Hodiny

takřka dokonalé a oskarem i nominacemi právem ověnčené drama s fenomenálním scénářem, hudbou a hereckými výkony, až se dechu nedostávalo... jak tak na to koukám, spoustu kolegů již napsalo to samé, ale věřte, že je to i můj názor - tenhle film je jedním slovem pecka! jen jsem to napoprvé úplně všechno nepobral a po skvostném úvodu snímek jako by trochu ztrácel tempo... což ovšem neznamená, že po druhém shlédnutí neodbijí Hodiny na hvězdičkometru pětkrát... zatím tedy 80%. (02.08.2009)

Ve všech bodech obžaloby je Cunningham vinen z příštipkářství a zlolajného vykradačství (k jeho smůle nedosahuje Woolfové ani ke kotníkům), které ve výsledku vede k tomu, že je film tisíckrát lepší než celá kniha - evidentní zásluhu na tom má citovost a náboj, kterého bylo lze možno dosáhnout jen na plátně. Slušelo by se také přiznat Philipu Glassovi, že Hodiny jsou jediný snímek, kde jeho hudba nějakým způsobem funguje a (dokonce) skvěle dotváří onu křehkou atmosféru, která (tik tak) provází celý příběh. Čas prověří další kvality a eventuální zvýšení hodnocení na příjemnějších 5*... (17.05.2008)

Už napoprvé se mi tento film velice líbil, ale teprve teď, po druhém shlédnutí, vím, že je to jeden z nejzásadnějších filmů, které jsem kdy viděla. Ohromující je fyzická přeměna Nicole Kidman, které Oscar patří zcela právem, podobný herecký výkon se vidí jednou za pár let. Nejpřitažlivější z tří příběhů tří různých, přesto sobě navzájem velmi podobných žen, pro mne byl ten s Julianne Moore (paní Brownová), která žije zdánlivě šťastný život, ve kterém se ale dusí. Slovy Clarissy Dallowayové - její život je tak nesnesitelně triviální a ona sama, aniž by chtěla, je nucena řešit jen samé prkotiny, jako je narozeninový dort pro manžela. Na popud filmu jsem četla i knihu, srovnání je skutečně zajímavé, zejména proto, že film i kniha dokáží fungovat samostatně a obé jsou výjimečná umělecká díla. Ano! Dokonce i Amričané jsou s to natočit skutečně umělecký film. A na závěr musím říct, jak je pro mě zarážející, nakolik se mé pocity z vlastního života častokrát podobají postavám z knihy/filmu. Snad to je pravý důvod, proč nyní čtu "Jákobův pokoj" (mimochodom vynikající román Virginie Woolfové) a brzy se snad propracuji i k "Paní Dallowayové", pokud do té doby nezjistím, že někdo musí zemřít, aby ostatní mohli konečně šťastně žít... (04.02.2006)

Ještě teď jsem v šoku, jak skvělý to je film, takže dnes stručně - o některých filmech se říká, že to jsou "must see movies". Ale tohle je "must see twice movie". Přesně tak, jedno zhlédnutí, abyste vstřebali vše, co vám tento film chce říct, je málo. 100 %. P. S. A mrzí mě, že Julianne nezískala Oscara, když zde podala nejlepší výkon a že Meryl nebyla vůbec nominována. (21.06.2011)

Je poznat, že Stephen Daldry režíroval tento úžasný filmík srdcem, stejně tak ho psal scénarista David Hare. Bušení srdce, mrazení v zádech, slzy - to všechno jsem prožívala při jeho shlédnutí. A myslím, že nemusím psát o vynikajicích hereckých výkonech. Nemůžu jinak než dát pět*! A doporučuji všem přečíst předlohu Michaela Cunninghama. (01.08.2003)