Princezny nejsou vždycky na vdávání

Pohádka z doby, kdy už jsem sice měl dětství za sebou, ale ještě jsem se ho zuby nehty držel, třeba i tím, že jsem si žádnou neděli nenechal v televizi ujít pohádku. A tato je z těch tradičních. Klasické papundeklové kulisy, chudá královstvíčka, která by člověk kamenem přehodil, a tradiční požadavek svatby, tentokrát ze strany prince. Jako tradičně prince jelimana, který hledá tu pravou mezi podivnými princeznami i když je každému jasné, že tu pravou má přece přímo před očima v té chudé chaloupce v podhradí. Hvězdné obsazení, občas vtípek, nezapomenutelná písnička a samozřejmě poučení nejen o tom, která je ta prává. Co víc si mé stále ještě dětské srdce může přát. (08.03.2012)

Československá televizní pohádka o princi Marianovi, který si vybíral nevěsty mezi princeznami s charakterovými vadami a nakonec se dle očekávání oženil s chudou kamarádkou z dětství, obyčejnou pracovitou ženou Madlenkou (D. Veškrnová). Nesmělý princ O. Havelka na nátlak svého otce krále P. Nárožného a především tety Aurélie (L. Kozderková) se s pramalým nadšením uchází o tři princezny na třech různých královských dvorech a přestože je každému troubovi na první pohled jasné, že ani jedna z princezen není vhodná coby partnerka, všechny pozve na pokračování námluv do svého království. Nad dveře do přijímací komnaty však moudrá madam Aurélie umístila kouzelný zvoneček, který pravdivě zazpívá, co je vstupující osoba zač a je-li vhodná jako budoucí královna. V komických rolích princezen se objevily J. Paulová, jež se zajímala pouze o bohatství a honosnou prezentaci její osoby, extrémně ospalá a líná N. Konvalinková a zlá a krutá M. Fišerová. V malých rolích otců těchto nepovedených dcer, zcela v područí jejich rozmarů, se objevili velké herecké osobnosti J. Bláha, J. Větrovec a J. Abrhám. Jak už je u paní režisérky J. Pokorné-Makoczové dobrým zvykem, natočila opět pěknou a zábavnou pohádku, z níž musí mít každý příjemný pocit. (28.11.2016)

Kouzlo dřívějších tzv. Hodinových pohádek bylo v tom, že i přes minimální výpravu a rozpočtově skromné pojetí, dokázala spousta z nich přinést divákovi tu pravou atmosféru a věrohodnost příběhu tak, jak to známe od pana Erbena, paní Němcové apod. . I tato Hodinovka mě dokázala díky výborným hereckým výkonům upoutat, pobavit i dojmout. Navíc krásný nápad v podobě zvonečku, který příjemným popěvkem (autor písně Ladislav Štaidl) na princezny vždy "práskne", jestli je ta pravá pro legračního, avšak kvalitně zahraného prince v podání Ondry Havelky. (31.03.2010)

Pohádková komedie těží především z pitvoření ústředních párů tetičky Aurelie (Laďka Kozderková) s králem (Petr Nárožný) a Madlenky (Dagmar Veškrnová) s Marianem (Ondřej Havelka). I další postavy princezen a jejich královských otců smysluplně utvářejí příběh. Svižně plynoucí dialogy, velmi dobrá studiová výprava, zdařilý hudební doprovod Ladislava Štaidla - zvoneček si notuje povedenou písničku. (28.09.2010)

Banální vyprávěnka o tom, jak ta pravá nevěsta pro prince není z rodu bohatých princezen, ale hubatá holka z podzámčí. Ten, kdo odhalí pravou podstatu každého je zvoneček, který mají pověšený na zámku nad dveřmi a Bůh ví, jak mu současný král ucpal srdce (zvon nemá pusu, tak se asi ucpává srdce, i když to zní divně), že se za něj, dnes již zesnulá, královna provdala. A právě kvůli tomu strašně chytrému zvonečku si tu pohádku pamatuji z doby, kdy jsem ještě byla malá a věřila jsem, že zvony můžou mluvit. (20.10.2010)