Samsara

Samsara je vizuálně dokonalá. Celý film je vlastně složen ze statických záběrů na něco. Tím něčím jsou buď další statické objekty nebo lidé. Na jiných záběrech je z jednoho pozorovacího úhlu natáčen naopak ,,cvrkot'' běžného života a někdy je ten pohyb dokonce zrychlený. Vzniká tak neskutečný kaleidoskop barev a obrazů z nichž některé jsou opravdu dechberoucí. U jiných jsem naopak přemýšlel proč je tam tvůrci zakomponovali. Chvilkami se zdá, že promítané sekvence nějak na sebe navazují a tvoří příběh. Je to však jen zdání a tyto momenty zřejmě dokonce může každý subjektivně vnímat jinak. Já osobně když už jsem si myslel, že jsem nalezl niť, byla mi posléze rázně přetržena obrazem, který s předchozími pranic nesouvisel. Přiznávám, že jsem si dal Samsaru na dvě půlky. Celých 102 minut bych nedal. Film skvěle zachycuje lidskou rozmanitost ve všech spektrech našeho bytí od různých náboženství po bohatství a chudobu. Od přírodních krás nedotčených rukou člověka po mrtvou přírodu ubitou průmyslovou činností. Některé záběry opravdu nutily k zamyšlení. Ač tam nebylo zobrazeno nic brutálního jako týrání či zabíjení zvířat, už jen ten kombajn na kuřata mi stačil. A také si člověk uvědomil jak by měl být rád za místo, kde žije a že měl kliku, že se narodil tady a ne někde ve slumu. Že i když ho práce občas štve, pořád je to lepší než stát v řadě někde v porcovně kuřat a jako jeden z mnoha set lidiček v růžovém overalu pravidelným pohybem odřezávat stále ty stejné kousky masa hodinu za hodinou, den za dnem, pořád do kola do zblbnutí... Jesli mne něco asi fascinovalo nejvíce pak to byl muslimský svátek v Mekce. Ten roj statisíců muslimů kolem Káby byl fascinující i děsivý zároveň. Pro moderního člověka 21. století těžko pochopitelná věc obzvláště při vědomí, že se islám čím dál více týká všech bohatých států naší civilizace, která si říká křasťanská a západní.... Nevím zda to byl záměr, ale za překrásnými obrazy značně minimalisticky až pokulhával hudební doprovod, byť leckde mi sednul. Kdybych to měl shrnout, je tenhle film ideální materiál pro nějakou kosmickou sondu k vyslání mimo naši Sluneční soustavu. Místo obrazu člověka by si ufouni pustili tohle a celkem přesně by viděli jací my lidé tady na Zemi jsme. Ale jsme tu jen na čas jak naznačili mniši při závěrečném setření nádherné mandaly z barevných písků, kterou na počátku filmu pečlivě dělali. Dávám za 4 hvězdy. * * * * (07.11.2020)

V první řadě jednotlivé záběry jsou hróóózně dlouhé, doporučuji film sledovat v 1.5x rychlosti, jinak je to nuda. Dále samotný obsah filmu je hodně řekněme umělecký, už jen to že se v celém filmu nepromluví ani slovo, prostě určitě to nebude vyhovovat každému, mě přišla řada scén absolutně nesmyslná a o ničem. Ale jinak to není špatné, člověk určitě získá nový pohled na svět. (27.01.2018)

Nabubralé vizuálne nič s úžasnými momentami ktoré zrátate na jednej, možno dvoch rukách. V porovnaní s Barakou či Koyansiqatsi ktorý ja osobne považujem za vrchol je toto polovičné. Zábery ktoré nič nehovoria. Scény ktoré do hodiny vyprchajú. Hinduizmus úplne absentoval a pritom slovo Samsara je zo sanskritu. Čakal som ovela viac. Tie tri hviezdy sú naozaj milosrdné. Silné scény - roboti, mekka, vojenská prehliadka a piesočná duna. Absentovala mi sila obrazu. V porovnaní napr. s dokumentárnymi snímkami z filmu Strom života vychádza pocitovo pre mňa lepšie práve Malickov film. Žiaden výrazný úvod, žiaden stred a slabý záver hoci samotná scéna s tanečníčkami je silná ako taká. Chýbal koncept, konfrontácia ako napr. v Koyanisqatsi. Nič. Krásne obrazy ktoré vám nezmenia pohľad na svet. Chýba im meditatívnosť. Možno ak by boli spomalené. Takto len za 3. Odstránte zo slova duchovno prvé tri písmená a na konci zostávate taký istý ako na začiatku. Taký dopad mal na mňa tento dokument. Neubránil som sa totiž pocitu štylizovanosti a chýbala spontánnosť. Inými slovami, pocit posvätného sa nedostavil. (30.10.2012)

Tento film by mohl posloužit jako odrazující materiál všem rádoby fotografům - umělcům, kteří si právě vyfotili krajinku a domnívají se, že vlastní nejumělěčtější fotografii na světě. Přitom to co vlastní je obyčejná fotka, která v sobě skrývá, v závislosti na množství investovaných peněz, maximálně více pixelů. Pokud tedy někdo chce vidět, jak málo toho uměleckého talentu pobral, poté k tomu naprosto postačuje vidět tento film, protože se jedná o ukázku ryzího umění. Co se nám film snaží ukázat a co se mu ukázat daří je zřejmé. Soundtrack by byl zřejmě sám o sobě nezajímavý, ale k servírovaným záběrům sedí dokonale. Film je velmi podobný svému předchůdci z roku 1992, leč rozlišením kamery se pohybuje úplně v jiné dimenzi. Doporučuji zhlédnout v 3D konverzi. Pořád se však jedná pouze o duchovní a audiovizuální pouť na jedno, maximálně na dvě, zhlédnutí. Slabší 4*. P.S. Každý záběr si dovedu představit jako kvalitní wallpaper. (27.12.2012)

U těhle dokumentů se předpokládá, že od nich člověk neodtrhne oči. Tady jsem měl ale co dělat, abych je dokázal vůbec udržet otevřené. Co mi vadilo nejvíc, byla strojenost jednotlivých záběrů. Spíš než život jsem ze Samsary cítil vyumělkovanost. Koyaanisqatsi toho řekne stokrát víc a navíc je božsky ohudebněný. Tady mě uchvátil jenom přelet nad nočním L.A., a nebýt mobílku, asi bych to vůbec nedokoukal. (23.12.2012)