Hodiny

Pro mě bohužel jasný případ filmu, který si hraje na obrovské umění, a přitom je nudný a nezáživný až hanba. Opravdu jediné, co mě v tom úmorném záplavu nudy výrazněji zaujalo, byla krásná hudba a excelentní herecké výkony všech přítomných- snad vyjma Nicole Kidman, která sice zahrála svou těžkou roli výborně, ale po vydatné práci maskérů vypadala zkrátka tak škaredě, že jsem neměl tu sílu se na ni soustavně dívat. Nakonec ale všechny zářící dámy ještě zastínil naprosto úchvatný Ed Harris, který se svým výkonem jen přidal na seznam "The Oscar should have went to..". Možná by to chtělo ještě jedno shlédnutí, abych to celé dokázal vstřebat, ale k tomu popravdě asi nikdy nenajdu odvahu. (13.06.2013)

Jak trefně popsal Albert Camus, sebevražda je jediným skutečným filozofickým problémem. Co nás drží při životě, je důležitější otázka než ptát se co nás přiměje ke smrti. Tak se ptá i Virginie Wolfová - a skrze ni - teď i Michael Cunningham a Stephen Daldry. Ve fascinující studii zoufalého života vyplněného prázdnotou a depresí, zachyceného v několika krátkých okamžicích jediného dne. Neznám lepší zobrazení tohoto tématu. 9/10 (18.02.2016)

Niektorí muži sú presvedčení, že ak je nejaký film emocionálnou bombou, automaticky spadá do pomyselnej kategórie ženský film. Je síce pravda, že fyziológia centrálnej nervovej sústavy postuluje ženu ako emocionálnejšiu bytosť, no schopnosť náležite vnímať umelecké dielo je daná nielen ženám, ale i mužom. V rovnakej miere (dejiny umenia sú napokon takmer výlučne dejinami mužov). Myslím, že Hodiny vôbec nie sú ženský či dokonca feministický film (režisér, scenárista a autor predlohy sú muži). Hodiny nie sú o ženách, ale o ľuďoch. A dokonca nie sú ani o smrti, ale o živote (a nádeji) - prečo by ináč John C. Reilly hovoril, že život poháňa predstava šťastia? Je to jeden z mála filmov, pri ktorých si človek naozaj naplno uvedomí, že pohyblivé obrázky sú aj o umení a že kvalitné herectvo môže dať človeku viac než výkladový filozofický slovník. Na tomto mieste nemôžem nespomenúť predstaviteľku Kitty, malichernej predmestskej slečinky, ktorá príde na návštevu k Julianne Moore. Až po hodnej chvíli mi došlo, že je to Toni Collette a že spôsob, akým hrá svoju tuctovú "bezvýznamnú" postavičku je tak báječný, že na ohodnotenie tohto výkonu neexistuje žiadna cena (a už vonkoncom nie ten ligotavý chlapík s chýbajúcimi mozgovými hemisférami). (02.01.2006)

No tak rozhodne se jedna o hodne kvalitni drama, ale svy chyby ma. Jednak pribeh, ackoliv se ve finale docela hezky proplete, je celkem jednoduchej a pusobi to dojmem, ze minimalne dejova linie Julianne Moore je tu celkem zbytecna. Dalsi problem je, ze ve filmu se v podstate nic moc nedeje a pritom vsechny hlavni hrdinky neustale vysilujou, clovek je ma asi litovat, jenze kdyz neni videt zadnej padnej duvod a navic nejsou ani dvakrat sympaticky, tak to jde tezko. Nicmene vsechny tri predvadej perfektni vykony, z ostatnich stoji jeste za zminku Ed Harris. No a navic ma film paradni hudbu, ktera to pomaly tempo paradne ozivi, takze film nenudi. (10.08.2005)

Fantastický filmový koncert. Film je velmi věrnou adaptací (velmi dobré) knihy Michaela Cunninghama, scénář, kamera, výprava, hudba Philipa Glasse a samozřejmě i herecké výkony staví tohle dílo vysoko nad obvyklou Hollywoodskou produkci. Přesto s odstupem času dávám "jen" opravdu poctivé lepší 4*, protože mi v něm něco těžko identifikovatelného chybělo, ale neuvízl v mé paměti tolik, jak se mi zdálo po jeho shlédnutí. (20.09.2004)