Obsahy(1)
Z tvorby významného českého dramatika, spisovatele, režiséra a scenáristy Oldřicha Daňka vám nabízíme další útržek z běhu času, jak sám dramatik řadu svých her označuje, jenž vždy staví především na hereckém mistrovství – v tom dnešním (který se úzce dotýká válečných obětí) jsou těmi mistry, pod režijní taktovkou Pavla Háši, Josef Vinklář a Viktor Preiss. V době první světové války, během právě probíhající bitvy u Verdunu (1916) předkládá mladý kapitán armádního sboru, bakteriolog Alexander Fleming, hlavnímu generálovi svůj spis, svou práci. Snaží se dokázat, že dezinfekce hlubokých ran zraněným vojákům neprospívá, ale přímo škodí. V té chvíli ještě nikdo netuší, že běh času prokáže jeho pravdu a že se Fleming stane v budoucnu nositelem Nobelovy ceny za jeden z největších objevů moderní medicíny, za objev penicilínu… (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Přestože tohle je opravdu kus výborného herectví, vyznívají hry Oldřicha Daňka přece jenom lépe jako komorní inscenace na divadle (například ve Viole) či v podobě rozhlasové hry. Síla jeho her totiž nesporně stojí a padá se slovem. Obraz tu při nejlepší vůli pouze sekunduje. Proto také pouze čtyři hvězdičky... Ne že by to bylo špatně zahrané... Televize zkrátka není vhodným médiem pro komorní herecký koncert, kterým Dialog s doprovodem děl bezesporu je... A ještě si dovolím faktickou rýpavou poznámku. Flemming sice opravdu "objevil penicilín" v tom smyslu, že si všiml jeho potenciálních lékařských možností, ale sám se na následném složitém a obtížném výzkumu vedoucímu k jeho praktickém lékařskému použití nijak nepodílel. Pointa příběhu je proto značně diskutabilní, protože nejen neodpovídá skutečnosti, ale navíc připisuje Flemmingovi zásluhy, kterém mu v žádném případě nepřísluší. Je to ovšem pointa "Daňkovsky" efektní, to se zase musí nechat... 80% ()
„Poručík Clifford! Sežeňte někde nějakou láhev a odpusťte si komentář. Odchod!“ Střet otupělé ješitnosti a houževnatého idealismu. Řinčení verbálních zbraní týlových krys, aby se nebrala naděje a ta nebyla jen iluzí.. Vadilo mi velké zrcadlo i to, jak Vinklář ve vděčnější roli převyšoval Preisse, ovšem jako zamyšlení nad tím, za kolika ztracenými životy v historii lidstva stála nadutá přezíravost, to funguje perfektně.. Boj doktora Fleminga byl toho času marný, ale může ho uklidnit, že kdyby léčbu frontových ran řešil s generálem Melchettem z Černé zmije, nechá se po pár minutách dobrovolně zabalit do goblénu a vyhodit z okna. A měli bychom po penicilinu.. ()
,,Kapitáne, vy jste Skot že? Máte skotské jméno... Mám doma v Anglii skotského teriéra, je také tak neústupný.... '' ------- Uh.. Ty krabe! Na tohle jsem narazil úplnou náhodou! Fakt se divím, že soudruzi tenkrát mezi různými studiovými TV inscenacemi nechali natočit i toto. Snad to byl ten silný protiválečný podtext. Je obrovskou škodou, že herci mají vizáž osmdesátých let, tedy vlasy až na krk a nezbytné účesy na pěšinku. Jinak bych tomu neměl co vytknout ani co se týče snahy o dobové zpracování. Obsazení herců je doslova elitní a krom pidi role řidiče ambulance Vyskočila si celou hodinu vystačili jen tři herečtí velikáni jmen Vinklář, Preiss a Rösner. Strhující a skvělé. Víc nemám co dodat. Tohle je za 5 listů z toho tlustého fasciklu. * * * * * ()
zajímavý slovní souboj J. Vinkláře, coby starého generála, a V. Preisse jako kapitána Fleminga a budoucího objevitele penicilinu...náhodou jsem přepnul na ČT 2 a už jsem se nedokázal odtrhnout...ač se příběh odehrává v jedné místnosti a kromě Preisse a Vinkláře se tam semtam mihou jen Rösner a Vyskočil, určitě se nebudete nudit...občasné dobové záběry z fronty taky nejsou na škodu... ()
Tahle inscenace mi utkvěla v paměti již při televizní premiéře. Dnes jsem kritičtější, ale stále obstojí. Tohle je opravdu dobré. Preiss a zejména Vinklář excelují, ovšem Daněk zaslouží respekt pouze jako dramatik provinčního formátu. Nu, však i to je pro plátno nebo obrazovku docela dost. --- Vůbec poprvé jsem si všiml (snad díky kníru dobového střihu), jak skvěle by Vinklář býval mohl zahrát Stalina. Ovšem to by muselo být o Stalinovi napsáno něco dobrého (ve smyslu "kvalitního") a nesměl by to cenzurovat žádný politruk. Takže se to stát nemohlo. Bohužel... ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Daňkova hra byla poprvé nastudována v pražském rozhlasovém studiu v roce 1967 se Zdeňkem Štěpánkem a Jiřím Adamírou. (Marthos)
Reklama