Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Provokativní a komický snímek podle námětu spisovatele Jerzy Kosinski vypráví příběh zahradníka Chance, který je po celý svůj život uzavřený v domě ve Washingtonu DC. a svět zná jen z televize. Když se náhle ocitne ve skutečném světě, zaplete se do úzkého kruhu protřelých vládních poradců, kteří touží po "moudrosti mudrců." (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (370)

Radyo 

všechny recenze uživatele

Naprosto jedinečný a famózní film, kterému dominuje herecký výkon Petera Sellerse. Prostoduchý zahradník, jehož každá jednoduchá myšlenka je díky obyčejnému nepochopení prezentována jako geniální politický, ekonomický, či bůhvíjaký tah, je zahrán naprosto nepopsatelným způsobem. Ačkoliv díky onomu nepochopení udělá neuvěřitelným stylem politickou kariéru, stále vůbec netuší, co se to okolo něj děje, neví o čem je řeč, co se po něm chce, kdo jsou ti lidé okolo něj. Přesto z každé situace lehoulince vybruslí díky jediné prostoduché větě o nějaké kytce, nebo zahradě, a ta věta se vzápětí stane dalším z jeho slavných výroků. "Jak prosté, Watsone", řekl by Sherlock Holmes, a já s ním souhlasím. ()

