Až na krev

Příliš dlouhé, příliš lyrické a hlavní postava pro mne příliš neproniknutelná a nelogicky se chovající. Výsledek studený jak psí čumák. Nemůžu si pomoct. (19.08.2008)

Jsem falešný prorok a bůh je jen pověra! (18.04.2008)

Proč se koukáš jak na boží umučení? Máme pod nohama moře nafty! A je jen moje! ..... Absolutne zaslúžené Oscary!!! Kamera ako z Vtedy na Západe. Je len škoda, že sníma príliš dlhý film v ktorom sa toho veľa neudeje. Daniel Day-Lewis postavu nehrá, ale postavou žije. Neskutočný herecký výkon. Film krásne natočený, no zdĺhavý. (10.01.2012)

Daniel Day-Lewis a jeho hereckej koncert, díky kterýmu je letos oscar ve správných rukou, i když žádná velká konkurence teda nebyla, to je fakt, nicméně Day-Lewis je tady brilantní a celej film spolu s vynikající muzikou táhne. Co se týká tý muziky, tak někdy bylo až zarážející, jak si film vystačil na dlouhý minuty beze slov jen s hudbou a přitom to byly asi ty nejvíc uhrančivý chvíle. Jen škoda trochu zdlouhavějšího konce, kterej mě začínal mírně nudit (25.02.2008)

Písečný prach, smrad ropy a vazelíny na ropných čerpadlech. Jako kdybych měl hlavu zanořenou do země přímo vedle vrtu. Některé filmy mají tu schopnost diváka popadnout a hodit přímo na plac. Jen skutečnost, že se mezi všemi těmi existencemi neobjeví jediný nevyšinutý charakter, mi brání dát maximum. "I am a false prophet, god is a superstition." (01.04.2008)

(1001) Dveře vnímání otevřené hudebním doprovodem mi ukázaly mnohem zajímavější krajiny než film samotný. I když musím uznat, že působení jednotlivých složek od sebe občas není úplně jednoduché oddělit. Day-Lewis není ten typ herce, jehož styl herectví by mě oslovoval. Respektive můj názor na něj balancuje mezi "Je mi to celkem jedno" a "Asi mě nějak rozčiluje". Jeho postava je muž, který se nezastaví před ničím - tuto filosofii nechápu a představa takových individuí pobíhajících mezi námi mě celkem děsí. Paul Dano je potom jiný příběh. Jeho přítomnost ve mně vždy vyvolává zvědavost, co se asi chystá vyplynout na světlo. Jeho psychotický fanatik je zručně zahraný a rozhodnutí konfrontovat ho s Day-Lewisovou děsivostí mi přijde zároveň celkem chytré a ne zase až tak chytré, protože DLL ho silně přebuřuje, zvlášť v pozdějších stádiích života (kde na tom nejvíc záleží). Ale nakonec mě film vyprovokoval dost na to, abych si odnesla prozření: Neužiji si filmy, kde herci hrají ze všech sil tím stylem, za který Akademie ráda uděluje Oscary. Lebedím si ve více stoických, vnitřně orientovaných výkonech. Jsem ráda, že jsem si to díky Andersonovi mohla uvědomit. Ale samozřejmě ke všemu existují výjimky. (21.07.2009)

