Pokojný bojovník

Z konstatovania "kniha je lepsia ako film" som uz vyrastol. Ide o dve rozne platformy, kde adaptacia z jednej do druhej sebou nevyhnutne nesie redukcne zasahy tak v deji, ako i v profilacii postav a motivov ich konania. Peaceful warrior ovsem nanestastie z prechodu kniznej verzie do filmovej prichadza este o nieco navyse -> samotnu podstatu resp. posolstvo pribehu. Tvorcovia filmu totiz z obalu pre satori spravili satori samotne. Konkretne, (mozny spoiler) po slubne rozbehnutej prvej polovici filmu sa Socova vyucba Dana v "skole zivota" tvorcami cisto upriamuje len na jeho sportovu aktivitu, pricom dolezitost onej zmeny pre osobu samotneho Dana nechava naznakmi letmo pripominat z vedlajsej kolaje. (24.08.2007)

The journey is what brings us happiness, not the destination. Zavřu oči. Ustálím tok myšlenek. Neuspořádaný proud. Ty chaotické peřeje, co dennodenně určují, kterým směrem se vydám. Klidná hladina. Věci se vyjasňují. Nevýznamné myšlenky klesají ke dnu, ty podstatné vyplouvají na povrch. A já mám přehled. Zní to naivně? Zní to směšně? Fakt, jak to zní, nevnímám. Ten klesá ke dnu. Závist. Přál bych si jednou nemoci usnout. Vstát a vstoupit do černé venkovní tmy. A v té temnotě se nechat oslnit neonovým světlem zapadlé benzínky. A vstoupit tak nevědomky na cestu vnitřního poznání. Učebnicový příklad výhry obsahu nad formou od druhé poloviny chytá za srdce a při majestátním závěru Vám ho vytrhne z prsou. A vy se díváte přímo sami na sebe. Opakovaná projekce zatlačila neuspokojený dojem prvního zhlédnutí a má mysl se mohla plně soustředit na děsivě hluboké filosofické podkreslení. V pravém slova smyslu, neboť pokud se právě neodehrává, stejně slídivě doznívá v hlavě a mizí až během nástupu další. Není to něco, co by mi změnilo život. Jen se mi líbí myšlenka, že by mohlo. Ještě si s ní pohraju. A skončím s ní, až si přečtu knihu. "Where´re you?" "Here." "What time is it?" "Now." "What´re you?" "This moment." Nejlepší soundtrack z filmu 90% (27.02.2013)

Pokud čekáte "čistokrevné sportovní drama", tak se asi nedočkáte - tím tenhle snímek vůbec není. Pro mě to byla filozofická smršť, což jsem ani nečekal. Možná to bude pro někoho až moc moralizující, ale snad všechny myšlenky, které ve filmu padnou jsou naprosto přesné, pravdivé a nádherné. Dialogy jsou opravdu špičkové a především na nich snímek stojí. Kdybych hodnotil poslání tohoto filmu, tak je to na plný počet. Ale buď mi tam trochu něco chybělo a nebo všechny ty životní pravdy budu muset ještě vstřebat... Bylo jich tolik! Párkrát jsem měl nutkání dojít si pro papír s tužkou a všechno si to zapisovat, jak to bylo krásně řečeno, ale... chtěl jsem zkusit žít tady a teď... Opravdu inspirující. (05.10.2012)

Film začal hustým nášupom a to ja milujem ! Už v 20 . minúte som bol rozbombardovaný a hlavou sa mi honili myšlienky ako víchor , že či má zmysel všetko to , čo doposiaľ robím a robil som . Asi začnem obchádzať o tretej v noci lokálne benzínky . Take out the thrash ! alebo Vyprázdni svoju nádobu ! ako zvykol vravievať Bruce Lee . Spojitosť čisto náhodná ??? Hoci Sokrates hovorí Millmanovi aby sa nenechal ovládať emóciami , ja sa nechávam , som z tohto filmu na sračky ! A okrem toho mu ešte povedal , že emócie sú nám prirodzené , ako zmeny počasia takže môžem byť posratý koľko len chcem . Veľmi sa mi páčilo Danove poznanie , kedˇ šlapali na kopec , aby mu ukázal kameň a on si v tom uvedomil , že to cesta nám prináša šťastie , nie cieľ , no a ten šutrák mal tvar kundy , dobré , že ? A kedˇ som už pri tých kundách , tak Amy Smart vyzerala v tomto filme naozaj sexy ! No a ja nemôžem inak , len za plný , pretože ja tieto inšpiratívne filmy žerem . Idem si zamakať teraz . (24.08.2010)

Jedinou nevýhodou je závan malého rozpočtu, ktorý je v niektorých miestach viditeľnejší ako by bolo príjemné, čo môže vyvolať dojem, že sa jedná o televízny film. Priznám sa, že knihu som nečítal aj keď mi na niekoľko knižiek od Dana Millmana sadá na poličke prach. Film ma navnadil. Tým najkrajším možným spôsobom. Celý príbeh založený na vzťahu Dana a Sokrata funguje dokonale. Sokrates v bezchybnom prevedení Nicka Nolteho rozpráva o životných múdrostiach takým spôsobom, že ja sám som sa musel počas filmu niekoľkokrát zamyslieť. Film má zvláštny duchovný rozmer, ktorý sa stáva zaujímavým práve preto, lebo je každému z nás viac, či menej blízky. Na jednej strane, trocha zamrzí, že Salva ako režisér, opomenul filmový vizuál a scény sú natočené jednoducho aj keď precízne. Spomalovačky, hudba a sympatický hlavný hrdina spravili svoje a robia s tohto filmu zaujímavý snímok, ktorý neobsahuje ani citové vydieranie ani silné scény a predsa vám niečim utkvie v pamäti. Po dlhom čase spokojnosť. (24.06.2011)