Nejkrásnější hádanka

O tom, jak důvtipný mládenec ,,Matěj hádanka“ ke štěstí přišel …. Ono to ani jinak být nemůže. Pokud ovšem pohádka vstupovala do světa s ambicemi stát se rodinnou podívanou, která bude obšťastňovat několik generací, má malý problém. Jako dospělého mne sice neurazila, ale nijak nenadchla. Viděl bych ji tak pro děti kolem 10ti let. Těm totiž nebude vadit prostinký příběh ani.. ani.. no prostě vůbec nic. Ačkoliv oceňuji Troškův komerční úspěch, v tomto případě jej (opět) nechápu. PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ** NAPĚTÍ ** Co uvidíme (možná) příště? Matěj bude mít z pekla štěstí. Ve mlýně bude hádat, jak rodí chlap. Dostane za to přes andělskou tvář pár facek? Nebo seno? Nebo to skončí erotikou? (28.01.2009)

Už jsem na to přišla, proč jsou současné pohádky tak debilní (kromě toho, že třeba v těch Troškových lidé místo mluvení vřeští, až by z toho jednomu pukla hlava/nervy). Protože v nich hlavní postavy hrají většinou modelové, přinejmenším hlavní role. Obsazovat herce už není v módě. Není to sice přímo příklad tohoto filmu, ale jen mě to tak napadlo. (06.01.2010)

České filmové pohádky měly specifické kouzlo, které těm "polistopadovým" zoufale chybí a proto si raději po stopadesáté pustíme Pyšnou princeznu než podruhé Ptáka ohniváka nebo Nesmrtelnou tetu. Nejkrásnější hádanka se snaží tohle kouzlo najít, bohužel se přitom musí prodírat zdlouhavým nedápaditým scénářem, režií, kde invenci potlačila urputná líbivost, a hereckými výkony na hranici přehrávané křeče. Nepomohlo ani opisování od úspěšnějšíhop Smyczkova Lotranda a není to jen tím, že Troška prostě není Svěrák. Kouzlo tak zůstalo nenalezeno. Přesto Hádanka nepatří mezi nejhorší pohádky. Dolanský zahrál Matěje příjemným způsobem a občas se povedl i nějaký tén vtípek nebo zábavná hláška. Prvních patnáct minut bylo svižných, stejně jako těch posleních patnáct, nicméně to mezi bylo zdlouhavé, nudné a podivně prázdné (a to platí nejen o ději). (15.05.2011)

Zpočátku Nejkrásnější hádanka vypadala na vcelku snesitelný Troškův počin, jenže ten pohádkový guláš, kterým se postupem času stávala víc a víc, nakonec příliš dobrý nebyl. Děj plete páté přes deváté, vtipy nejsou vtipné, dočkáme se i několika režisérových tradičních ukřičených scén a postav hloupých, až to bolí (tentokrát to místo čertů schytali loupežníci). Nejvíc mi ovšem pil krev způsob, jakým postavy mluvily. Snad v zájmu jakési falešné lidovosti místo "někdy" říkaly "někdá", místo "úplně" zase "ouplně", místo "zase" pak "zasejc"... atd. Pochopil bych, kdyby tak mluvili prostí "poddaní" a odlišovali se tak od těch z královského dvora. Ale proč tak mluvila princezna, král a další? Netuším. Dvě hvězdy nakonec dávám za sympatickou dvojici Jana Dolanského a Veroniky Kubařové a za kostýmy. (08.04.2012)

Na Troškovy sračky už jsme nějaký ten pátek zvyklí, ale tady to zas až tak moc neposral, takže jasný odpad to nebude. Snad za to může i předloha, ačkoliv Drda nejspíš metá kotrmelce v rodinné hrobce. Kdyby to alespoň mělo hlavu a patu. Vše mi tu připadá tak nějak nesmyslně poslepované. Místo jednoduché příběhové linky tu drhne celé klubko kokotin, které spolu nemají zdánlivě nic společného. Jako by si scénárista na každých pět minut odskočil do jiné pohádky. Už jen fakt, že jsem byl schopen tu hrůzu dokoukat do konce si zaslouží jednu hvězdu. Jinak je to ale typické dílo našeho dvorního mrviče vkusu a přestárlého teplometa, který už by se na tu filmařinu měl vysrat. Nejlépe tak před dvaceti lety. 25% (28.12.2019)