World Trade Center

Tak tomuhle se říká promarněná příležitost. Přitom ten námět má na to, aby podle něj vznikl podobně strhující, v reálném čase se odehrávající thriller, jako byl Let č. 93, pouze místo v letadle by se odehrával v budovách WTC: Skupina lidí (kteří se navzájem neznají) přichází jako každé ráno do práce. Zprvu je to den jako každý jiný. Pak se ozve ohlušující rána. Ti ze Severní věže vůbec netuší, co se stalo. Ti z Jižní věže vidí celé představení z okna a s hrůzou jej sledují. Ještě netuší, že za pár minut na ně přijde řada také. Pak jsou již v plamenech obě věže a panika propuká naplno. Výtahy nefungují, schodiště jsou zbořená nebo v plamenech. Někteří v zoufalství skáčí z oken. Jiní zdrceně sledují televizní záběry. Pak se Jižní věž v oblaku kouře zřítí. Na Severní věž naplno dolehne bezvýchodnost celé situace. Lidé se se slzami v očích loučí s blízkými. Ti rozhodnější z hrdinů, které jsme od začátku sledovali, podniknou poslední zoufalý pokus, jak uniknout po hořícím schodišti. Pak se najednou ozve strašný rachot a....tma. Ticho. THE END. Kaněc filma. Tak přesně tohle ve filmu Olivera Stonea neuvidíte. A co uvidíte? Policisté přijedou na místo, vyfasují helmy a pláštěnky, a pak, po 20 minutách filmu, na ně zničehonic spadne strop. A po zbytek filmu už jen sledujeme dva uvězněné policisty, jak si spolu povídají, ba co hůř, sledujeme jejich rodiny, jak netrpělivě čekají na zprávy o nich (!), ba co hůř, sledujeme flashbacky do jejich šťastné, idylické minulosti (!!), ba co hůř, sledujeme, jak se jim zjevuje Ježíš (!!!). (21.03.2007)

Nebylo to až tak hrozné.... problém byl v tom, že mnoho z nás od toho čekalo trošku něco jiného, trošku více akce, a zatraceně více děje. Film se ze 70 % odehrává pod sutinamy mrakodrapu. Souhlasím, že zjevení Ježíše nebylo zrovna šťastně zvolené. Musíte se na film dívat více s nadhledem a očekávat spíše méně, než více. Pak to snad půjde. (06.09.2007)

Čo za dráma? Pozerať pol filmu na dve hlavy zavalené troskami, to si môžem zapnúť nejaký dokument o tragických príbehoch. Zábery na trpiace rodiny a životy nemali ďaleko od mexických telenoviel. Jednoducho pekne natočená rekapitulácia septembrových udalostí, na konci pár dojemností, ale veď s kým to nepohne, keď si spomenie na ten osudný deň? Na tomto sa niekto jednoducho pekne nabalil. Zneužiť ten nešťastný dátum na takúto frašku je podľa mňa úbohé. 50%. (24.08.2007)

11.9. jsem se narodil. Oslavu mi v roce 2001 zhatilo prakticky celodenní sledování televize a očekávání co bude dál.... Je mi líto obětí z dopravních letounů. Je mi líto všech těch lidí co zahynuli v mrakodrapech a v ulicích, když se Dvojčata zřítila. Je mi líto nesmírně statečných hasičských, policejních, lékařských a záchranářských jednotek jež tam zůstaly při obětavém zachraňování životů.... Přesto ale na mne snímky tohoto typu nijak nepůsobí. Beru je jako zajímavé snad jen z dokumentárního hlediska - jak to asi muselo být v epicentru pekla. Bejt Amík a mít tátu hasiče co tam zařval asi bych to bral jinak. Na mne to působí jako kýč, který se snaží vyždímat z této tragické události maximum, vezoucí se na národní doznívající emoční vlně a hrdé semknutosti obyvatel New Yorku. Navíc S Cagem to jako s hercem jde v poslední době opravdu od devíti k pěti. Člověk se opravdu musí podivit, že to točil Oliver Stone. Za ty oběti a námět. * * (23.02.2012)

Dobře si na to vzpomínám. Kolegyně v práci zahlásila "Něco se děje v Americe." Doma jsme pak celí šokovaní koukali na tu spoušť a večer to šli zapít do hospody, kde chlapi mudrovali a vzduchem lítaly hysterické výroky typu "Bude válka!". Zkrátka, zasáhlo to tehdy každého člověka vybaveného aspoň troškou empatie, byť byl tisíce kilometrů daleko. A co teprve Američany, pro které to byl zásah přímo na trojklaný nerv. A věřím, že i pro provokatéra ze své podstaty Olivera Stonea, který protentokrát buřičství hodil za hlavu, protože - upřímně - zde by bylo jak pěst na oko. Tématu se chopil s pietou, já mu rozumím a nepřidám se ke stádu a jeho proklamovaným výtkám. Mám se snad smát - i navzdory mého pohledu těžkého ateisty - těm dvěma několikasekundovým zjevením Ježíše, když vím, jak je pro Američany víra v Boha důležitou součástí jejich života? Stejně tak může být pro Američany nepochopitelný náš středoevropanský ateismus, takže já se vzdávám na tohle téma všech posměšků, typických pro čecháčkovskou švejkovskou povahu s tendencí všechno zesměšňovat. Vím, že strhnutí davem je snadné a "kdo chce bít psa, vždy si hůl najde", ale upřímně řečeno, marně jsem po celý film hledal tu "nebetyčnou hloupost", či "nevkus". Slzopudné scény byly v mezích normy, ačkoliv mě scény s Gyllenhall a Bello nechávaly chladným a byly myslím jedinou slabinou celého vyprávění. V tušení smrti několikrát vyřčené věty typu "Vyřiď mé ženě, že jí miluju." jsem strávil s pochopením a citový kalkul jsem z nich necítil (měl snad proboha říct - "Vyřiď tý krávě, že mě dneska ráno nasrala, jak spálila ty tousty!"...???). Navíc po několika letech jsem zase uvěřil Nicolasu Cageovi jeho roli a vůbec první půlka filmu - nárazy, všeobecný chaos, zřícení - byly ukázkou perfektní ´stoneovské´ filmařiny. Tenhle film je prostou oslavou lidské statečnosti a nezištné pomoci, bez bušení se do prsou a záběrů, kde byste mohli detailně spočítat pruhy na vlajce Spojených států. Myslím, že Stone se nemá vůbec za co stydět. (15.05.2007)