Koření života

já jsem byl příjemně překvapen .. pro mě další film, kde catherine ukazuje, že krom nádherné tváře a moc pěkné postavy umí opravdu i velmi dobře hrát .. zamysleme se nad tím, co ji předepsal scénář : po profesní stránce velmi úspěšná energická žena .. v osobním životě naopak jen tápající, nejistá a ne zrovna dobře komunikující kráska .. do toho přijde tragická událost a ona ke všem svým osobním problémům dostává i starost a péči o svou malou nešťastnou neteř .. ta, která si neví rady sama se sebou dostává povinnost starat se o malého trpícího andílka .. zvládla to bravurně .. její projev je takový civilní, nenápadný, ale naprosto přesvědčující (lze snadno poznat, že je ve skutečném životě také máma) …aaron mě tentokrát moc nepřesvědčil – ale jemu scénář, na rozdíl od catherine, nedal žádnou šanci se nějak nezapomenutelně projevit … (16.05.2010)

Zeta-Jones prestoze je krasna a neni ani spatna herecka jednoduse nedokaze utahnout ani polovinu filmu sama. Nikdy se ji to nedarilo a s vyjimkou filmu Traffic mne nikde do kolen rozhodne nedostala a ve filmu No reservations jede jeste navic na pul plynu (pripadala mi tak nejak podivne unavena a asi se na ni zacina podepisovat stari, prestoze je to porad kus). Nebyt prichodu Aarona Eckharta hodnoceni by bylo tak polovicni. Takhle film hodnotim tak na 65 procent, za jednoduchou prijemnou rekreacni komedii o vynikajici sefkucharce, ktera nema prakticky zadny jiny nez pracovni zivot a najednou se ocitne v situaci, ze se musi postarat o mladounkou dceru sve sestry, kterou hraje Abigail Breslin a ta je dalsim kladem tohoto filmu. (26.01.2008)

Tak jo, tohle už jsme několikrát viděli v podobnejch barvách. Akorát že tentokrát jsou ti dva nějací séfkuchaři pro snobáky, což je pro mě opovrženíhodné, páč nesnáším snoby. Není to ani vtipné, ani jinak zajímavé a očividně to hraje na notu "trochu smutna a trochu štěstí". Zeta se tam sem tam mihne i nenamalovaná a to je všechno. Skončí to podle regulí - s tím určitě souhlasí i dozorčí sazky, pan Šíma. Když hraje hudba, je to většinou hroznej komerční šit. Nevim, proč jsem na to vubec čumákoval, ale na druhou stranu to nebylo nepříjemné, nakonec jsem si řek, že je to takovej normální obyčejnej sympatickej film. PS: o koření tam není skoro ani zmínka, spíš se to mělo jmenovat Vaření života... Ne, spíš se to mělo jmenovat i v překladu No Reservations, protože ty český názvy už mě serou. (02.02.2010)

K čertu s tím, že je to jen další sladkobolná romance o ženě, která potřebovala okořenit život nepředvídatelným a štramáckým mužem a protrpět si pár životních kotrmelců, aby se v závěru všem dostalo zadostiučinění. Ačkoliv beru v potaz, že romantika nefunguje, jak by měla, a o komedii vesměs vůbec nejde, Hicksova režie se mi docela zamlouvá, především v jemných nuancích, kdy odkazuje na psychologii postav prostřednictvím jejich gurmánského založení. Eckhart opět okouzluje všechno v okolí, Abigail Breslin ještě pořád nepřipomíná Dakotu Fanning (to je velký klad) a Catherine hraje na neutrál. Výsledkem je místy příjemný a místy nahořklý polotovar, který by potřeboval více prohřát, ale i tak je na jeden oběd vcelku fajn. 50% (15.09.2007)

človek z toho filmu takmer dosstal hlad. pekne sa na to pozeralo, ale prišlo mi to trochu zmätené. ja nemám rada škatuľkovanie, ale tento film chcel byť buď veľa vecí alebo sa nevedel rozhodnúť, čím chce byť. bola to oddychovka, no čo ma dostalo boli herecké výkony. tie boli skvelé. Abigail Breslin je herečka par excellence. (27.09.2007)