Možná jsem byl až příliš navnaděný pětihvězdičkovými nadílkami mých oblíbených uživatelů a jejich nadšenými komentáři plnými superlativů, stejně jako oskarovou nadílkou, protože když se mi konečně Až na krev podařilo zhlédnout, byl jsem mírně zklamaný. Je to určitě profesionální filmařina s kvalitní prací kamery, silným příběhem, kvalitními herci, zkrátka a dobře na hony vzdálená tomu marasmu, jakému jsme svědkem v české kinematografii, jenže co naplat, těch 30 let života a díla hlavní postavy vměstnat do jediného celovečerního filmu je přece jenom velký oříšek a scénář se nevyhnul některým výrazným skokům v čase, osekání některých motivů a celkovému zploštění. Někdy je postava Daniela Plainviewa přirovnávána svou sebestředností k hlavnímu hrdinovi Networku, ale tam stačilo jediný rok strávený po boku Marka Zuckerberga, abych se vžil do jeho myšlení a pochopil jeho motivaci, kdežto v případě těžaře mi proklouzává jeho motivace a charakter tak nějak mezi prsty. Mohl to být velký film o naftařském průmyslu, který spolu s automobilismem vytvářel hospodářské dějiny a prosperitu Spojených států 1. poloviny 20. století, ale i tady scénář nedokázal postihnout ten velkolepý rozmach inovace a bohatství, prostě to všechno, co hýbalo životem obyvatel těžařských oblastí. Přesto zůstává několik scén, třeba jako je závěrečná konfrontace Plainviewa s jeho ideovým protivníkem, vůdcem náboženského společenství, které mě nenechávají na pochybách, že 4* snímku po právu náleží. Celkový dojem: 75 %. (09.01.2012)

Moje třetí filmové setkání s panem Andersonem a znovu mi nesedl konec (neuzavřený a ještě tak divný). Jenže na rozdíl od Magnolie a Hříšných nocí jsem se místy (hlavně směrem k závěru) nudil. Přišlo mi to tak trochu jako rutinní životopisný film, který se nezmohl víc než na jednu tragédii a nevyvolal ve mně téměř žádné emoce nebo sympatie s hlavní postavou (i když uznávám, že osoba kazatele mě celkem úspěšně dráždila, a tak mi Danielovo jednání v afektu zlepšilo náladu :-) ). A pak tu byla hudba, kterou v drtivé většině u filmů vyzdvihuju, nebo opomíjím, ale tady mi vyloženě vadila, protože se uměle a neúspěšně snažila vyvolat dojem thrilleru (přitom tohle je jasné drama). Takže z mého podledu to vidím pouze na průměr. (04.08.2011)

Holy cow! Anderson mi vyrval za plného vědomí srdce, obalil ho černočernou tekutinou tryskající z prachem pokryté země a nezapomenutelně ho vrátil zpět rozbušené dost možná nejlepším kinematografickým požitkem, jaký jsem za posledních 10 let zažil. Daniel Day-Lewis není herec, ale bůh a já padám k jeho i Andersonovým nohám a škemrám o větší nášup filmů, které jsou po všech stránkách dokonalé a nadčasové. F*ck you, Coen Brothers and AMPAS. (18.03.2008)

[imdb: 8.2/10] | me: Toto je prosím pekne kus kvalitného filmu. Je to sága - kvalitná a špinavá ako vyťažená ropa. Film, ktorý ma očaril svojou autentickou tvrdosťou a neuveriteľne skvelým hereckým predstavením. Daniel Day - Lewis predviedol geniálny koncert. Jeho výkon je neopísateľný a robí tento film niečim výnimočným. Cesta od prvého vrtu až po moria ropy ... cesta špiny, bolesti a nenávisti. "I have a competition in me. I want no one else to succeed. I hate most people." (19.05.2010)

Dokonalá studie amerického snu, která ukazuje, že ten nemusí být vždycky čistý jako lilie (o čemž se nás mnohé jiné filmy snaží vehementně přesvědčit). K výkonu Daniela Day-Lewise jen drobná poznámka: tvrzení, že jakoukoli postavu HRAJE, se rovná téměř urážce - on se tou postavou skutečně STÁVÁ. Pan Stanislavskij se musí tam nahoře tetelit blahem :-) (30.05.2008)

Paul Dano. Film pri ktorom som definitívne zistil, že miera ich hodnotenia závisí skoro len na stave a okolnostiach, v akých daný film vidíme. Samotná kvalita určuje len konkrétneší odhad žánru. Dobré, čo? :) (02.04.2009)

