Così come sei
Así como eres
Stay as You Are
Stay as You Are
Režie:
Alberto LattuadaScénář:
Alberto LattuadaKamera:
José Luis AlcaineHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Marcello Mastroianni, Nastassja Kinski, Ania Pieroni, Barbara De Rossi, Francisco Rabal, José María Caffarel, Claudio Aliotti, Alberto Lattuada (více)Obsahy(1)
Úspěšný, po usazení toužící padesátiletý zahradní architekt Guilio ztělesňuje ideál postaršího muže. Je šarmantní, pozorný, inteligentní, přitažlivý, po všech stránkách sympatický. A také díky tomu, byť ženatý, slaví oprávněné úspěchy u žen. Setkání s plachou, půvabnou a možná až příliš mladou Franceskou však, zdá se, nebude jen jednou z avantýr. Stráví spolu den, noc a dřív než se Guilio naděje, je zamilovaný až po uši. Pak ale přijde setkání s dávným kamarádem Lorenzem a to přinese Guiliovi, rozjitřenému dlouho nezažitým citem, hořkou pilulku. Přítel mu totiž připomene jednu dávnou událost, která by v kontextu se současným stavem věcí mohla vést ke spoustě bolesti. Před šestnácti lety totiž Guilio strávil noc i s Francesčinou matkou. Je proto možné, že se právě zamiloval do vlastní dcery. Jak se láska popere s takovou skutečností? V hluboce citlivém romantickém dramatu, vzešlém z italsko - španělské koprodukce, excelují nesmrtelný Marcello Mastroianni a tehdy sedmnáctiletá kráska Nastassja Kinská. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Miluju Florencii i podzim a náladou obojího je tahle mezigenerační, lehce nudistická romance přímo prodchnutá. Přesto mne trochu rozčilovala - Marcello je sice autentický a Nastassja rozkošná, ale ona i její svět jsou až příliš okatě šité na míru roli předmětu posledního výboje touhy podobných starých italských kocourů. Ach, jak k uzoufání smutné, vědět, že se do tak mladého masíčka už nikdy nezakousne... Mě to teda nedojalo. ()
Romantické drama, ve kterém je vše explicitně vyřčeno v dialozích a kamera s hudbou pouze vykreslují kulisy, je pro mě taková telenovela. Svěží nezletilá Kinská a fotogenický Marcello plus Enniova osobitost v průměrném hávu, jinak vnějšková nuda, vzdálená obyčejným životním dramatům kolem nás. Rychlé emoce může vyloudit snad jen závěr. 2-3* ()
Melancholický film těžící z nostalgické nálady podzimu, která je zde mocně podporovaná záběry parků a architektury Florencie, působivou hudbou a až k neuvěření krásnou Nastassjou Kinskou.I to tehdy asi odvážnější hlavní téma (milostný vztah stárnoucího muže a dívky, která by mohla být jeho dcerou) je pojednáno velice kultivovaně bez nějaké snahy o skandálnost. Vlastně je to taková intelektuálně střižená červená knihovna - proto také nemůže dopadnout happy endem. ()
Neviem do akej miery je akceptovateľné, ak 54 ročný herec hrá milostný vzťah s mnohokrát obnaženou 17-ročnou herečkou. Podľa mňa je to dosť za čiaru. Pre Nastassju Kinski to ale za čiaru asi nikdy nebolo, keďže už ako 15-ročná mala reálny vzťah s 43-ročným Polanskim. Čiže dekadencia na obrazovke i mimo nej. V každom prípade mal film zaujímavú dejovú líniu s otáznikom, či je ten Mastroianni otcom svojej milenky alebo nie. Incestná linka však neostala nikdy vyriešená a tak sa pýtam čo bolo účelom tohto filmu. Snáď len podporiť kariéru jednej úpadkovej herečke. Krásna hudba Morriconeho dodáva romantický dojem z niečoho, čo si zaslúži skôr opovrhnutie. ()
Divák motiváciám postáv vďaka precíznej réžii a hereckým výkonom porozumie, ale postavy navzájom samé seba pochopiteľne už chápu menej. Je to v odlišnosti pohlaví a v generačných rozdieloch. Ale najmä v tom, že život nemá logiku a nedá sa naplánovať. Mimochodom ide o značne odvážny film o päťdesiatnikovi, ktorý sa zaľúbi do dievčaťa vo veku svojej dcéri a pri sexuálnych scénach sa nikto, teda skôr herečky, nehanbia vyzliecť. Na mnohých divákov bude takéto spracovanie pôsobiť úchylne, nerealisticky, gýčovo a neprekusnú sentimentálnu Morriconeho hudbu. Čiastočne sa s nimi stotožňujem, ale filmu vnútorná logika nechýba. ()
Reklama