Holka jako já - příběh Gwen Araujo

S každým dalším filmem Agnieszky Holland se bojím, že Úplné zatmění bylo buď její režijní nebo moje divácké osvícení, což má za následek, že jsem na její věci pořád zvědavá, ale reprízu Total Eclipse oddaluju, co kdyby ... Holka jako já je, bohužel, jen stín. Na tohle téma si dejte spíš Transameriku - je odlehčenější, ale zavrtá se. (22.08.2008)

----- "Kromě tohoto byl úplně normální.“ … "Normální kluk ?“ ... "Normální dívka.“ ----- Od první minuty budete vědět, jak skončila dívka, která si říkala Gwen … a měla tu smůlu, že se narodila v nesprávném těle. Dostanete možnost nahlédnout do jejího života - a zároveň sledovat soudní proces s jejími vrahy. Je to příběh plný emocí - vyprávěný s citem ... a s pochopením, s jakým se za svého krátkého života Gwen až tak často nesetkávala. Závěrečná řeč její matky v soudní síni mě odrovnala - o to víc, že snímek vznikl na základě skutečných událostí. (06.01.2011)

Transwoman variácia na Boys Don't Cry, ale po každej stránke v horšom prevedení. Najväčší problém tohto filmu je, že sa snaží obsiahnuť príliš veľký časový úsek. Venuje sa hlavnej postave ešte od jej detských čias a spolu s krátkou stopážou, tým pádom nie je dostatok času na poriadne prekleslenie všetkých vzťahov a situácií. Veľa času sa ešte vyplytvá na vysvetľovanie rôznych stereotypov a klišé ohľadom trasgender menšiny. Takže sa neustále v deji skáče dopredu až príliš rýchlo a na nejaké emócie nie je čas. Čo je škoda, lebo herecké obsadenie je vydarené a fakt sa snažia. Ako niekoľkodielna miniséria by to fungovalo oveľa lepšie. V tomto prevedení film nič nové v tejto tématike neprináša a príbeh sám o sebe nestrhne. 5/10. (08.09.2020)

Film jsem viděl už dřív a dnes jsem si jej osvěžil. Příběh je za jedenáct bodů, herecké výkony skvělé, vše ostatní zde už bylo napsáno a mám smutek v duši. Jen ještě připomenu, že ve filmu se objevuje nesmírný sympoš, pro mě naprosto dokonalý a přitažlivý právě proto, že dokonalý není ... Corel Stoll (Joey) ... 4x10 (06.09.2023)

Zajímavý film o chlapci, který se cítí být dívkou. Jistě, takovéto téma tu už bylo mnohokrát. Za všechny jmenuji např. filmy Transamerika, Kluci nepláčou či Vojákova dívka. Takže tohle téma je už natočeno na několik způsobů a těžko očekávat, že by to někdo natočil nějak jinak. A tak určitě nepřekvapí, že při tomto filmu jsem si vzpomněl i na ostatní výše zmíněné filmy. Ale i přesto paní režisérka Agnieszka Holland přináší do tohoto filmu nový prvek. Příběh o Eddiem (který si začal říkat Gwen) je prokládán soudním jednáním. A tak divák hned od prvních minut ví, že Eddie byl zabit, a tím vlastně končí napětí, protože divák nemusí přemýšlet, jak asi celý příběh dopadne. Film běží stylem, že chvilku sledujeme osudy Eddieho a jeho rodiny a chvilku zase záběry ze soudní síně. A je to prokládáno průběžně, což je nový prvek, který byl do tohoto žánru vnesen. A to je na celém příběhu originální. samotný příběh je triviální a chtělo by se říci stejný jako ostatní filmy o podobné problematice. Pokud bych měl hodnotit příběh samotný, tak ten originalitou neoplývá a je tam ohromně velká podobnost s filmem Kluci nepláčou, prostě kluk žije jako holka, chodí normálně s klukama a neřekne jim, že ve skutečnosti je kluk, a na to také doplatí, stejně jako ve výše zmíněném filmu Kluci nepláčou. A možná paní režisérka Holland tušila, že právě s tímto filmem bude tento její snímek srovnáván, a tak se objevil originální prvek v podobě soudního jednání. Filmu to rozhodně prospívá a právě scény ze soudu jsou oním důvodem, proč dávám čtyři hvězdičky. Koukatelný, ale provařený příběh by sám o osbě na toto hodnocení nestačil. Takže je to za čtyři hvězdičky. (29.10.2008)