Číslo 9

Zips, gombík, šnúrka ako ratifikačný "dressed code". Ihla, sponka, lyžica to jest náčenie pre úžitkové narábanie. Beštia a strojové monštrum versus jednička, dvojka, trojka, štvorka, päťka, šestka, sedmička, osmička a ČÍSLO 9-omylný "voo-doo hero", ktorému slušia spasiteľské predsavzatia v post apokalyptickom kolorite spustošeného bojiska. Kiež by sa mohol viac činiť a nemusel vyvažovať deravé (dramaturgicky nezvládnuté) dejstvo. Bábkové podobenstvo s lákavým dizajnom, ťuknuté pseudo chrabrým duchovenstvom a lemované reakčnou "move up" pohyblivosťou (pozn. prebrané z videohier). Kúzelnú patinu kraťasu to teda nemá, ale keď pominiem tú skrytú propagandu, tak mi títo prešívaní "Anjeli & démoni" až tak nevadia. (27.03.2010)

Po akční stránce asi nejnářezovější animák poslední doby, na kterém je sympatické především to, že se nijak výrazně nepodbízí divákům předškolního věku. Číslo 9 však doplácí na relativně krátkou stopáž a nevysvětlení některých událostí, což z něj i přes bandu fajn hrdinů činí pouze zajímavou jednohubku, které by neuškodilo v jistých směrech mnohem epičtější pojetí. Ackerův svět k tomu potenciál rozhodně měl. (07.09.2009)

Až se mne někdo zeptá na otázku, jaký film mne za rok 2009 nejvíce zklamal, odpověď bude jasná: Číslo 9. Charaktery postav postrádají jakoukoliv šanci vcítit se do jejich situace, akčních scén je oproti nabušené ukázce minimum a to všechno posílá do horoucích pekel, v tomto případě do nebíčka, odfláknutý scénář plný náboženských a morálních ponaučení, takže ani dobrá režie nezachrání non-stop nudu při sledování. Hollywood úspěšně pohřbil další originální námět. Amen. (11.11.2009)

Hned co jsem se pohodlně usadil (na sedačce s číslem 8, na sedačku 9 jsem obřadně posadil batoh) mě pohltila dokonalá atmosféra balancující mezi cyberpunkem a druhou světovou válkou. Ta, přiznám se, mě dostala už v onom desetiminutovém kraťasu. Parta čísílkových panáčků, z nichž každý je něčím jedinečný (feťák osmička, panovačný jednička atp...), bojuje proti geniálně navrženým strojům ehm... STROJE, který se po letech vzbudí. Atmosféra je (vím že se opakuju) dokonalá, akce našlapaná + je jí i dost a postavičky jsou sympatické. A přece je něco špatně. Ackerova vize a námět si totiž zaslouží promakanější příběh. Scénář Pamely Pettlerové je vysloveně odfláknutý a děravý. Všechno je vysvětleno jaksi zkratkovitě a hrdinové v podstatě chodí sem a tam na stejné místa. Přitom tu byl k prozkoumání celý pustý svět. (11.09.2009)

Scénář: Pamela Pettler .. Shane Acker si své krátkometrážní dítě 9 nechal zabít příklonem k cizímu scénáři a producentským agitacím. Obsahově se jedná o velice nesympatickou směsici děravého příběhu a ideologických žvástů. Bez toho zde zůstává slušivá destrukční scenerie jak z konce první světové a v ní řada dokolečka se opakujících akčních soubojů. Ze slušného předobrazu a slibné produkční základny tak vylezl pouhý shit. 9%. (11.10.2009)