Strom života

Epická koláž obrazů a podivných úhlů. Cesta života plná otázek o vině, podkreslené krásnou hudbou aneb pejsek s kočičkou opět vařili dort. Ingredience první třídy,dlouhý pekáč a recept od dobrého šéfkuchaře...avšak nakonec to všechno dohromady moc nešpekuje... (28.01.2012)

Nejsem si vůbec jistá, jaké poselství má tenhle film nést, jak mu rozumět, co si o něm myslet. Nicméně dojem to určitě zanechá. (31.01.2012)

Film, který jsem chtěla shlédnout a došlo na něj, ale jaké pro mě velké zklamání, na tento film člověk prostě musí mít náladu a musí být naladěn aby se dokázal dívat do jiného prostoru, jak je zde zobrazeno, a herec Brad Pitt mám takový dojem že hraje v béčkových filmech, že jeho herecká kariéra nějak upadá ale nevím čím to může být, že by si vybíral špatné scénáře? Film mě prostě nebavil, což je škoda. (09.02.2012)

Nepochopila jsem ucel tohoto filmu, jiny nez ukazat, jak je ta nase planeta krasna a jakou skladali driv lidi krasnou hudbu. To je tak vse. A Brad si muze do filmografie napsat, ze hral ve filmu pro intelektualy. (26.02.2012)

Tohle je Malick ve své nejryzejší podobě. Strom života je nejméně divacký film ze všech jeho dosavadních počinů. Je to osobní výpověď o dětství a dospívání, o Bohu a víře, o citové vyprahlosti a odcizení dnešního moderního světa, o přírodě, která nás všechny obklopuje a také o smrti a zániku, ke kterému všechno živé i neživé nevyhnutelně spěje. Scény z dětství jsou plné nadherných záběrů, ve kterých se kamera doslova vznáší mezi herci. Fragmentovité momenty zachycují zrození nového života, první krůčky dítěte, jeho první slova, nevinnost ale také strach, zlobu, ztrátu nevinnosti a zlo, které se probouzí v temných zakoutích lidské mysli. Zaměřuje se také na vztah nejstaršího syna a jeho autoritativního otce. Tyto pasáže jsou nejemotivnější. Staví tady do ostrého kontrastu dětský a dospělý pohled na svět. V Malickově podávní je dětský svět plný her, radosti, štestí a nevinnosti. Což je v nesouladu se světem rodičů, který je plný příkazů, zakazů, starostí a snahy promitnout do svých dětí své nesplněné ambice. Do této osobní roviny se prolínají záběry galaxií, mlhovin, planet a hvězd, při nichž Malick popisuje zrození světa a rozjímá o Bohu prostřednictvím monologů. Tato roztřištěnost mi vadila. Už tak pomalu plynoucí vyprávění ještě více prodlužovala. V podstatě jsem ale spokojený. Dostal jsem, to co jsem čekal a chtěl. (11.03.2012)

Strom života předvádí sílu přírody, nedosažitelnost toho nad námi nebo uvnitř nás, nesnesitelný život a nehynoucí lásku plující v řece obrazů. Je to film o „životě“ a „životě“. Na jedné straně zachycuje nemilosrdný vývoj naší planety a neuvěřitelnou touhu a odvahu života zde přetrvat. K tomu přidává životní evoluci jedné obyčejné lidské bytosti se všemi poprvé, se kterými se setká. Ať už jde o první kroky, uvědomění si nekonečné lásky matky, první setkání s nepřívětivou realitou, žárlivost, pochybování o otci, vzdor a první zkušenost se smrtí a ztrátou důvěry. Vizuální část filmu je fascinující a pohlcující, i když pro mě zároveň trochu dlouhá a zneklidňující. Nicméně poskytuje dost času přemýšlet o tom, jak hluboký je náš vztah k přírodě, našemu vlastnímu bohu-duši a ostatním lidem a jak slepí jsme ke svému okolí. Strom života se nám vlastně snaží ukázat cestu, jak vydržet a přežít. (25.03.2012)

