Série noire
Čierna séria
Režie:
Alain CorneauKamera:
Pierre-William GlennHrají:
Patrick Dewaere, Myriam Boyer, Marie Trintignant, Jeanne Herviale, Andreas Katsulas, Bernard Blier, Fanny Bastien, Vincent Grass, Erick Desmarestz (více)Obsahy(2)
Proč má být někdo bohatý a někdo chudý? Tragédie cesťáka z pařížského předměstí... Pro svůj čtvrtý film sáhl francouzský režisér Alain Corneau po knize amerického spisovatele Jima Thompsona. Corneau napsal scénář s Georgesem Perecem, který cizeloval dialogy filmu v duchu poesie a humoru noirových detektivek. Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu. Dvě kamery na ramenou nepřetržitě natáčejí herce a každé jejich hnutí, herci mají microporty. Zatímco kamera respektuje hereckou akci, herci do písmene respektují Perecův text. Černá řada (název je odvozen z ediční řady La Série noire nakladatelství Gallimard) navazuje na určité francouzské noirové tradice v kinematografii (Clouzot, Allégret) a v literatuře (Céline), nezapře vliv Martina Scorseseho a jeho filmů Taxikář (Taxi Driver) a Špinavé ulice (Mean Streets). Hlavní představitel Patrick Dewaere vždy mluvil o Černé řadě jako o filmu svého života a Corneau by se raději filmu vzdal, kdyby Dewaere roli Francka odmítl. (Česká televize)
(více)Recenze (39)
"Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu." No, tak to se tedy opravdu nepovedlo, z každého záběru čiší šroubovanost a afektovanost francouzské nové vlny. Jako by vlastní "příběh" byl jen nutné zlo. Nicméně dát míň než 2* mi brání to, že tam přece jen "něco" bylo. ()
Zlatá Palma - výběr ()
Působivost noirového žánru obvykle stojí na atmosféře a ta se Alainu Corneauovi povedla na jedničku. Tísnivé prostředí plné zanedbanosti a úpadku hraje stejně důležitou roli jako postavy formované materiálním nedostatkem a frustrací. Snímek má i zajímavé obsazení, ale jestli ho něco sráží, pak je to protivně afektované chování postav ztvárněných Patrickem Dewaerem a Marií Trintignant. Dalo by se říct, že hlavní hrdina je ovládaný hysterií, ale je to víc umělé, protivně pozérské a z Dewaerova herectví cítím divadelní manýru. Snímek stojí někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale vzhledem k mému oblíbenému žánru se přikloním ke čtvrté. Celkový dojem: 70 %. ()
„Promiňte, ale upadlo vám oblečení!“ To je tak, když chcete konečně prodat zboží a místo peněz vám nabídnou naturálie…Corneau stvořil vskutku svérázný film. Už při rozpačitém úvodu jsem pochyboval, zda se skutečně jedná o krimi drama, ale bylo to o tom přijmout zvláštní hlavní postavu se všemi těmi výstřelky, tanečky, emocionálními výlevy a zkratovými momenty (což mi, přiznávám, dělalo chvílemi potíže). Jako studie komplikovaného muže žijícího ve vlastním světě tvrdě narážejícím na ten skutečný to není špatné, ona ta postupná přeměna z „poseroutky“ na až bezskrupulózního „vychcánka“ docela baví, ale některé scény buď nedávaly moc smysl či se přímo nepovedly (o „dýchající mrtvole“ nemluvě, to prostě nesnáším). Konec je sice symbolický, avšak zas mu předchází podivná pasáž, kdy Franck „náhle“ nedokáže to, co předtím zvládl s přehledem. Celkově dám jen průměr, ovšem teď už alespoň vím, jak mistrně využít kapotu auta a svou vlastní hlavu k získání pozornosti uražené ženy, že…„Život je děvka…děvka po menopauze.“ ()
Takto: hrdinove správanie, extrémne hysterizujúce, komentármi obdivované, ma otravovalo. Príbeh ok. Stavbou pripomína obľúbené lúzerské kriminálne storky Jamesa Hadley Chaseho. V nich sa vždy nejaký babrák, otĺkaný životom, sám alebo v spojení s iným lúzrom, rozhodne nastúpiť na scénu zločinu. Zdanlivo výborný plán zvyčajne v týchto románoch zlyhá na väčších, či menších pochybeniach pri realizácii kriminálneho skutku. V dôsledku týchto hrubých errorov sa sen o vymanení sa z kolotoča ponižovania, chudoby a životných prehier mení v prehru fatálnu. Polícia v týchto dielach má len minimálne alebo žiadne zastúpenie. Fokus je vždy v zobrazení života smoliarskych ľudkov, nastúpiacich v istom okamihu na kriminálnickú dráhu. Presne ako tu. Akoby som jeden z týchto príbehov videl sfilmovaný. Akurát, že tie teatrálne gestá a vypäté emocionálno neznamenali osobne nejakú extra priadnú hodnotu; skôr odobranú. 70% ()
Po letech jsem si pustil Corneaua. Tak dusivé tíživé kritické drama a představení zivelnosti P.D. Wow ()
Samozřejmě herecký koncert Patricka Dewaere, ale víc mne film už neuchvátil. Má-li být příběh variací Zločinu a trestu, tak do Dostojevského má mnoho mil. Celek a mne působil lehce nevěrohodně, zmateně, místy i nepříjemně. ()
