Planeta bur
Storm Planet
Planéta búrok
Planet of Storms
Režie:
Pavel KlušancevScénář:
Pavel KlušancevObsahy(2)
Kultovní sovětské sci-fi. Venuše hostí prehistorický svět. Veleúspěšná ruská adaptace románu Alexandra Kazanceva patřila ve své době k nejslavnějším sci-fi filmům, který si získal své početné fanoušky i na "Západě". Dnes jde o zcela raritní snímek, který se řadí po bok nepřekonatelných fantasy děl Karla Zemana. Popisuje osudy několika astronautů, kteří jako první lidé přistanou na planetě Venuši a objeví zde prehistorický svět. Sotva vystoupí z kosmické lodi, začnou je ohrožovat nejen mimozemští dinosauři, ale i zákeřná pranemoc, na kterou zřejmě neexistuje lék... (Řitka video)
(více)Recenze (56)
Pro mne příjemné překvapení-nečekal jsem nic moc a dostal jsem solidní dobrodružné sci-fi o skupině kosmonautů, kteří hledají život na Venuši. Ano, je to naivní, místy úsměvné (robot léčící astronauty chininem), ale film pěkně odsejpá a závěr je více než dobrý. Na zemi a rok vzniku je zde i agitka v minimální míře, takže pokud se vám líbí třeba filmy K. Zemana,mrkněte se na tohle retro, nemělo by vás zklamat 65% ()
Přestože sovětský kosmonaut dostal příkaz odebrat krev brontosaurovi z ocasu, odebral mu ji jen z chvostu - takže bohužel nemohu dát víc, než jednu hvězdičku. :-( ()
Milá ukážka starej sovietskej sci-fi tvorby s kopou milých efektov. Ale niekde som čital, že tento film porovnávajú so Zemanom čo určite nesedí. ()
Pobavení na úrovni (sovětského Z-etkového skyfy). Sice jsem se smál od začátku do konce, ale jinak je film špatný úplně ve všem a jestli tohle odpad nezaslouží, tak už nic.....za tvrzení, že se film řadí po bok nepřekonatelných fantasy děl Karla Zemana bych oficiálního distributora potrestal, ale ono stačí, že se jmenuje Řitka..... ()
Možná tomu křivdím, ale přijde mi to jako propaganda komunismu a Sovětského svazu, která je velmi zmatená a sama o sobě nepodařená, ale to jsem čekal.O tom mě přesvědčil hned úvodní text filmu. Nepodařená mimo jiné proto, že nechápu, co mají znamenat ty anglické výrazy. Přijde mi to takové bez emocí. Jediný kdo tam nějaké má je přecitlivělá Masha. Všichni na vlastní oči vidí dinosaury a podobné fantastické věci, ale nikoho to nezajímá a raději spekulují o tom, co ještě neviděli a mají tu jejich zamyšlenou filozofii. Film má také neobvykle otravný soundtrack. Asi jediná věc, která se mi líbila, je robot John. ()
Odpad? Rozhodně ne! Film plný naivních efektů, přehnaných dialogů většinou řízlými stroze podaným darwinismem, monolgy řešící osudnou nerozhodnost a zběsilé střílení po skákajících dinosaurech. Přidejme ještě robota popírajícího zákony robotiky a máme výbornou zábavnou záležitost pro chmurné večery. ()
No, má to svý kouzlo. I s tím příšerně neakčním zpracovaním (např. "akce" zánik kosmické lodi prostřednictvím meteoru trvala asi 5 vteřin, "souboj" s masožravou kytkou v úvodu byl sice delší, ale ke škodě věci) - což je vlastně zvláštní, protože kosmonauti-vědci maji velice lehkou spoušť - v podstatě každý kontakt s mimozemským životem se zvrhne v přestřelku ("vědecký" odběr krve brontosaurovi formou vystřelu z pistole do ocasu je opravdu unikátní). Navzdory řečenému překvapí nízký stupeň "militárnosti" - kosmonauti nejsou vojáci, narozdíl od třeba Star Treku. Technické zpracování je rozporuplné - člověk se nevyhne srovnání s americkým filmem Forbidden Planet z roku 1956, minimálně u robota je inspirace zřetelná. Interiréry kosmických lodí jsou na druhou stranu (kladně) poznamenány uvolněnými fotografiemi z Gagarinova Vostoku (1961). Operetní vznášedlo je ovšem otřesné, potvory jsou