Jako malé děti

"Môže byť úchyl,dobrý?"... Kvalitne poskladaná mozaika rôznych charakterov. Režisér má réžiu pevne v rukách, tak ako aj rozbor a psychológiu postáv. Film bez akejkoľvek akčnej alebo výrazne dramatickej scény si napriek tomu udržuje pomerne slušné napätie a to hlavne z dôvodu, že medzi postavami to niekedy poriadne iskrí. Film pre náročnejšieho diváka s niekoľkymi zaujímavými a kvalitnými scénami(úchyl v bazéne, prvé podozrenie z nevery pri spoločnom obede v podaní výbornej J.Connelly). Pohľad na T.Wilsona mi stále pripomínal Paula Newmana za mladých čias. Film v nieľkokych scénach sprevádza neutrálny hlas rozprávača, ktorý nemá so žiadnou postavou nič spoločné a tradične kvalitná hudba od Thomasa Newmana. Kvalitná psychologická dráma , niečo pre fanúšikov filmu Americká krása.80%. (07.02.2009)

Zbožňujem tieto vzťahové filmové záležitosti. Rada sa nechám unášať iskrivou zápletkou, analýzou ľudských citov, vzťahom tela a psychiky. Little children ponúka priamočiaru emočnú explóziu či už dvoch potenciálnych partnerov z 2och zdanlivo nefunkčných manželstiev, vykresluje životnú peripetiu sexuálneho devianta a jeho najväčšieho odporcu. Atraktívne prepojené dejové línie majú spoločný a výstižný názov. Všetky postavy totiž rovnako ako deti neodhadujú riziko svojho správania, konajú pudovo, majú prízemné motívy. Celkom pôsobivá a nevtieravá myšlienka odrážajúca súčasť každého z nás... (01.10.2008)

Tento snímek s velmi sympatickým párem v hlavní roli mne mile překvapil, neboť se v něm stále něco dělo a byla radost sledovat osudy všech zůčastněných. Na druhou stranu jsem ale od finále čekal rozhodně více, takže se nedá říci, že by mě trochu nezklamal. Jinak si ale myslím, že celkové vyznění filmu je až na tuto menší výtku bezchybné. Navíc jsem si u toho parádně pokecal s přítelkyní v reakci na jednotlivé scény. (16.03.2009)

Scénář: Todd Field, Tom Perrotta .. Opravdu nejednoznačně působící film. Spleť osudů obyvatel luxusního předměstí, kde nevěra a sexuální deviace záludně čekají ve skrytu všudypřítomného lesku a pohody. Snímek se může opřít o několik silných pilířů. Ať už je to adaptovaný scénář, který rozpracovává psychologii postav, servíruje jízlivé i úsměvné dialogy a dává spoustu podnětů k zamyšlení. Mnoho nesou na svých bedrech herci. Věrné a přirozené podání umocňuje veskrze pravdivé jednání, kde se mísí nedospělost mysli a lehkovážnost jednání bez ohledu na dopady. Velmi podstatné je i režijní pojetí, nesoucí se v duchu osobitého vyprávění se zvláštní atmosférou, kde je líbivý hudební podklad Newmana upozaděn a do popředí se v mnoha scénách dostává pouze zvuk. Ať už je to šumění listí, vzdálený průjezd vlaku nebo pouze obyčejné ticho. Působí to dosti intenzivně. Ačkoliv ve mně snímek ještě pár hodin po návštěvě kina rezonoval, na plné hodnocení prostě nedosahuje. Field si mohl některé prodlužování pasáží odpustit a i samotné finále mi přišlo takové polekané a vzhledem k předešlému dění málo fatální. Film zůstává silný v momentech leč s prchlivým finálním dopadem, který však příznačně podtrhuje to „o malých dětech.“ (23.02.2007)

Nejak nechápem ten obrovský komerčný rozdiel medzi filmami typu Americká krása a Crash na jednej strane a Malými deťmi, poprípade Door in the floor na druhej. Sú si podobné, kritici ich hodnotia rovnako pozitívne, majú všetky veľké herecké hviezdy a dopadne to takto. Z jedného sa stane klasika klasík a tie ostatné môžeme vidieť bez reklamy niekedy o pol druhej v noci na tv raz za dva roky. V prípade tohoto vysoko kvalitného filmu je to škoda. (14.06.2012)