Tobruk

TOBRUK je hodně nedivácký film, jehož koncept spočívá v oddramatizování jakékoliv události (pokud břijde na bitvu, jsou rázné a končí dřív než začnou, vrcholy jednotlivých scén nevidíme - viz např. výcvik se zabodáváním bajonetu do "střev") a co nejuvěřitelnějším podání, s čímž souvisí obsazení nepříliš známých tváří a celková fyzičnost až pudovost toho filmu (takže se tam prstí prostitutky a sere se na suchém - v poušti doslova - záchodě, mouchy sedají na krev apod.). Nejedná se o válečný velkofilm (pokud byly do něčeho ty peníze narvány, tak do zvukových efektů a hudby, dvou výrazných atmosférotvorných prvků), přestože s takovým očekáváním vzhledem k reklamní kampani na něj lidé půjdou, ale o pomalu vyprávěné epizody války relativizující pojem hrdinství a pojednávající o dopadu války na člověka a jeho psychiku._____ Film se nepodřizuje klasické dramaturgické výstavbě, protože i když začne všedně, skončí "z ničeho nic", a proces vyprávění je vyprázdněný, protože chybí jakákoliv expozice a o postavách nevíme nic, jde o styl a pohyb postav v prostoru (zde je nutné ocenit výbornou práci s hloubkou ostrosti, s více plány najednou a mimozáběrovou montáží). Pomalý temporytmus odpovídá apatii vojáků, těch několik výbuchů je a ani nás z letargie nevytrhne a když už se na záměrnou pomalost filmu naladíte, dílo si dovolí ústřední postavu vyvést z dění - a tím i diváka - na několik desítek minut. Změny úhlů pohledu ("Židák" nás provádí první třetinou filmu, v níž jsme vystaveni výcvikovému drillu a nudě, vojín Pospíchal ve druhé třetině zprostředkovává probuzení se do válečné deziluze a v závěru se pohledy obou vojínou střetnou) zase souhlasí s tím, co se o válce právě říká._____ Pokud jsem měl s něčím problém, je to závěrečný povinný a patetický titulek, přestože je TOBRUK jinak zcela nepatetický a nesentimentální, a se zpomalováním vyhrocených scén v "hrdinských" scénách, což se tře se zbytkem filmu. A věřte, že stávající hodnocení není "v rámci českého polistopadového filmu" (tj. nadržování), protože po VENKOVSKÉM UČITELI se jedná o další světově vypadající záležitost, která je ambiciózní a umělecká, protože nabízí osobní vidění světa a jeho problémů prostřednictvím vytříbeného filmařského jazyku. V nejlepším slova smyslu mi to připomínalo Gitaiovy filmy. 90% (12.09.2008)

Já jen nechápu, proč si V.M. pro tuhle filmařskou onanii - po našem >filmuhana< - vzal do huby BOJOVNÍKY od Tobruku! Vlastně chápu, stačilo se zase na začátku a na konci soustředit na všechna ta logíčka, že... Takhle natočit něco jako psychodráma s novonácky z Afgánu, to by byl holt průšvih a z ministzvěrstev korupce a zlodějiny vyrejžoval by trojjediný bohajeho pan >snénárista-producent-rejžisér< leda tak kulový. Ale možná by to byla větší realityš, že... Takže jak se tady pár naivních pošetilců v komentářích táže, kdeže za co proč a jak všechny ty prachy jsou, tak musíte děcka dokoukávat s filmem i ty titulky. Kemoušnicmus v praxi, ale zase bude od >mistra Barandoff< třeba pár let pokoj. A o tom to holt zas všechno bylo... °-/ . . . Dvě hvězdy tedy jen za tu kameru (poctivě!) a některé herecké kreace (a pozor! - čistě formou mně ten minimalistický přístup z principu ale vůbec nevadil!), které jako oslepené pískem z pouště ovšem zachránit nemohly nic. A to je vlastně zase celý. - - - - - (Poprvé viděno 28.8.2011 na >vejválečném prostoru< , hodnocení 6278., komentář zde jako šestsetjedenáctý - 28.8.2011) (28.08.2011)

První pokus jsem podnikla 16.5.2014. Tehdy jsem film po chvíli vypnula. Jak se zdá, ten správný okamřik nastal až letos. Ocenila sjem, že nejšlo ani o přehlídku zbraní ani o detailní záběry rozstřílených lidských těl. Bylo tam mnohem víc psycholigie, bať ne zcela dotažené do konce. Věřím tomu, že velkou část ve válce zabíralo i čekání a snaha zabít nudu. (16.05.2014)

Velmi krátce - o tomto filmu jsem dost slyšel a byl jsem zvědavý, jak si Češi dokážou poradit s takovýmto tématem. Nedokázali. Absence nějaké hlavní postavy, příšerná nuda, která se bohužel vleče téměř celým filmem a hlavně závěr, který opravdu nepotěšil, byť jsem tak nějak chápal, proč tam musí být. Tohle je pro mě Tobruk. Že vám to nedává smysl? Mně tento film taky ne… 40 %. (27.04.2013)

Už dlouho jsem nebyl tak hrdý na vlastní dějiny, stejně jako na české filmaře. Marhoul natočil válečný film bez jakýchkoliv kompromisů a stal se z něj filmař, který už nemusí koukat přes rameno zahraničním kolegům. A asi to největší plus je skutečnost, že Michal Novotný konečně dostal roli, která je nejen dobře napsaná, ale hlavně není navýsost trapná. Navíc u Tobruku můžu spokojeně říct, že podobný film se bude hledat jen těžko. Zapomeňte na jakékoliv žánrové propriety, schémata či strategie. Tyhle berličky Marhoul nepotřebuje. (15.09.2008)