zřetelně z hadrů, řekl bych že o dost horší než u staršího Zemana (Cesta do pravěku, 1955). Sovětská "psychologie" postav je kapitola sama pro sebe, vyčnívá snad jedině robot John, na kterýho se nesmí řvát a kterýmu se musí vykat, aby začal makat (!). Tragédka na oběžné dráze komentář snad nepotřebuje, stejně jako neuvěřitelně patetickej "hlas ze Země" (viděl jsem to s českým dabingem). Jakoby Dänikenovské žvásty o mimozemšťanech překvapí (Vzpomínky na budoucnost vyšly až v roce 1968). Nicméně záběry na oblačné (?) nebe z oběžné dráhy plus ponurá hudba mají atmosféru (mimochodem hudba - dixík kterej spustí robot, by člověk v sovětským filmu taky nečekal) a třeba nápad se zatopeným městem mimozemšťanů taky není špatnej. Celkově dobrej, dneska už hodně "nechtěně" zábavnej pokus a souhlasím se sportovcem, že se jedná v rámci žánru o klasické dílo. ()
Představy sovětských filmařů byly velmi naivní a řada scén je až směšných. Přesto má film své nezaměnitelné kouzlo. ()
Na tu dobu, takový futuristický robot a prostředí Venuše. Za mě vše v pořádku. ()
2000 recenzí! A na tu počest opravdový "bonbónek". :-) Ty primitivní efekty a technika by vůbec nevadily. Ale ty kecy co se tam vedou, to je teda dost hrůza. ()
Akurát tak zapnúť a rehniť sa nad úplne všetkým v tomto filme. I keď chápem že to má už takmer 50 rokov aj tak si nemôžem pomôcť a musím sa uškŕňať. V porovnaní napríklad s takým najnovším Star Trek-om sa asi ani nič iné nedá, len sa váľať po zemi od smiechu. Pamätám veľa starších filmov ku ktorým sa rád vraciam, lebo je na nich čosi pútavé. Tu som nič také nenašiel, takže to viackrát ani nechcem zhliadnuť. Šup ho s tým .... do koša :) ()
[2010-12] * ()
Kultovní sovětská scifi podle románu Alexandra Kazanceva. Tyto snímky mají své určité kouzlo poplatné době 60. let (viz např. film Člověk obojživelník). Dnes by se točily jistě pomocí počítačových animací a celkový efekt by vyzněl jinak. Sběratelský film pro fanoušky scifi. ()
Tohoto křížence Cesty do pravěku s Mrazíkem by neměl opomenout žádný fanoušek obou pohádek, jen nesmí podléhat dojmu, že se dívá na sci-fi. Tedy fi ano, sci rozhodně ne. Myslím, že si tvůrci byli svého žánrového vyšinutí dobře vědomi, proto záměrně posunuli příběh do roviny persifláže a tím se zbavili požadavku na faktografickou věrohodnost. A zábavné dílko to skutečně je, ať už komika vyplývá z vedení herců, nepochopitelných dějových zvratů, prohřešků proti všem přírodním vědám, roztomilé trikové "technologie", prokládání příběhu budovatelskými písněmi nebo z úmyslných vtipů ("Mohl byste, vážený Johne, udat polohu Vašich společníků?" "Horizontální"). Stopáž je milosrdná, takže děj, který se pohybuje přískoky vpřed, zůstává vcelku svěží, a rudý vizuál Venuše je efektní. Občas si zívnete, občas zase nestačíte film zastavovat a vracet zpět. abyste uvěřili tomu, co jste viděli (bizarních legrácek je spousta, ale nedá mi nevypíchnout aspoň útok dětského komparsu v celotělových maskách dinosaurů na ztroskotavší posádku, odražený střelbou z revolveru, nebo robota Johna ve scéně, kde malarickému kosmonautovi otevře poklop skafandru a krmí ho chininem). Film má opravdu dlouhý dozvuk, určitě vám bude také vrtat hlavou, zda roztoužená Venušanka ještě stále čeká, kdy se zase sovětští chlapci na planetu vrátí... Zkrátka... bez této roztomilé, krystalické hovadiny bude váš filmový životopis o mnoho chudší. A jestli Venuše vypadá tak, jako v tomto sovětském filmu, tam mě tam laskavě na penzi vystřelte. I s Mášou. ()
Srovnání s Karlem Zemanem nemyslíte vážně, že? Z dnešního pohledu, z jiného to hodnotit nemá smysl, je to odpad. ()