Osobité a zajímavé dílo. Daniel Day-Lewis jde svým, opět silným výkonem, tentokráte "Až na krev." Stává se tak hlavní doménou tohoto snímku. Dalšími prvky, na nichž film stojí, je působivá kamera a mimořádná hudba Jonnyho Greenwooda. Její motivy působí zneklidňujícím a rušivým dojmem, a charakteristicky tak doplňují jednotlivé scény, které by bez rušivých a ambientních souzvuků možná pozbyly jisté množství naléhavosti. Působily na mě jako velká kompilace Herrmannových geniálních skladeb z Psycha, hororové tíživosti z Osvícení a jedinečnosti minimalismu Philipa Glasse. Kompilace, z níž vznikl pozoruhodný soundtrack. Velmi milý synek H.W. v podání roztomilého Dillona Freasiera. Snad o něm ještě uslyšíme. V tom chlapci něco je. Obávala jsem se délky stopáže, ale naštěstí mě nepřemohla. Pospávat jsem začala až zhruba dvacet minut před koncem. Tak jsem jen vnímala útržky z kuželkárny, ve které prováděl fanatický kazatel Paul Dano konfrontaci s Danielem. Jeho projev byl jistě skvělý, ale v dabingu Filipa Švarce se vysoké, křičící či hysterické hlasové polohy stávají často téměř neposlouchatelnými a protivnými, a tak mě to spíše tahalo za uši. Jinak celkově výborný snímek s výjimečnou hudbou. (08.01.2012)

Pí Tí Ej natočil ďalšiu pozoruhodnú drámu, ktorej sprievodným pozadím sú počiatky ťažby ropy. Tie sú dnes už zakorenené v americkej histórii, možno aj preto sa za 'mlákou' filmu dostalo väčšej priazne. Tvorcovskú fantazmagóriu predvádzajú chalani pred, aj za kamerou. Skvelé charakterové zobrazenie postáv a mozaika ich vzájomných vzťahov sa vyvíja už od začiatku, keď takmer dvadsať minút vo filme nik nevyriekne ani slovo, a tieto scény sú rovnako hodnotne pôsobivé ako najvyhrotenejšie dialógy a situácie. Ako celok pôsobí film neskutočne vyrovnane, diery v komplexnosti nenarobili dokonca ani časové, niekoľkoročné skoky. Dí Dí El sa týmto výkonom definitívne zaradil k velikánom ako Brando, či Pacino; Paul Dano úspešne zmaturoval z hodiny herectva. 85%. (01.06.2009)

Delikátne! Po dlhom čase som konečne uvidela film, ktorý by som najradšej zaliala samými superlatívmi. Nadmiera pomalého plýživého tempa, pričom divák mohol vstrebať každý jeden technický či obsahový detail, vnímať psychické stavy hlavného hrdinu podmienené najmä vybudovanou nenávisťou a pýchou, ktoré nemohli spieť k ničomu dobrému. Dokonalá ukážka prelietavého šťastia, našich osudových zásahov a trpkosti ľudí vyberajúcich si takmer vždy tú nesprávnu cestu. Na prvý pohľad vyzerajúca (ne)osobná, chladná, ironická dráma čerpajúca zo života ropného magnáta - chladné, politické a neprístupné. Po dosiahnutí slávy a očakávaných úspechov sa však Anderson vyberie úplne inou cestou a zasahuje do nevyrovnaného života hlavného hrdinu, pomaly a postupne stupňovaný pád vďaka excelentnému hereckému koncertu Daniela Day-Lewisa, z ktorého mi behali po tele zimomriavky. Pôsobivá a nevtieravá hudba a zdĺhavé dialógy podfarbené sarkazmom a iróniou. Možno mi trošku vadilo nestotožnenie sa so všetkými postavami alebo prvá hodina ignorujúca záujem diváka, sústredená iba sama na seba. Zrejme to budem musieť vidieť ešte druhýkrát, no i tak ma to nadchlo, vynikajúca dráma, ktorá sa dokázala zaobísť aj bez sentimentálnych výlevov. (19.09.2008)

Jedine, co tomu muzu vytknout, je bohužel skutecnost, že jsem se místy docela nudil. O hodiňu to zkrátit, nebylo by co řešit. (07.01.2012)

