O moudré Sorfarině

Obě hlavní postavy by si mohly podat ruku, co se umíněnosti a tvrdohlavosti týká, i když je pravda, že vzhledem k příhodě z dětství byla v právu Sorfarina nad princem. Film jsem spíše než jako pohádku vnímal jako jakousi převlekovou, ztřeštěnou komedii, která se hodí spíše do divadla než do televize - herecké výkony mi přišly až příliš afektované a teatrální. (21.04.2019)

Důvod pro počty hvězdiček většiny uživatelů mi zůstává skryt. Kulisy strašné, dialogy vesměs taky, příběh jak z telenovely a zaměřitelnost na publikum podle mě nulová. Já to sledovala s fascinací jaká hrůza se dá natočit, matka u toho usnula, protože na tu kravinu nedokázala udržet pozornost a pro malé dítě je to moc komplikované. I když..je to trochu že živote - prince je rozmazlenej zmetek, jeho snoubenka pekna trubka, do toho dve nemanzelsky decka - z cehoz jedno je opuštěno skoro na rok a hozeno na krk prarodičům. (16.05.2010)

Klasická studiová pohádka o namyšleném princi, který si vybere za nevěstu královskou zahradnici. Chce po ní však omluvu za pohlavek, který mu v mládí dala. Budoucí královna je však také tvrdohlavá a tak se mu nechce omluvit. Proto je zavřena do hladomorny a princ odjíždí do světa. V hladomorně si však zahradnice dlouho nepobude, neboť královští rodiče ji pustí. Pak začíná podivný a zdlouhavý koloběh příhod, kdy se princ se svou budoucí ženou shledává v podobě krásných dam se kterými má dítě, aniž by přiznal, že doma má vlastně snoubenku. No bylo to hodně zmatené i zdlouhavé, posledních 10 minut už bylo k uzoufání. Chtělo to zkrátit na tradičních 50 minut a bylo by to i za 60 %. Holt smůla. Hudba: Vadim Petrov (20.05.2010)

Ve stejném roce, kdy Míša Kuklová zahrála v Playgirls si střihla pohádku. Šest let před Z pekla štěstí si prostě myslím, že Kuklová se do pohádek nikdy moc nehodila, rozhodně ne na role princezen. Ale to není nejhlavnější problém, který s touto pohádkou mám. Manželské problémy Sorfariny a prince přestávají být po nějaké době zábavné a to tím spíš, když stojí a padají na jednom dětinském sporu z dětství, který by si rodiče dítěte měli umět vyřešit. Místo toho se chovají jako puberťáci a oba cestují sem a tam. Princ navíc časem pochopí, že Sorfarina je tam i tam a tak to začíná být opravdu komedie. A dál. Je řečeno, že Sorfarina byla v Římě deset měsíců, ale přitom měla dítě...a netrvá snad těhotenství devět měsíců? Tak kdy to stihli, když princ ve vězení své milé říká, že už je to rok, co ji opustil? (15.07.2021)

Myslím, že tahle pohádka není ani tak pohádka jako ztřeštěná komedie, která názorně předvádí, co znamená výraz "italská domácnost". Jako pohádka neobstojí, není v ní nic pohádkového ani poučného. Ale jako praštěná komedie zaútočila hned na několik mých slabých míst, takže moje hodnocení je vysoké a čistě subjektivní. Slabost mám pro praštěné komedie, slabost mám pro výraznou mimiku, slabost mám pro empírové kostýmy. No a k tomu tu hrají samí moji oblíbení herci. Královna Preissová byla moc roztomilá: "Bože můj! jestlipak Rossina nakrmila a přebalila.....naše pávy?" a některé hlášky a výrazy Maria Kubce stály opravdu za to. (se sladkým výrazem) "Já bych se měl omluvit... tobě?" (zařve) "NIKDY!" Zaujalo mě, že pohádka je důsledně "italská" i v takovém detailu, jako je název paruky: Sorfarina si má vybrat mezi černou a zrzavou parukou a vybere si zrzavou se slovy "tu světlou mi dej". Čech ji vidí jako "zrzavou", ale pro tmavovlasé Italy je "světlá". (22.04.2011)