Dosti kontroverzní dílo plné lyrických scenérií, zaměřujících se na ontologické otázky lidstva. S velkou nadsázkou by se dalo říci že hlavní role ztvárňují nikoli Brad Pitt, Sean Penn nebo Fiona Shaw, ale medúza 1, medúza 2, dinosauři, kamení, lesy, pláže popřípadě gejzíry. Pitt jako nábožensky založený a velmi přísný otec, který čelí nenávisti svého syna je ale zároveň poctivým a upřímným člověkem. Toto dílo se mi hodnotí hrozně těžce, jelikož je to pro mě něco nového, nevšedního, ale v žádném případě netvrdím, že se mi to nelíbilo ba naopak, převládají smíšené pocity. Z toho vyplývá, že zde nebudu nikoho obviňovat z rozporuplného hodnocení, tohle je čistě věc názoru, pro někoho skvost, pro druhého kýč. (27.04.2012)

Nepochopila jsem - přetočila jsem...tři čtvrtě scén z celého filmu, které ukazovaly obrazy pro mne naprosto zbytečné - přestože hezky natočené. Bohužel se nepovažuji za milovníka jakýchkoliv dokumentů o stvoření Země - tudíž jsem si ani tyhle scény nemohla vychutnat. Dvě hvězdičky dávám za Brada, kvůli kterému jsem to sledovala a za Vltavu, která byla jediným příjemným překvapením. Tolik k hodnocení, které je poznamenáno mým myšlením, jenž šlo absolutně mimo tenhle snímek. (25.07.2012)

Okrem toho, že vo filme nájete vyborný šetrič na monitor (asi tretina filmu), odohráva sa tu aj príbeh vzťahu otca a syna (asi polovica filmu) a zvyšok už len čumíte do koruny stromu na dvore Brada Pitta. Podrobnejšiu analýzu môjho názoru o uzretí "The Tree of Life" dokonale dopovie koment od uživateľa verbal. (15.10.2012)

Neviem síce koľko ten film stál, ale nechápem človeka, ktorý za takýto scenár vyhodil akékoľvek prachy. Pitt a Penn museli byť opití, keď sa k tomuto upísali. Dvojhodinová somarina o zlom otcovstve a monológoch s Bohom. Ani jedno mi neprišlo dostatočne zaujímavé, aby sa ma to dotklo hlbšie! Ruky preč, ak si nechcete pri sledovaní pospať. (04.11.2012)

Ach jo, když tvůrci za 139 minut nedovyprávějí příběh svého filmu, je to na pováženou. Navíc když začínají vyprávět příběh rodiny od šroubovnice DNA a prvoků a příběh společnosti od mezigalaktických par. Při prvním pokusu jsem nevydržela přes kýčovité obrazy vesmíru, sopek a přírody a skoro jsem nevydržela konec z téhož důvodu. A Seanovi Pennovi neřekli, koho hraje a jak to má udělat, a tak jsme to nepoznali ani my... To, že je něco hezké, není důvod vrazit to do filmu. Bože, trochu abstraktní důvěry v Boží přítomnost! Aspoň příště... Příběh samotný bez těch vizuálních cingrlátek je silný a dotažený by možná dosáhl na 4 hvězdy. Škoda. (26.12.2012)

Možná stárnu nebo jsem nebyl optimálně naladěn, ale předešlé snímky Malicka se mi líbily - zejména předposlední Nový svět. Tam byl poetický styl vyprávění na místě. A žil společně s velkým příběhem. Strom života sice dýchá překrásnou kompozicí scén, hudbou, zkrátka brilantní formální stránkou, ale myšlenka, která je řečena na počátku vyprávění v několika prvních minutách, již není dále v podstatě rozvíjena. Skutečné konfrontace obou protipólů ("milost" vs. "příroda") se nám dostane jen zkratkovitě, a to ještě nikterak objevně. Film se zvrtne jen v jakési dvouhodinové meditační cvičení o pocitech. A to mě nebavilo. Celé to na mě působilo velmi roztříštěným dojmem. Scény dospívání, jak chlapci vyrůstají a budují vztah s otcem, jsou mnohdy zajímavé a podmanivé, ale obrazové vyprávění o tom, jak vznikl svět či ony spletence poetických záběrů za doprovodu šepotu - k čemu to? Takové dlouhé abstraktní pasáže odtrhují od podstaty toho, o čem chtěl film vyprávět; pocity totiž neumocňují, protože film ve skutečnosti o ničem nevypráví. Je to jedna velká blamáž. Je proto smutné to říct, ale Strom života je povrchní. Svým způsobem krásný a mnohdy opojný, ale nakonec prostě bez smyslu a povrchní. (12.01.2013)

