Pusinky

"Jsem nic, nemám nic a nepotřebuju si k sobě pustit dalšího, co ze mě udělá dvakrát nic.... Co je to za příměry? Nikdo nemáme nic, nikdo nejsme nic.... Tak proč si ty svoje nic zapisuješ? ...Třeba právě proto". Klobouk dolů před Karin Bábinskou, která si to mohla namířit s Pusinkama horem pádem do jůes koláče a ... neskončila tam. Její holčičky hledají a netuší CO a jejich herecké představitelky ten zmatek v orgánech perfektně zvládly. (09.10.2007)

Budiž přínosem tohoto filmu mimo jiné to, že jsem se konečně dokázala rozhodnout a přikláním se k tomu typu světonázoru, že Shadwell je pitomec. --- Jinak nevím proč, ale film jsem si tak nějak zařadila jako druhou polovinu Vorlova Gymplu. Nezávislý snímek o dospívajících, se zjevnými uměleckými ambicemi, na první pohled mylně interpretovaný jako komerční týnejdžerská komedie, hledání sebe sama v době, kdy člověk ještě prd ví. A stejně jako Gymplu se ani Pusinkám bohužel nepodařilo doklusat až na konec cesty. Gympl vyprávěl klučičím způsobem o klucích, Pusinky zase holčičím způsobem o holkách, co jenom nechápu, proč to musí znamenat, že se zase u holek daleko víc brečí. Oba filmy i trpí stejnými problémy; jako u Vorla zaváněly oproti propracovaným klukům dívčí figury ze všeho nejvíc šablonou, tak Babinská zase opomíjí nějak vyplastikovat muže, oproti tomu zase dělá z bezradných holek někoho div ne následováníhodného a utápí se na tolik v nevyjádřitelnosti dívčího nitra, až člověk má pocit, že v tom slavném nitru stejně nic není. Ve srovnání dojmů, které ve mně dotyčné snímky zanechaly, se vysoce tyčí Graffiti epos a teprve až za ním klopýtají tyhle dívky, které já nikdy nemůžu pochopit, protože to mám taky k ženskosti daleko jako čarodějnice k přechodu pro chodce na třímetrovém koštěti. (24.08.2009)

Říká se: O kom se mluvívá- nedaleko bývá! Karin Babinská promluvila a svým názorem vyvolala v zaprděné české kinematografii rozruch. Ať už v dobrém nebo špatném slova smyslu. Nebála se a právě proto si zasluhuje obdiv. Její vyprávění není plynulé, je roztřesené, chaotické, jako životy tří holek po maturitě, které dostanou od jednoho prázdninového výletu za penězi tu nejvyšší lekci. Obrovskou výhodou Pusinek je to, že se vám po konci filmu nebudou zas až tak líbit. Normální film bla bla napadá vás- druhý den o nich přemýšlíte zas a znova, chcete to pochopit. Vědět o nich všechno až se všechno to vaše přemýšlivé mučení dostane do úrovně nadpozemského krásna, který je fakt bombastický. Dlouho jsem zvažoval, přeci jen nějaká ta překotnost působí rušivě, ale už jen ten herecký výkon Sandry Novákové, která pro mě byla v Ordinaci neskutečným semínkem zla, si zaslouží tu pátou*. Její herecký pokrok je neuvěřitelný! Poesáku! (12.09.2008)

,,že si trochu užijem, když jsou to naše poslední prázdniny. Že se popovezem, zapaříme“..... Sonda do životů a duší ,,náctiletých“ holek, plná živočišných scén a hledání sama sebe v perfektním podání tří holek, které to snad ani nehrály, za což patří K. Babinské poklona. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, kde chytnu svalovou slabost. 2.) Jsem vášnivým pozorovatelem Vrbaře čtyřtečnýho a koz mladých holek. 3.) Chci se stát zoufalým vytrvalcem. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.09.2010)

Scénář: Petra Ušelová, Karin Babinská .. Tři holky na neznámé cestě do Holandska bloudí a nalézají něco zcela jiného než plánovaly aneb naivita dívčího snu narazila. Zlá kráva, frigidní lesba, všepřitahující poběhlice. To je hrubý nástin jejich charakterů, které se na prahu dospělosti začínají profilovat a slečny teprve začínají poznávat samy sebe a realitu všedního dne. Pomocí kamery, světelných hrátek a hudby Muchowa vytváří Babinská dosti proměnnou až skličující atmosféru, která jde často do velkých intimit. Po obrazové stránce pracuje režisérka a její tým na vysoké úrovni, zato obsahová rozkolísanost a nevyváženost je ještě patrná. K představitelkám nemám vážných výhrad (Sandra Nováková a její lesk na rty rulezzz), v rámci možností se tu ve většině situací prezentují jako reálné postavy. 75%. (24.04.2007)