I sám Fjodor Michajlovič by musel mít z takového pojetí Raskolnikova radost. Thompsona pomíjím, ten se nechal pouze velmi značně inspirovat. Corneau, básník zločinu ve filmu, se správně spolehl na Patricka Dewaera. Podruhé za svoji kariéru se ve filmovém zpracování Zločinu a trestu objevil Blier, v padesátých letech minulého století jako Monestier, kterého svým hereckým umem nezastínili ani pánové Gabin a Ventura. Jenže Dewaere dal do svého Francka vše, možná ještě trošku víc, a převálcoval Bliera i vynikající Trintignantovou. ()
Časová slučka ma stále prenasleduje, i tak si nepomôžem. Toto sú Coenovci! Vo francúzskom artovom balení, ale sú to Oni. To je teda plus, v stotožňovaní sa s postavami, tým pádom mínus. A Marie Trintignant bola rozkošne retardovaná .. ()
Hlubinný ponor do šílenství zahalen do hávu tak surového thrilleru, že by před ním prchl i Peter Stormare z Farga (a to i uprostřed práce s Buscemim a štěpkovačem). Tahle řada je vážně černá. A pokud v ní někdy prosvitne světélko naděje, nečekejte ulehčení. Světlo zde slouží pouze k jediné věci - aby nám odhalilo jak moc je tma hluboká (i v tomto ohledu se film podobá, jak zde zmiňuje několik uživatelů, Zločinu a trestu). Každopádně před spaním rozhodně nedoporučuji. PS: Ve stoje tleskám Dewaeremu, který zde předvedl jeden z nejúžasnějších hereckých koncertů, co jsem měl (zatím) možnost vidět. ()
Ponurý príbeh komplikovaného podomového predavača ( excelentný Patrick Dewaere ), ktorý sa dostane do konfliktu so zákonom. Nejde však o kriminálny film, skôr o psychologickú drobnokresbu človeka, ktorý žije v nedostatku a vo svojom vlastnom svete, z ktorého nemá šancu uniknúť. Rozhodne zaujímavý snímok, kde niet kladných hrdinov a preto pôsobí veľmi depresívne. ()
Ponuré a bezútěšné drama, ve kterém exceloval Patrick Dewaere. Střídající se fáze naděje a beznaděje a celková bezútěšnost prostředí tvoří z tohoto snímku zcela unikátní drama, na které Vám nedá dlouho zapomenout. Bezpochyby jedno z nejlepších dramat Patrick Dewaere. ()
Neviděl jsem snad zatím jediný film s Patrickem Dewaerem, jenž by nebyl bizarní, a v němž by nehrál bizarní/vyšinutou postavu. Černá řada jde místy až do úplného extrému a někdy jsem nevěděl, zda se mám opravdu smát a zda to tak tvůrci chtěli, aby vše odlehčili, anebo to byla neúmyslná tragikomická vložka. Za vše hovoří, že hlavní rolí se zhostili dva herci, již oba vedli poměrně neuspořádaný život s nezadržitelným tragickým koncem. Mám opravdu zvláštní pocit a tři hvězdičky jsou asi nejvýstižnějším hodnocením, nedokážu se přiklonit ani směrem nahoru ani směrem dolů. ()
Exhibicionistická variace na výstřednější i nápaditější francouzské surreálné úkroky Blierovy (jenž si ve snímku rovněž zahrál). Bezživotný celek vyvolává dojem improvizace a přes svou vleklost urychluje konec. Hlavní postava podomního obchodníčka je příliš roztříštěna svou profesní divadelností na to, aby dokázala ze snových událostí utkat příběh. Jen poslepu ohledává nabízející se dráhu svých příštích kroků a sestupuje-li, pak nevědomky a lhostejně… ()
Pro mne pocitově velice nepříjemná záležitost, neb se jedná o drama ostré jako žiletka, všudypřítomná chudoba, špinavé byty, oprýskané omítky, chátrající domy, ztracené existence.. Patrick Dewaere v roli obchoďáka strhující, ovšem tentokrát jinak, ne zábavně, nýbrž velmi bolestně.. ()
Tento francouzský neo-noir o podomním prodejci, který má podělaný život, mě neskutečně bavil až do poslední chvíle. Mělo to skvělou atmosféru a celé to bylo celkem nepředvídatelné. ()
Výborný Patrick Dewaere v neméně podařeném filmu, jenž je mimo jiné znepokojivou metaforou toho, co vše se může stát, když setrvávání na místě rovná se sebevraždě (pardon), ale utéct není kam, páč útěk před sebou samým je takřka nemožný... 80% ()
Řekl bych absolutní herecký výkon Patricka Dewaera. Myslím, že lépe ani více není možné zahrát. Neexistuje superlativ na jeho herecký výkon. Uznávám, že je to můj oblíbenec, ale takhle zahrát jsem viděl hodně málo herců, jestli vůbec. Filmový zážitek. ()
ocenenia : MFF Cannes 1979 - Nominácia na 1. cenu ()
Tak podstata filmu je obsažena už v titulkovém tanečku. Noir film ovšem ani náhodou. Byť má všechny atributy , které má černý film mít-antihrdinu, famále fatále, žádný hepáč, zloduchy všude okolo a maglajz hlavě především. Jenže aby noir mohl býti noirem ,,klasickým" je nutné alespoň trochu fandit našemu antihrdinovi. Tady to fakt nešlo. Antihrdina je až neuvěřitelná směska smolaře, hysterky, blba, lháře, zbabělce, psychotika a psychopata, a k tomu křehké a z(a)tracené duše(?). Spíše jsem si opakovaně vzpomněl na (úplně jiný) film. ,Angst´ se to jmenovalo. Taky pak taková hnusná pachuť na patře, když to celé na konci (ne)skončilo. ()