Sólokapr

60% - Woody zde smíchal dohromady několik svých předchozích filmů se svými kabaretními talk-show vystoupeními a podbarvil celek líbivou, až kýčovitou hudbou romantických mistrů... Co k tomu říct... Komedie, u které se zasmějete, ale znalci Allenovy tvorby zažijou spíše nostalgickou exkurzi do autorovy minulosti s několika málo překvapivými momenty. (31.12.2006)

Rozporuplné! Ukecaný Woody Allen vedoucí sáhodlouhé monology mi nic moc neříká, a když ke konci začal ještě koktat, měl jsem chuť do děje vstoupit a roztrhat před ním jeho oblíbenou živnost, balíček hracích karet, na malilinkaté kousíčky. Scarlett Johansson zde nebyla ve své kůži, nevím proč, přišla mi trochu zazděná, možná díky charismatickému Jackmanovi. Nicméně v těch červených plavkách se mohla promenádovat klidně celý film. A co příběh?? Vcelku dobrý, ale pointu lze odhalit minimálně dvacet minut dopředu. Scény z Říše mrtvých povedené. Nepředpokládám však, že bych si za měsíc z filmu pamatoval více než dvě tři scény... 39 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (14.09.2007)

Allen se sice v mnoha věcech docela opakuje, ale stejně jsem se u toho celkem dobře bavil, takže jsem se přiklonil k vyššímu hodnocení. Scarlet Johansson dokáže využít prostor i v typicky allenovské roli, Woody Allen opět hraje, to co skoro pokaždé, Hugh Jackman má pouze dobře vypadat a Ian McShane si moc nezahraje, ale i tak je mnohem přesvědčivější (70%). (20.02.2007)

Rozhodně má film své mouchy, ale mě se líbil. Je z něj znovu cítit Woodyho styl (který mě už několikrát oslovil), i když se určitě nezařadí do zlatého fondu tohoto tvůrce. Uznávám, že zápletka je poněkud praštěná, ale myslím, že Scoop má solidní spád a optimální délku, alespoň já se nenudila ani chvilku. (08.12.2006)

Vloni zavítali do našich kin dokonce dva Allenové, (a)morální thriller z prostředí londýnské „high society“ Match Point a krimikomedie s fantastickými prvky – Sólokapr. Ani se nechce věřit, že oba dva filmy natočil ten samý režisér, mnozí diváci rozmlsáni výtečným Match Pointem budou Sólokaprem oprávněně zklamáni, ale pokud kapku slevíte ze svých očekávání, dostane se vám solidní porce allenovského humoru v docela fajn balení. Příběhová linie patří k těm ne zrovna nejrafinovanějším, ač vychází z pěkné myšlenky – novinář je pro pořádného sólokapra schopný prchnout smrtce před očima –, dále je rozvíjena předvídatelným způsobem a některé logické nedostatky jsou až zarážející. Není kupříkladu tak docela jasné, proč Waterman po celou dobu Sondře pomáhá, zvlášť při jeho prvotním, odmítavém postoji. Woody už je starší pán, možná trošku senilní, možná stižen alzheimerem, dialogy však stále píše na úrovni („Pocházíš z ortodoxní rodiny, přijali by mezi sebe masového vraha?“), jen je čím dál patrnější, že ty nejlepší tvůrčí roky má již za sebou. Sólokapr si hodně vypůjčuje z Prokletí žlutozeleného škorpióna (iluzionista-šarlatán, nesourodá detektivní dvojice), z Darebáčků (dva balíci se dostávají mezi snoby), z Alice (duchařská část) a mnohé výroky jakoby pouze parafrázovaly něco již dříve vyřčeného. Ani hercům neměl tento film příliš co nabídnout, Scarlett je krásná – i pod obroučkami brýlí (což však neznamená, že bez nich není mnohem krásnější) – a zčásti zde přebírá Allenův roztěkaný herecký styl, ten už ji ovšem tolik nesvědčí. Woodyho koktavost, neschopnost vyloudit byť jedinou napoprvé srozumitelnou větu mě místy skutečně iritovala, což píšu coby jeho již pár let oddaný fanoušek. A Hugh Jackman, který oba hlavní představitele přerůstá nejméně o hlavu a dvacet kilo svalové hmoty? Pouhá potěcha pro dívčí oko. Rád bych se vyhnul nějakému shrnujícímu hodnocení označujícímu Sólokapra buď za film dobrý nebo špatný, navzdory všem výtkám jsem se po celou dobu obstojně bavil, otázkou je, zda-li šlo o zábavu adekvátní současným schopnostem a možnostem Woodyho Allena. Pokud ano, je to smutné. S tím že tento manhattanský neurotik patří do starobince však stále odmítám souhlasit. 70% Zajímavé komentáře: Renton, Shadwell, castor, Vitason, Mahalik, Cimr, Martinius, pabelito (02.01.2007)