřesení si vzpomene málokdo. Je pravda že kvalitou za svatou trojicí trochu zaostává, ale ve všech důležitých kategoriích se drží minimálně na dohled. Charlton Heston mluví sám za sebe, Ava Gardner a Geneieve Bujold také nejsou úplně bez talentu, a režie se chopil velmi zkušený Mark Robson. Výsledkem je slušně odsýpající a na svou dobu působivý velkofilm s předem jasnou zápletkou. Své slavnější a lepší konkurenty paradoxně předčil v postavách. Dokonce by mi nevadilo kdyby se litosférické desky pro jednou uklidnily, protože by mi stačilo obyčejné vztahové drama. (12.01.2022)