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Prvních deset minut jsem si říkal „Do prdele, to bude asi těžká nuda!“, jenže vzápětí už jsem Sellersovu zahradníkovi fandil až mi červenaly uši. Vždycky jsem měl rád tyhle situace, kdy obyčejný člověk absolutně mimo mísu říká a dělá něco, z čeho si ti zasvecení sedají na prdel. Speciálně, když je to takovej jeliman, kterej stojí na hlavě a kouká na telku, zatímco se vedle něj ukájí Shirley. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Labutí píseň Petera Sellerse. Geniální filmová adaptace knihy Jerzy Kosinskiho. Formálně i strukturálně čistý film - bez experimentálních střihových přechodů, bez progresivní práce s kamerou, a také bez zbytečného větvení jednoduchého příběhového rámce - poklona jednoduchosti a přímočarého vyprávění... Jedna základní dějová linie sledující prostý příběh mentálně retardovaného (či možná autistického?) zahradníka, jenž si své povolání nese později i ve svém jméně... Oslava umírněného herectví Peter Sellerse, který za tímhle projektem stojí především - to on si ho vymohl na studiu a považoval ho za svou bilanční uměleckou šanci. Peter Sellers tu hraje tak, že v podstatě svým hereckým výrazem neguje celou svou předešlou hereckou tvůrčí dráhu - zmizelo všechno přehrávání, prvoplánová situační komika, humor založený na pantomimě a gagu, přichází skutečné herecké mistrovství nebo možná kontemplace - člověk bez osobnosti, bez smyslu empatie, jehož ostatní považují za génia...kdo ví, co všechno Peter Sellers v tomto podobenství viděl... Na diváka působí především dva silné momenty - ta čistota, jednoduchost (jakoby tvůrci osekali vše nepotřebné a přebývající důsledně poučeni premisou Occamovy břitvy) a satirické vyznění... Satira útočící na televizní základ americké ,,televizní" demokracie, na zaslepenost světa mocných, kteří mezi sebe často vezmou člověka podobného Chancymu Zahradníkovi...ale i na nás samotné, na to, jak si konstruujeme mínění o objektu na základě torza skutečně relevantních informací... Tenhle film přesto nádherně pohladí a i vy můžete spolu s postavou Petera Sellerse díky našemu přínosnému mediálnímu věku empaticky říci: Byl jsem při tom... ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Krásný film. Něco tak milého a pozitivního jsem dlouho neviděl. Pokuď někdo očekává, že se bude smát jako u příběhů o Jacquesovi Clouseauovi bude zklamán. Protože tohle je vlastně satira, ale zabalena do velice nevinného obalu. Ale ať už to budete vnímat jako příběh s dobře skrytým satirickým podtextem o blbosti druhých, nebo milý a dojemný film o hodném a prostoduchém zahradníkovi, zaručeně si odnesete velký filmový zážitek. Jo jinak je třeba upozornit diváky toužící po akci; film plyne velmi pomalu a volně (ale za těch 130 minut jsem se nenudil ani chviličku). Takže co ještě dodat kromě 5* ohodnocení? "Bravo pane Sellersi, zahrál jste tu skvěle." ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Rád se dívám“ Fascinující příběh o muži bez emocí, bezmoci ostatních z jeho „nezaškatulkovatelnosti“ a politické impotenci. „Je takový jiný… opravdovější“, podotýká jedna z postav k osobě titulního hrdiny, a „čistší“, chce se dodat. Celý svůj život dělil mezi zahradu a rádio, později televizi. Právě televize, přesněji neschopnost rozlišovat mezi děním v ní a realitou, zásadním způsobem naruší Chauceyho poklidnou existenci. Chaucey, neboli Chance – zahradník s velkým Z a zhmotnění šance, které se zatím nikdo nestačil ujmout a něco z ní vytřískat. Opravdu jenom člověk jeho typu dokáže navzdory všem vnějším tlakům zůstat sám sebou? Co to vlastně znamená zůstat sám sebou? A vyplatí se to? Peter Sellers přijal s touto rolí obrovskou výzvu, odhodil všechny masky a nestylizuje se do žádné pózy. Je tohle on? Věčně nepopsaný list papíru? Snad… takže zapomeňte na inspektora Clouseau, na pana Bakshiho, na doktora Divnolásku, nejsellerovatějšího Sellerse najdete zde, v roli muže, který o sobě dává vědět výhradně stroze pronášenými větami o obsahu, jenž udivuje nehranou upřímností. Především portrétem nádoby bez obsahu, teprve ve druhém plánu politickou satirou vyplývající z jejího střetu se světem zaneřáděným přetvářkou, je tento nostalgický snímek, nedokonalý v mnoha ohledech. Není jeho poselství až příliš obecné, univerzální? Každý si v něm něco najde, kus sebe sama, a každý jej bude mít rád, nemožno jinak. Kalkul? Vyčítat filmu nulový vývoj titulní postavy, základ každého dramatu, z principu nelze, některé přízemnější vtipy (milostná scéna postavená na hlavu) ano. K vyřešení mého bazírování na pomezí čtyř a pěti hvězdiček malou měrou přispěla herecká účast Shirley MacLaine a měrou nepoměrně větší (nic osobního, paní Kubeliková) úplně poslední scéna. Tak jednoduchá, tak jasná, tak upřímná… jako Chauncey sám. Po delší době opět film, díky němuž jsem rád, že jsem.___ Dodatek (duben 2018): Adaptaci knihy o muži bez vlastností lze sledovat jako cyničtější, dobové společenské atmosféře uzpůsobenou variaci caprovských komedií o obyčejných lidech, kteří přicházejí do velkého města (a světa velké politiky) a díky pevným morálním zásadám dokážou napravit chyby systému. Příhoda, člověk televizní, nic napravovat nechce. Není aktivním hrdinou. Nečiní zázraky. Jen reaguje na své okolí, jehož je zároveň zrcadlem. Upřímnost a jasnost jeho vyjadřování vzbuzuje důvěru. Každé jeho slovo, jakkoli málo sděluje, je bráno s naprostou vážností. Nikdo si jej nechce znepřátelit, neboť jej považují za mnohem významnějšího a mocnějšího. Ostatní postavy (až na pár výjimek) nejednají v souladu s tím, kdo Příhoda doopravdy je, ale podle své vlastní představy, kterou si o něm vytvořili. Skutečnost, že prezident, Rand, jeho manželka a většina americké veřejnosti přijímá Příhodovo vyprávění o kořenech a změnách ročních období jako alegorii ekonomického plánování, satirizuje přesvědčení, podle kterého jsou bohatí a známí lidé zároveň lidmi moudrými (pro důkaz, že tomu tak být nemusí, se stačí podívat, kdo dneska sedí v Bílém domě). Příhoda v životě ničeho nedosáhnul, pouze byl ve správnou chvíli na správném místě a seznámil se díky tomu s mocnými. V roce 1970, kdy vyšla kniha, ještě mohla být jeho spřízněnost s přírodou a neschopnost porozumět přetechnizované společnosti vnímána jako oslava ideálů květinových dětí, hlásajících právě návrat k jednoduchosti, přírodě a lidské přirozenosti. O devět let později však nahradil víru v ideály pocit zklamání a pesimismu ohledně směřování americké společnosti. Byl jsem při tom kromě nadčasové politické a společenské satiry nabízí vrcholný herecký výkon Petera Sellerse, který celou svou kariéru založil na úplném popření vlastní individuality. Příhoda byl jeho vysněnou rolí a hlavně jeho zásluhou mohl film vzniknout. 90% Zajímavé komentáře: Oskar, Radek99 () (méně) (více)

Galerie (95)

Zajímavosti (13)

  • Po vydání knihy a zajištění práv na její zfilmování získal Peter Sellers hlavní roli. Ihned zaslal Jerzymu Kosińskému telegram, kde stálo: „Zahradník je připraven do práce“. (HellFire)
  • Téměř devět let trvalo Peteru Sellersovi (Chance), než se mu podařilo nějaké studio přesvědčit k natáčení – hlavně proto, že v 70. letech byla jeho kariéra na dně. Až po úspěšném vzkříšení Růžového pantera se do projektu pustilo studio Lorimar Pictures. (džanik)
  • Natáčelo se také na usedlosti Biltmore Estate v Severní Karolíně. (džanik)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno