True

Nedovedu si představit krásnější způsob, jak zobrazit vztah dvou lidí - od seznámení se až k prvním hádkám. Pár opakujících se zrychlených záběrů, jednoduchá hudba, několik prostých frází... Je toho tak málo a zároveň strašně moc. Tak moc, že je to slovy nepopsatelné. 7 minut mi dalo víc než kdejaký celovečerní film. Jednoznačně nejzářivější hvězda celého Paris, je t'aime. (12.05.2008)

4* povídkový film "Paříži, miluji Tě" jsem kdysi viděl, ale paměť mi už tak daleko nesahá, tak si dovolím ještě ohodnotit tento Tykwerův kraťas, který se v něm objevil. Jeho snímky většinou chválím a tento nebude vyjímkou, protože do pár minut dokázal vecpat intenzivní emoční prožitek jedné netypické milenecké dvojice. Samostatně si ho můžete prohlédnout tady, i když české titulky moc nesedí ;( [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (15.12.2016)

Viděla jsem poprvé a dech mi to nevyrazilo. Jenže..pak se vám to začne rozléhat v hlavě a pustíte si to znovu - bum. Jako bych předtím viděla jinou povídku. Srdce mi bilo.."Ne, já tě vidím" srdce mi ztuhlo. Rty se mi chvěly a koutky směřovaly k úsměvu. Ten pocit, který to ve vás zanechá..je .. neuvěřitelný. (01.06.2012)

Pulzujúca poéma o láske. Pulzujúca preto, ako dýcha životom, ba priam vitalitou, povedala by som... Tak "životaschopne" vyrozprávaný vzťah sa často nevidí. Podobný pocit radosti zo života vo mne vyvolali Clementine a Joel z Večného svitu nepoškvrnenej mysle- takisto neuveriteľne životaschopné, a paralela je aj ďalšia- ich mozaika lásky sa tiež spája iba v spomienkach... True vôbec neklame, keď sa nám obrazmi i zvukmi prihovára, že jednou z tých najúžasnejších vecí na Zemi je tá komplikovaná pani Láska. Nádherne vymyslený, citlivo natočený a zhudobnený kúsok. Natalie Portman a Melchior Beslon- skvelé, skvelé, skvelé... Myslím, že celé je to bezchybné. (20.03.2008)

Tykwer umí "klipy" a umí i lyrické filmy o pocitech. A True je výborně sestříhané, dynamické, s muzikou od osvědčené party Tykwer/Klimek/Heil, a má samozřejmě Natalie. Ale má být také emocionální a skrz Thomasův asi sedmiminutový osud má divákem nějak hnout. U mě se to nepodařilo a True tak v mé hlavě zůstává jen variací na téma etudy včera i dnes a formální vzpomínkou na Lolu. Srdce se to ani nedotklo, bohužel. Asi mě od doby jedné Hitchcockovy scénky netankují jisté vypravěčské kličky (schválně to taky zkuste říct nedebilně bez spoileru;)). 70% za moc dobré řemeslo, poklepání po rameni ve stylu "jo, vím jak jsi to myslel", a nádavkem drobná kletba vůči režisérovi, protože jsem chtěl jít spát, ale najednou nějak potřebuju slyšet větu: ”Lola, wenn ich jetzt sterbe, was würdest du machen?” a to, co po ní následuje. (15.07.2011)