Když jsem Až na krev viděla poprvé, bylo pro mě toto dílko P. T. Andersona záhadou. Oceňovala jsem jeho úchvatnou kameru, nadpozemské herecké výkony a skvělý soundtrack, nedokázala jsem si ale představit, proč bych ho kdy měla chtít vidět znovu; natolik odtažitě na mě jako film půsosobilo. Tehdy jsem ještě netušila, že mě příběh vzestupu jednoho ropného magnáta bude následující týdny pronásledovat v myšlenkách a že pocítím neodolatelnou touhu pustit si ho podruhé. Nutkání jsem podlehla, na film se podívala... a byla jsem z něj nadšená. Ohromená. Uzemněná. Odvolávám veškerou kritiku mého předcházejícího komentáře: Až na krev není náhled do života psychopata, jehož jednání by postrádalo jakoukoliv logiku. Je to ukázka souboje dvou vysoce racionálních osobností, která začíná hned při úvodním jednání o prodeji pozemku. Na jedné straně je to Daniel Plainview, který uznává jako boha ropu a nijak se netají svým egocentrismem, na druhé pak Eli Sunday, který si myslí, že nad ropou vládne bůh a který své osobní zájmy zaštiťuje kostelem. Se kterou z těchto dvou sobě navzájem velmi podobných osobností jsem sympatizovala více? S ropným magnátem, protože člověka, který přizná, že nemá rád lidi, a který se nijak netají svými sobeckými motivy, dokážu respektovat více než toho, kdo ostatní manipuluje pod záminkou víry. Během druhého zhlédnutí jsem navíc právě v Plainviewovi objevila i ten tolik důležitý prvek lidskosti, který jsem poprvé ve filmu postrádala, a to ve formě jeho vztahu k dětem. I když hlavní hrdina po celou dobu tvrdí, že má rád jen sebe samého, jeho jednání v průběhu filmu vypovídá o tom, že mu na malé Mary Sunday a především jeho synovi nesmírně záleží. Vezměte si prakticky jakoukoliv scénu, kde se Daniel a H. W. vyskytují o samotě, a to, co uvidíte, není jednání muže, který má chlapce jen jako zástěrku pro zakrytí svých úmyslů; budete sledovat člověka, který cizí dítě začal skutečně považovat za své a chce pro něj to nejlepší, čímž závěrečné rozuzlení získává ještě tragičtější nádech. Za hlavního hrdinu, ve kterém jsem vizuálně, hlasově i charakterové bez úspěchu hledala jakýkoliv společný znak s Danielem Day-Lewisem, za podmanivou vizuální stránku, za soundtrack, který je neodmyslitelnou součástí filmu a který by si dle mého názoru zasloužil Oscarovou nominaci, za epický příběh o vzestupu a pádu, kterým mi Paul Thomas Anderson připomněl filmy Martyho Scorseseho, a za odvahu vyprávět děj pomocí náznaků a nevysvětlovat divákovi vše, tedy napodruhé nemůžu a nechci jít pod pět hvězdiček. Jedno z mála mistrovských děl 21. století. (03.02.2013)

Nějakým nepochopitelným nedopatřením jsem viděl verzi kratší o 14 minut, takže počítám, že mi ke konci uteklo spoustu důležitejch scén..Takle to bylo vážně rozpačité, musim se na to kouknout ještě jednou. Pak to hodnocení možná ještě zvednu..Zatím slabší čtyři.. (28.02.2008)

Lahůdka. Daniel Day-Lewis si celý snímek krade pro sebe. On je tím hereckým Bohem, který dokáže strhnout a prokreslit všechny charakterové křivky Davida Plainviewa. Boj peněz a víry, kde peníze samozřejmě vítězí. Rozbourání amerického snu, snu který na vás nečeká, ale musíte se k němu provrtávat bahnem, ropou a krví. Paul Thomas Anderson ví. Mistrovské dílo. (25.02.2013)

Hudba. Od počátku v roli odtažitého pozorovatele, který není součástí filmu a jen ho komentuje. Veškeré emoce (a cynizmus) jsou od prvních tónů jakoby předprogramovány, bez ohledu na to, jaký vývoj proběhne na plátně - lidé jsou takoví jací jsou, dvakrát tučně podtrženo. Jen u málo filmů jsem cítil od začátku do konce stále to samé. (30.07.2008)