Jako malé děti

Todd Fielda jsem ještě před týdnem neznal a najednou bych od něj chtěl vidět úplně všechno co natočil, protože to jak civilně dokáže vést herce filmem je pro mě dar od boha. Takže v nejlepším filmu všech dob: by měl mít akci na starosti Cameron, vizuální stránku a kameru Kubrick, dialogy Tarantino, ale práci s postavami bych možná svěřil Toddu Fieldovi. Těším se na Tár. 85% (23.03.2023)

Výborné vztahové drama. Film se mi přesně trefil do noty. Podobná dramata opravdu můžu, hlavně když mají tak kvalitní scénář, jako tento a ještě k tomu podpořený skvělými a silnými hereckými výkony. Všichni herci se vzájemně skvěle doplňují. Další perfektní výkon Kate Winslet, charisma Patricka Wilsona také udělalo své, Jennifer Connely tady sice nedostala moc prostoru, ale herečka je to výborná, ovšem z Jackieho Earleho Haleyho v roli sexuálního devianta mi naskakovala husí kůže. Poklona scénáristovi, protože jeho postava je fakt dobře napsaná. Když se snímek chýlil ke konci, upřímně už jsem se připravovala na závěr opravdu tragického rázu, nestalo se tak a pro mě to bylo velké překvapení. Celý film tak vyzněl zase o něco reálněji. Postavy Sarah a Brad mohou být klidně Vaší sousedé, nebo Vy samotní. Celé to závěrečné propletení jednotlivých postav a to jak nenápadně jedna malá událost navazovala na tu další a ta zase na tu další na mě docela zapůsobilo. Původně jsem chtěla dát 5*, jenže pak se mě zmocnil pocit, že tomu přece jen ještě něco chybí. K plnému hodnocení mi ale vážně nescházelo mnoho. (12.07.2011)

„Upřímný smích má za cíl skrýt pocit sklíčenosti“ Na americkém předměstí se dějí všelijaké věci. Ty nejzajímavější uvnitř domů, v zavřených pokojích, kam nemají přístup zvídaví sousedé a mnohdy ani členové rodiny. Každý skrýváme nějaké tajemství – je stoprocentní upřímnost nejvhodnější cestou, kterak uchovat idylický vztah? Nejspíš ne… Po prvních minutách jsem začal mít obavy, že tvůrci příliš spoléhají na silnou knižní předlohu a film tudíž doplatí na svou literárnost. Využití typicky knižních prvků, z nichž ten nejvýraznější –monolog vypravěče – předžvýkává méně chápavým divákům většinu v díle obsažených myšlenek, ale není na škodu. Vlastně ani nelze hovořit o nějaké podbízivosti, protože konec Malých dětí stejně zanechává většinu nejdůležitějších otázek nezodpovězených. Na přesvědčivosti příběhu tato skutečnost neubírá. Množství fascinujících detailů v pečlivě promyšlené, i když velmi jemné síti vztahů, tužeb a obsesí mi znemožňuje zmiňovat je individuálně, proto bych vyzdvihnul alespoň jeden pomíjivý moment ze závěru filmu. Zaujatý pohled Lucy na svítící pouliční lampu, do níž tvrdohlavě narážejí mouchy ovládané vlastními pudy, s jednoduchostí a věcností takřka geniální shrnuje vše podstatné, co je třeba vědět o životě. Freud by zaplesal radostí. Ač ne zakladatel psychoanalýzy, plesám také. Plesám nad hereckým obsazením, v němž není místa pro slabší článek, plesám nad hudbou Thomase Newmana i kamerou Antonia Calvache a především plesám nad konzistentností a dechberoucí dramatickou výstavbou tohoto dlouhého filmu plného slov. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Shushika, H34D, castor, Madison, meave, flanker.27, Madison mm13, _Irbe_ (25.09.2008)

Já to říkám pořád, nejlepší zážitky jsou vždycky ty neplánované! Už v dobách, kdy jsem ještě nežil spořádaný abstinenční rodinný život a oddával se mladickým neřestem a bezstarostným jízdám jsem si vždy dlouho dopředu plánovanou velkoopíjecí superpařbu užil mnohem méně než spontánně přepísklou, na několik dní prodlouženou zastávku na jedno malé pivo před odpoledním vyučováním! Na tuhle sebedestrukční dobu neustálých mejdanů, pařeb a flámů velmi rád vzpomínám (i když si většinu nepamatuji) a o co jsem toto životní období měl myslím intenzivnější než je běžné, o to dříve jsem se uklidnil a to že jsem ve čtyřiadvaceti fotřík od rodiny, každé ráno vstávám do práce, splácím hypotéku a v sobotu večer koukám doma na televizi si užívám plnými doušky! Stejně tak jsem si užíval naprosto nečekaný zážitek v podobě nenápadného snímku Jako malé děti. Ano, kdysi jsem o něm něco četl, ale pak se po něm slehla zem a já ho zcela vytěsnil z paměti. Náhodou jsem jsem na něj narazil v programu kabelovky a rád si ho nenechal ujít a vychutnal si příběh jednoho snobského a absolutně spořádaného amerického předměstí ála Zoufalé manželky a Americká krása. Kate Winslet je vdaná žena a matka, její manželství absolutně neklape, seznámí se s ženatým mužem a otcem Patrickem Wilsonem - manželství by fungovalo, kdyby byla snaha ho udržovat, zamilují se do sebe a bezvýchodná a zničující zápletka je na světě. V příběhu zaujímá velmi výraznou pozici s ústřední dvojicí zdánlivě nesouvisející linie sledující osudy místního rodáka, z vězení se navrátivšího sexuálního devianta Jackie Earle Haleyho, proti jehož znovuzačlenění do uzavřené komunity sousedství vznikne organizovaný výbor. Dvě dějové větve se o sebe občas otřou, někdy se vzájemně na okamžik zapletou, celkově se však ovlivňují jen minimálně. Celý film je komentován třetí osobou vypravěče, což lze považovat jako scénáristickou berličku, mě osobně to velmi vyhovuje téměř v každém filmu, dodává to větší hloubku postavám a jejich pocitům, aniž bychom museli koukat na dlouhé záběry zkřivených obličejů a snažit se v nich něco vyčíst. A že by to byl ústupek neschopným hercům se říct taky nedá, že Jackie Earle Haley, Kate Winslet a Jeniffer Conelly umějí hrát výborně a ještě lépe vypadají je prostě fakt. Bez dalších průtahů dávám jednoznačných pět hvězdiček!...po druhém shlédnutí zařazuji do top 30, vskutku úžasné dílo! (27.10.2008)

Úžasne spletitá mozaika rozmanitých ľudských príbehov. Komorný dej s dostatočným dôrazom na psychológiu postáv, či už hlavných alebo vedľajších. Tieto dva druhy postáv dokonca ani nie je ťažké rozlíšiť, ťažšie však je odsledovať, ktoré z nich viac oplývajú na dej, ako aj ich ich celkovú dôležitosť, pretože každá z nich zaujme v deji svoje osobitné a nesmierne dôležité miesto, bez ktorého by bol film len prázdnou škrupinkou. Záverečné spojenie čiastočne samostatných príbehov a ich následné neurčité rozuzlenie bolo v danom momente zavŕšené tým najlepším možným spôsobom. Drsne krehká a trpká romantika podaná kruto reálnym a citlivým spôsobom, ktorý rozochvie nejedného diváka. 85%. (03.04.2009)