Na tento film sa musíte cítiť. Určite to nie je jednoduchá americká jednohubka na zahnanie nudy. Ak sa do tohto filmu naozaj zahĺbite, budete z neho mať úžasný zážitok a budete potrebovať ešte pár minút ticha a kľudu po jeho skončení. Je to nádherná filmová koláž ktorá aj bez veľkého počtu slov toho povie neskutočne veľa. Filozofické myšlienky sa divákovi vrývajú do mysle a geniálne zvolená hudba spolu s nádhernými zábermi to len umocňujú. Príbeh o hľadaní zmyslu života, ľudských vzťahoch, ťažkých aj šťastných životných okamihoch. Je to niečo, čo ste ešte nikdy nevideli. Ak aj vy patríte do skupiny ľudí ktorí radi občas myšlienkami uniknú mimo hranice izby a premýšľajú nad najjednoduchšími otázkami ktoré majú najzložitejšie odpovede tak neváhajte a pustite si tento film (14.02.2013)

Mam rad tazke filmy, aj take co sa nazyvaju artove. Ale co dopekla bolo toto? Jedine stastie ze som to videl nahrane a cca od 40 minuty som to sledoval len rychlopretacanim. Sem tam som to stopol, pokochal peknymi obrazkami a zase utekal o 20 minut dalej. Keby nato idem do kina ako som povodne planoval, tak si trham vlasy a mozno 1x v zivote odidem pred koncom. Vlastne ani neviem ci to mam vobec hodnotit. Uff a tak som sa nato tesil a ono hadam sklamanie desatrocia. (25.02.2013)

Malick si ukousl z příliš velkého krajíce, když chtěl zachytit veškeré tajemství vesmíru, Boha a člověka v jednom filmu. Některé záběry jsou geniální (mlhoviny a příroda s monumentálním orchestrem). některé jsou nudné (scénky, kdy někde někdo stojí a tváří se). Zajímavě je zachycené dětství bratrů, které je plné agresivity a hledání sebe. (14.03.2013)

Nevím, jestli moje mentální kapacita na filmy tohoto typu nestačí, ale jinak si neumím vysvětlit, proč jsem tomu skoro vůbec nerozuměl :) Záběry z přírody byly moc hezké, ale naprosto jsem neodhalil jejich návaznost na zbytek filmu, který byl sám o sobě také dost zvláštní. Vlastně pořádně nevím, co jsem to viděl a asi právě proto to neumím ocenit. (30.03.2013)

Nevím pokud jsem já úplně blbej, nebo prostě nemám uměleckej cit nebo to prostě bylo hovno. Začátek jsem absolutně nepochopil, co to kecám absolutně jsem nepochopil celej film, nevím co mi chtěl autor říct nebo jestli to byl pokus o art. Každopádně mě to dost zklamalo. Nevím co o tom mám dál psát. Stručně Totální sračka (23.04.2013)

O5, dobry herci jeste nedelaji dobry film, navic Malick je kopyto, jak uz nekolikrate predvedl. Tudle slataninu clovek nepobere ani na tripu. Cela historie vsehomira za dve hodiny+dinosauri a rodinny problemy, vse protrepat, nemichat a vysrat se do toho a mame tu stromecek zivota, tak to opravdu ne e (10.05.2013)

"Cesta ctnosti neslouží k sebeuspokojení - snáší pohrdání, zapomnění, nelibost. Snáší urážky a rány. Cesta přirozenosti chce potěšit jen sebe sama a ke svému potěšení využívá i jiné. Ráda je ovládá, aby bylo po jejím. Hledá důvody k nespokojenosti, když kolem ní září celý svět a láska úsměvem vše prozařuje." (18.05.2013)

S odstupem roku přidávám hvězdu. Po prvním shlédnutí jsem byl trochu naštvanej, že se tam skoro nic nedělo a jestli měly některé odkazy nějaký hlubší smysl, tak jsem to nepochopil a ocenil bych občas nějaké biblické hinty k pochopení. S odstupem mě ale spontánně přepadala chuť pustit si znovu nějaké konkrétní scény, což jsem během toho roku několikrát udělal a užil si to. Spontánně jsem si taky v různých situacích na film vzpomněl a nad některými scénami přemýšlel. Žadný jiný film na mě takový efekt neměl. Nádherná kontemplace nad zrozením a smrtí. (26.05.2013)