Pusinky

tri kamarátky, ktoré skončili strednú školu a majú pred sebou posledné letné prázdniny, sa rozhodnú stráviť leto spolu prácou v Holandsku - znie to ako česká tínejdž komédia, znie to ako prázdninová letná road movie tínejdž komédia, čo môže zavádzať, pretože AJ KEĎ to má prvky road movie, prvky letného filmu a prvky tínejdž komédie, je to veľmi dobre urobená, vybudovaná a ZAHRANÁ dráma - a pomerne citlivá; téma dievčenského priateľstva v čase dospievania - to je SAKRA zložitá téma, ktorá poskytuje naozaj veľa háklivých nástrah, ale ak sa urobí citlivo - a to je vďakabohu tento prípad - vypáli to nad očakávania dobre! Pripomínalo mi to trochu anglický snímok "My Summer Of Love" a veľmi ma to prekvapilo (príjemne); (03.04.2008)

Myslím, že moje tehdejší nadšení z Pusinek pramenilo z toho, že se tam Sandra Nováková (moje tehdejší velká herecká oblíbenkyně) ukáže nahá. Když jsem film po letech zhlédl v telce znovu, téměř mě šokovalo, jak moc za tu dobu zastaral (sociální sítě zde neexistují, mobily jsou předpotopní, v ulicích jezdí staré kraksny a jedna z postav jezdí na Simsonu... celkově to tou šedivou pošmourností působí jako natočené pomalu za totáče), a ten výskyt nahoty mi zde nově přišel veskrze otravný (svlékne se zde totiž nejeden Sandra, ale všechny herečky, a to opakovaně). Dialogy jsou veskrze o ničem, podobně jako celý scénář, o mizerné režii nemluvě. Zbytečný film druhořadé režisérky (která se za ty dlouhé roky zmohla na jediný další film), který kromě těch odhalených koz a zadků v podstatě s ničím jiným nepřišel, což z něj dělalo ztrátu času už tehdy, natož dnes. (11.02.2019)

Nejvyspělejší český film posledních let paradoxně natočila debutující režisérka Karin Babinská. Tři naprosto obyčejné holky a jeden mladý chlapec se vydávají na cestu, při které krom dosažení cíle každá z nich odkryje kousek ze svých tajemství. Citlivě napsaný scénář, pečlivá atmosféra a hlavně velmi dospělá režie tvoří velmi kompaktní celek, který funguje. Karin Babinská, jak se zdá, má smysl pro detail, ve snímku je několik scén, které se obejdou naprosto beze slov, přesto si však divák dokáže přesně domyslet, na co hrdinky myslí, zná je a prožívá příběh s nimi. Jasně zřetelný je důraz na co největší přirozenost, veškeré scény působí autenticky (jak po stránce dialogů, tak i po stránce obrazové). Pusinky se neskrývají za pastelovými barvami filtrů, ale odhadují všechny nedostatky i klady. Krásně je to vidět zejména na nočních scénách, jež jsou pečlivě nasvícené vykazují opravdu vysokou míru autentičnosti - jinak řečeno tma vypadá jako tma. Velmi sympatické jsou i zlomy v ději, ať je to již zcela nečekaná a drsná scéna znásilnění u benzínové pumpy nebo zásadní zlom mezi postavami v půli filmu, kdy se celý snímek vrhá do depresivní atmosféry absolutní bezmocnosti a je zcela jasně zřetelný úbytek sil u všech postav. Dokreslovat atmosféru se tu pak daří i pomocí neskutečných lokací, které jsou většinou velmi přírodní, ale přesto nesou jisté prvky nepříjemné průmyslové oblasti - nevím přesně jak své pocity popsat. Navíc mám sám pocit, jako bych na těch místech někdy sám byl. Nejsou to však místa něčím příliš výrazná, přesto však mají své kouzlo. Přesně tak aby na sebe nestrhávala pozornost, ale zároveň dokázala zaujmout - většinou jsem si říkal něco ve smyslu: "Aha, tady jsem také byl"; jsou jistým způsobem povědomá. Zajímavý pohled je na ojedinělé mužské postavy, které sice nemají tolik prostoru jako dívky, přesto se však jedná o velmi výrazné postavy (zejména skvělý Matěj Ruppert). Pusinky působí velmi sebevědomým dojmem a rozhodně nemají nouzi o silné, ani zapamatování hodné scény (např. gymnastické kousky u železniční dráhy), přesto však nejsou snímkem dokonalým, ano i ony mají své mouchy. Největší problém jsem měl s intermezzi (čekání na autobus, smích u vody...), kterých je v ději spoustu a pak s postavou Maria Kubaše, ovšem nepopírám, že posouvala děj. To že snímek stojí zejména na hereckých představitelkách, které předvádějí opravdu herecký koncert (a Filip Blažek je obrovský herecký talent!) nemá asi ani cenu zmiňovat, na čem jiném by také snímek o silných osudech mohl stát, že, přesto si však myslím, že i tato zmínka musí v komentáři být. Takže Karin, gratuluji Vám, ač Pusinky dokonalé nejsou, s přihlédnutím na fakt, že se jedná o jeden z nejlepších českých filmů (ne-li ten nejlepší) přimhouřím obě oči a plné hodnocení musím dát. Mám velikou radost, že česká kinematografie má i takovéto talenty. (06.01.2008)

Ošklivě depresivně naladěný film. Od road movie člověk čeká zábavu, a ne aby koukal na tři krávy, z nichž jedna furt bulí nebo skáče do vody. Nakonec skoro nikam nedojely, protože zde bylo plno zbytečných a hloupých scén. Kdybych měl vystřihnout všechny přebytečný scény, zbyly by mi jen úvodní a závěrečné titulky. Ble, nikdy víc. (03.03.2012)

Debutantka Karin Babinská vytřela zrak současným českým režisérům a už se svým prvním filmem atakuje nejlepší polistopadové filmy. A že mě teď z fleku napadá jen Venkovský učitel, který má nad Pusinkami navrch. V pusinkách se totiž konečně dostáváme ze zaběhlých postupů, ne které si čeští filmoví tvůrci tak navykli. Z teenagerského filmu se vyklube realisticky odvyprávěný film, jehož příběh stojí na velmi dobře propracovaných charakterech hlavních hrdinek, jejichž jednání není na rozdíl od jiných filmů do předu vypočítatelné. Konečně se místo sladkobolného kýče, který zaplňuje české filmy, objevuje realisticky a chytře odvyprávěný film, který je rozporuplně přijímaný hlavně proto, že je tak osobitý. Ať se vám to líbí nebo ne, tohle českému filmu chybí. A proto si Pusinky zaslouží neuniknout vaší pozornosti... (16.10.2008)