Pusinky

Pusinky jsou rozhodně nejrealističtější český film, co jsem viděl. Konečně jsem se dočkal toho, že postavy nejsou jenom loutky lámající ze sebe dialogy tak toporné (Klíne, sbalíme ňáký štěrbiny), až si člověk vzpomene na Rodinná pouta. Scénář sice má několik úletů (každý jsme nic..., závěrečný zoufalec vs. vytrvalec), ale jinak působí stoprocentně realisticky (věřte mi, výraz blbka existuje!). Dokonce se dostalo i na několik vtipů, co mě totálně odrovnaly. Osa příběhu je sice lehce kostrbatá, tedy na první pohled působí jako slepenec událostí, ale na pohled druhý je to pečlivá gradace a vývoj postav, který je tak reálný, až člověka zamrazí. Přeloženo pro lidi, fakt jsem těm holkám žral všechno, co udělaly. Vše je propojeno svižnými hudebními sekvencemi, které v podstatě fungují jako pauza mezi silnými scénami. A že jich v Pusinkách není málo. Herečky jsou naprosto bezchybné, takhle dobře hrát v českém filmu jsem už dlouho nikoho neviděl. Když jsem dnes shlédl Uvolněte se, prosím s Petrou Nesvačilovou (vřele doporučuji, geniální rozhovor), nevěřil jsem, že to opravdu byla ona, kdo to zahrál. Nijak pozadu za hlavními představitelkami nezůstal ani Oldřich Hajlich v roli Vojty, který byl do příběhu implantován velice zajímavě. Ano, čekal jsem POUZE otravného mladšího bratra, co budou tahat s sebou. Jeho úloha je ale mnohem důležitější. Režii snad není ani potřeba vyzdvihovat, protože (a teď přijde největší klišé) Karin Babinská prostě ví, co chce a umí toho dosáhnout. Je vidět (teď přijde to druhé největší), že za ty roky práce na projektu získala přesnou vizi a nemusela potom tápat. Nevím, kde se cit pro tenhle naturalismus v té na pohled křehké blondýnce bere, ale má ho. Už se těším, až natočí něco dalšího, což, jak jsem zjistil, závisí na tom, kdy se Petra Ušelová utrhne z vytížení Ulicí (chápeme, že jako obživa je to fajn, ale zachraňování české kinematografie se cení víc ;-) )a napíše něco dalšího. Minimálně jeden člověk na to půjde stoprocentně :-) (11.04.2007)

Ošklivě depresivně naladěný film. Od road movie člověk čeká zábavu, a ne aby koukal na tři krávy, z nichž jedna furt bulí nebo skáče do vody. Nakonec skoro nikam nedojely, protože zde bylo plno zbytečných a hloupých scén. Kdybych měl vystřihnout všechny přebytečný scény, zbyly by mi jen úvodní a závěrečné titulky. Ble, nikdy víc. (03.03.2012)

Jsem rád za to, že i u nás mohou vzniknout filmy, které se tváří jako teenagerovské, ale v nichž tvůrci přistpují ke svým postavám s porozuměním a se zájmem o nich vyprávět. To ale ještě neznamená, že z toho budu skákat metr dvacet vysoko, když něco takového v severských zemích vzniká bez větších problémů (Fucking amal, Tommyho peklo, Šup sem, šup tam). Pusinky jsou uvěřitelným filmem o mladých a výtečně obsazených holkách, který bohužel dojíždí na schématičnost (skutečně je nutné mít v podobných filmech vždy to "znásilnění"?) či klišé (skutečně je nutné mít v podobných filmech vždy neheterosexuální postavu, která má sklony k sebevraždě?). A taky na to, že ač jsem chlap, který prožíval jinak ženský film Tajnosti, vyobrazení mužů v Pusinkách mě dost otrávilo svou černobílostí a "feminskostí" (nenajdete tu někoho, kdo by nebyl úplný hajzl nebo úplný budižkničemu). Výtečná kamera, dobře vystižený slang dnešní mládeže (s menšími zakolísáními) a několik opravdu působivých scén ("znásilnění", "cvičení"...) táhnou film do nadprůměru, ale rozpačitý závěr, který spíš vyšumí a značně nevyrovnané vyprávění ho tam zase vrátí. 70% (19.05.2007)

Víc micáků než v průměrném filmu, co natočí chlap :-D Jinak jsem měl nejdřív pocit, že se režisérka drží koncepce, jejímž hlavním bodem je zfilmovat předlohu bez jediného opravdu filmového postupu - ke konci se ale ona čirá literárnost vyprávění trochu láme do zajímavějších rovin. Celkově nevyrovnaný scénář. Ale taky dost míst, které fungují skvěle. (dalo by se dát i čtyři hvězdičky) (18.01.2009)

Dost povedený teenagerovský film se skvěle zvolenou ústřední trojicí dívek. Nejvíce se mi zalíbila éterická a podivínská Marie Doležalová a také Sandra Nováková. Film se odvíjí správným směrem a postupně ukazuje různé citové vazby a vztahy všech zúčastněných. Poutavých scén je zde také hodně, např. scéna s žiletkou, na záchodcích a několik dalších. A také bych nerada zapomněla na Oldřicha Hajlicha, který mne v tomto filmu nějakým zvláštním kouzlem "kučeravého chlapce s velkýma očima" tak trochu očaroval:) (19.01.2009)