Martin a červené sklíčko

Ačkoliv účast jinak skvělých herců Růžka a Skopečka je (alespoň tedy v tomhle dílu, jiné jsem zatím neviděl) zcela zbytečná, oba si jen štěknou a zmizí, film není tolik poplatný době, jak by se dalo čekat. Jistě, vrahem není zahradník, ale živnostník, ve filmu se ale celkem dost a svižně hovoří anglicky (téměř vše obstarává Jan Tříska, jehož účast je taky svátkem nám všem, kteří jsme trezorovou dobu zažili) a hlavně je to prázdninovka, a ty já mám rád. Ten kabriolet na začátku, prostředí Červené Lhoty a celkem svižné tempo vyprávění dělá z téhle rádoby dětské detektivky hodně příjemný film. (13.01.2015)

Že Jaroslav Vízner nesměl hrát, bylo jen dobře. Křeč v obličeji, křečovité držení těla, křečovitá chůze, to podle něj nejlépe vystihlo vyšetřovatele. Ale možná ano. Vždyť závěrečná poznámka Martina se nese v duchu "nenašli jsme všechny diamanty, ale co, vždyť nesmíme hledět jen na peníze". Jenže kromě Víznera ve filmu hráli i dobří herci, takže byl díky nim koukatelný. (04.05.2013)

Hodně jednoduchá a i přesto koukatelná dětská detektivka o briliantu, který se našel na Červené Lhotě. Červená Lhota tu ještě není nikterak oslnivým zámkem, je spíše braná jako malý okresní zámeček. Ono možná v šedesátých letech se k tomu i jinak přistupovalo. Každopádně celý ten film je jedna velká nostalgie - ta stará auta, poutě, tábory a focení s největším dětským hrdinou, Vinetouem. Příběh sám o sobě není špatný, naopak je to milé překvapení a rozuzlení případu je hodně překvapivé. Ze všech čtyř dílů o kriminalistovi Martinovi je tento jediný barevný. Kromě toho je také ten nejlepší a zároveň jediný koukatelný. [255. hodnocení, 24. komentář, 58%] (17.02.2020)

Teda to bych chtěl vidět jak se v tomhle orientovali děti... Scenárista Ota Hofman a režisér Milan Vošmik v letech 1964–1966 realizovali čtveřici dětských detektivek s vyšetřovatelem Veřejné bezpečnosti (tehdejší policie) Martinem Martinem. Vedoucí fiktivního dětského oddělení VB se po filmech Volejte Martina (1964) a U telefonu Martin (1965) pouští v roce 1966 do pátrání po pachateli dávné loupežné vraždy. (03.04.2009)

Úplně tedy nevím, zda je tohle detektivka určená dětem, spíš bych to označil za detektivku se spoustou dětí. Ze začátku mi přišlo fajn, že je z filmu cítit (zejména díky použité hudbě) uvolněnou atmosféru konce šedesátých let a užíval jsem si Jana Třísku v roli kastelána přepínajícího při výkladu z češtiny do angličtiny (resp. spíše Czenglish :D). Tehdy jsem měl pocit, že to za mě bude za čtyři hvězdičky. Při řešení samotného případu jsem se ale místy trochu nudil, přičemž postava detektiva z "dětského oddělení" policie v podání Jaroslava Víznera mi přišla spíš taková nemastná neslaná. V tu chvíli jsem měl chuť dát filmu naopak jen hvězdičky dvě. Ale nakonec už jen kvůli písním "Jó třešně zrály" nebo "Červená řeka", která dotváří tu zmiňovanou atmosféru zaokrouhluji na tři hvězdičky. PS: Zhlédnuto jako připomínka na nedávno zesnulého Jaroslava Víznera.  (02.06.2022)