Moje borůvkové noci

Tyhle melancholické borůvky v sobě mají jednu neskutečně silnou věc. Touhu vrátit se tam, kudy jsme kdysi s někým chodívali, kde jsme se smáli a měli pocit, že právě takhle chutná život a tahle chvíle nikdy nesmí pominout. A když pominula, tak z ní chceme ještě alespoň pár minut zažít a zeptat se sami sebe, jestli z našeho tehdejšího já stále něco zůstává. Tyto autentické zážitky ale bohužel skrývá jen linka s Judem Law a větší část se věnuje bloumání sympaťačky Elizabeth. Ne že by se na Norah Jones dívalo špatně, ale její linka je svou epizodičností trestuhodně unavená a celkový dojem tak velmi rychle sráží do fajn průměru. Částečně za to může i nešikovný casting. Aby se ve vedlejších rolích sešly dvě z mých oblíbenkyň, je velká vzácnost, ale Wong je obsadil dost nešikovně. Rachel Weisz totiž určitě není sobecká cop-wife a Natalie pak drzá gamblerka. Při sestříhání do půlhodinkové koláčové romance by se jednalo o jednu z nejpůsobivějších konverzaček všech dob. (02.10.2013)

Sladký a bohatě zdobený borůvkový koláč s nezaměnitelnou chutí, který, když se rozplyne na jazyku, vhání slzy do očí a dává vzpomenout na chvíle, které vyhloubily hluboké rány do našich těl, ale i na chvíle, které ty rány zacelily...borůvkový koláč lítosti i naděje. Raněná bytost bloudí ospalým světem propleteným neony a cigaretovým kouřem, potkává jiné raněné bytosti, prožívá své borůvkové noci a doufá, že nalezne lásku. Jen škoda, že Wong Kar-wai upekl prakticky ten samý koláč co minule a nepokusil se nás překvapit něčím novým...ale i tak to je velmi chutná záležitost (12.03.2008)

Když jste na tom špatně, pamatujte, že je vždycky kolem vás ještě někdo, kdo je na tom hůř.. Kar-wai Wong naservíroval meditačně laděné defilé životních ztroskotanců, kde každý druhý záběr je zpomalen ve stylu Johna Woo (ovšem bez střelby) a já musím bohužel konstatovat, že s výjimkou tradičně výborného Strathairna postrádá tato neónově načančaná unylost potřebný drive. Holt, borůvky staví, Borůvkové noci uspávají.. Možná je to vždy momentálním nastavením nálady, ale asijské drámo-romance (pravda, tentokrát šmrnclé Hollywoodem) jsou pro mě jiný kontinent, jiný svět, nicméně uznávám, že pořád stejný vesmír.. (28.10.2010)

Toto se mi doma válelo příliš dlouho, než jsem se to odhodlal pustit. Vizuálně je to starý dobrý WKW, bohužel s hollywoodským koncem. Dále mi moc neseděly některé věty, jež vypouštěny z úst amerických herců zněly jaksi nepatřičně a jež by jejich asijští kolegové (namísto Jude Lawa takový Tony Leung a místo Norah Jones třeba Ziyi Zhang) jistě dovedli podat s větší dávkou citu. 70 %. Poučení pro příště: když se nějaký film nelíbí Pomovi, musím jít do něj. ;) (10.08.2013)

Tak tohle bylo pro mě zklamání jak hrom, tak nudnou podívanou s hvězdným obsazením jsem nečekal. Celou dobu jsem čekal něco, ale to něco bohužel nepřišlo. Nejsvětlejší okamžik filmu se nachází v době, kdy se na scéně objeví Natalie Portman, jinak je to celé nemastné a neslané. Mé hodnocení 1,5 hvězdičky... (01.02.2009)