Boží zápasník

Újetá komedie přesně Blackova ražení. Musím ho obdivovat pro jeho entuziastické položení se do role, protože člověk už musí mít kurva sebeparodický nadhled, aby se celý film promenádoval v elasťákách a odhaloval pupek. Některé scény mě svou absurditou doslova rozložily - i já joko malý capart sledoval to barevné elastenové divadlo, kterému se souborně říkalo Wrestling mania ( Hulk Hogan, Bret Hitman Hart, Tatanka, Undertaker, 123 Kid, Razor a další pošukové by mohli vyprávět ), takže Blackův škádlivý výsměch/hold kvituji s povděkem. (24.06.2008)

Balck zde předvádí něco, co už hraničí s buď s genialitou, nebo s demencí. Mě příjde jeho druh humoru hodně dobrý a cit pro absurdně trapné chvilky má přímo božský. Navíc ze sebe dokáže udělat debila jako snad nikdo jiný a nemusí vynaložit nijak moc energie a k tomu ještě další herecké osazenstvo (vyjma jeptišky) je plné výrazných týpků. K tomu připočteme vynikajicí titulní píseň a je vymalováno. Rozhodně velice milé překvapení, ovšem určitě tento humor nesedne všem. (02.10.2006)

Chacha, ze zvláštního úhlu pohledu se musím pořád po skončení některejm scénám smát. Může za to hlavně Jack Black a jeho vzezření (ta kštice v kombinaci s knírem je nezapomenutelná a obtloust taky), ale hlavně ty ksichty a situace a mimika a pohyby, co dělá. Protože tyhle náznaky vtípků vás dostanou jenom, když si to začnete užívat a nemyslet na to, o čem ten film vlastně je, tak si to užívejte a nemyslete na to. A propó - podle mě je to velice originální námět. A propó propó - písnička ke konci, složená pro Encarnacion, je to nejlepší výkon Jacka Blacka, co jsem kdy viděl (chlámačky v křečích). A atmosféra Mexika proniká až do morku kostí. (05.12.2006)

První film, který se zabývá fenoménem zápasů lucha libre. Lucha libre je svébytnou mexickou variací na americký wrestling - v bezkontaktních ("nahraných") soubojích se utkávají bojovníci s propracovaným kostýmem, typickou maskou a vyfabulovanou identitou. Strohý, krutý a dvoumetrový Dr. Wagner nastupuje za burácení úryvků Wagnerových oper, přihřátý Maximo v růžové sukýnce ničí soupeře zženštilými chvaty a pohyby... Celé je to jedna velká ztřeštěná zábava, což se bohužel nedá říci o Hessově filmu, který lucha libre pouze zneužívá pro trapné eskapády Jacka Blacka. Boží zápasník je idiotské dílo, které neobsahuje snad ani jedinou doopravdy vtipnou, propracovanou či vypointovanou scénu. Zatímco Napoleon Dynamite byl zdařile šáhlou variací na idealismus a americkost filmů z prostředí střední školy, Boží zápasník je podprůměrnou komedií pod psa. (09.05.2007)

Je to hrozná ujetina, o tom není pochyb. Aby si tlustý mnich oblékal na wreslingové zápasy elastické tepláky, přes ně dal červené slipy, vzal si červený plášť a sadomasochistickou masku přes hlavu - no to je fakt maso. A zvlášť, když vůbec bojovat neumí a všechny zápasy prohrává. Jenže co by jeden dobrák neudělal pro sirotky, kteří žijí právě v onom klášteře, kde náš zápasník vaří. A pak přijde hlavní bitka, onen "rockyho" pohled na zamilovanou osobu a vše jde jaksi jinak a samo. Je škoda tuto roztomilou a podivnou komedii kritizovat. Zůstaňme raději u konstatování, že něco takového v normální produkci už dlouho nebylo a zase dlouho nebude. (10.08.2007)