Pokoj 1408

Pokoj 1408 vlastně není nijak vyjimečný ať už z hlediska kvalit scénáře nebo režijním přístupem, ale jde zároveň o poctivý žánrový snímek bez nepříjemných chyb a podbízení se. V záplavě nekonečných teenagerských vyvražďovaček, nenápaditých upírských a zombijáckých slátanin a laciných vykrádaček slavných filmů minulosti působí tenhle psychohoror tak nějak poctivě starosvětsky podle pravidel staré žánrové školy. Navíc Cusack hraje výborně a v menší roli ředitele hotelu ho velmi dobře doplňuje Samuel L. Jackson. Sympatická přiměřená stopáž a několik slušných trikových scén s fungující atmosférou dělají z tohohle filmu žánrový nadprůměr. Celkový dojem: 70 %. (11.07.2008)

Pr-vo-tříd-ní. Z děsivé "audiopovídky" mého milovaného SK vznikl ve všech směrech nadprůměrný film, který dává vzpomenout na staré dobré časy, kdy slovo horor neznamenalo pouze desítky nechutně podřezaných hrdel, metry vyhřezlých střev a chabou atmosféru. K tomu, jak si filmaři poradili s předlohou, nemám výhrady. Samozřejmě, že kratičký text na celý snímek stačit nemohl, a tudíž bylo třeba hodně věcí domyslet. Ony ale i ty přidané pasáže vypadají přímo jako od Kinga! To jsem zíral... Obdiv si zaslouží režisér, páni trikaři a hlavně John Cusack, který v tomhle koncertu pro jednoho postupně magořícího spisovatele jednoduše exceluje. A tak si říkám - když jsem dal pět hvězd Darabontově Mlze, proč je nedat Pokoji 1408? Jedna z nejlepších Kingových adaptací. (09.09.2010)

Håfström je paběrkující zoufalec, jemuž by měl někdo okamžitě sebrat režisérskou průkazku. K čemu je dobré že dokáže tvořit opravdu hezké obrázky, když není schopný dát dohromady ani jednu originální scénu, která by nezaváněla metrákem klišé a nepáchla nepříjemnou rutinou. Situaci musí zachraňovat přesný, leč dost nesympatický Cusack a po Hadech v letadle znovu těžký motherf*cker Jackson. Pokoji 1408 chybí vlastní styl, lepší budování napětí a vlastně i fungující scény stísněnosti a děsu. U hororu by se měl člověk přece bát věcí na plátně a ne toho, že film potrvá další zdlouhavou půlhodinu. P.S. Scénárista by si za těch pět konců zasloužil vypráskat ocelovou tyčí. 5/10 (22.10.2007)

Pokoj 1408 a nadprůměrný horor? Dejte pokoj.. To už spíše thriller poukazující na následky globálního oteplování, neboť Cusack během chvíle zažil tolik klimatických změn (horko, prudké lijáky, záplavy, požáry), že by to přesvědčilo i Václava Ješitu. Filmy o lidském podvědomí mohou poskytovat tvůrcům volné ruce v jejich obrazotvornosti a originalitě a je škoda, že ti po skvělém úvodním navození atmosféry na to tady v dalším průběhu rezignovali. Inspirace v The Shining je zjevná, leč Håfström se ubytoval v úplně jiném hotelu než Kubrick.. (15.10.2009)

„Došlo k 56 úmrtím v pokoji 1408.“ Po začátku téměř identickém s Identitou jsou nám předhozeny první drobty kusých informací o hlavním hrdinovi. Mohlo jich být víc. Enslin mohl být sympatičtější nebo arogantnější, abychom měli pádnější důvod mu držet palce či naopak přát pomalou bolestivou smrt. Nevím, kterého pakoně napadlo zadaptovat povídku o rozsahu několika desítek stran (mimochodem dost slaboučkou) do podoby celovečerního, téměř dvouhodinového filmu, ale je jasné, že tak učinil pro hororový potenciál situace „člověk zavřený ve strašidelné místnosti a pomalu propadající šílenství“, nikoliv kvůli příběhové originalitě. V rukou méně schopného režiséra by to mohlo dopadnout katastrofálně, v rukou schopnějšího režiséra by to mohla být pecka. Švéd Mikael Håfström musel trávit hodně času sám v hotelových/motelových pokojích, kde se děly hrozné věci - tak působivě situace z nich umí vydojit. Svědčí o tom nejdrsnější scéna Hry s nevěrou i podstatná část Pokoje 1408. Po stručném intru a slušně napsaném, leč zcela zbytečném dialogu s ředitelem hotelu (Samuel „ jsem nad věcí“ Jackson), začíná strašení. Zprvu jenom přidrzlé pošťuchování, racionálně ještě jakž takž vysvětlitelné, pak čím dál riskantnější a již někdy od čtyřicáté minuty vše směřuje k neodvratnému saltu mortale. Film by ovšem skončil příliš brzy, takže se scénárista vytasí s nadbytečnou „an american family“ linií, nikam nevedoucí a minutky troufale (a zoufale) nahánějící. V opačném případě by devadesát procent filmu trávil Cusack sám v jednom pokoji, se svým diktafonem, do kterého nejdříve cynicky, později bezradně, „vylévá“ své aktuální dojmy, celé by to trvalo cca sedmdesát minut a svou vyhroceností bralo dech. Možná. Håfström se však nemá zač stydět, jeho průnik do žánru thrilleru/hororu dopadl o poznání lépe než v případě „rovněž Evropana“ Nimróda Antala (Motel smrti). Vyhýbá se dramaturgickému klišé, umně pracuje s atmosférou, lekačky dokáže dobře načasovat, jenom ta gradace… (údajně existuje alternativní konec, zdaleka ne tak dojemně americký). 70% Zajímavé komentáře: Le_Chuck, DaViD´82 (11.10.2007)