Strom života

Art Film Fest `11 - Jean-Claude Carriére citovaný vo festivalom denníku: "Veľkých režisérov už niet." Lož! (26.06.2011)

Ak sa vam nelubil The New World, tak tomuto pocinu sa vyhnite urcite oblukom. Kazdopadne verim, ze film si svojich fanusikov najde, nazdar! (21.09.2011)

Čirá, neředěná lyrika a stříbrná poezie, mnohdy hodně působivá, celkově je ale třeba být v krajně speciálním rozpoložení, jinak to je skrz naskrz nestravitelné. Ve vlaku na mobilu si to prostě člověk neužije, pokud vůbec. Vizuálně a zvukově je to ovšem naprostá žranice, přičemž úvodní "dokument" o stvoření světa a majestátu přírody v duchu Baraky aspol. je naprosto nepopsatelný. To se prostě musí vidět, nejlépe večer na velké plazmě v HD. Na zbytek "filmu" už se nepodívám nikdy, tu úvodní půlhodinu ale uvidím určitě ještě hodněkrát. (11.10.2011)

Chápu nízká i vysoká hodnocení, chápu i nechápu mnohé, co jsem právě viděl. "Strom života" je osobitým opusem Terrence Malicka plný krásných obrazů a podmanivé hudby, ale ve výsledku mě připadal strašně prázdný. Troufám si říct, že snad v každém dialgu či monologu neustálé se dovolávání Boha je otravné i pro silně věřící. Líbily se mi, a to dost, Malickovy filmy jako "Nebeské dny" a "Tenká červená linie", ale tady mám hodně velký problém...možná tam nebýt...ale co? Nebo tam být...ale co? Nebo kdyby to bylo kratší....delší...Třeba později (pokud se odhodlám ještě jednou podívat) změním názor... (17.02.2012)

První hodina je plná pěkných obrázků, takže pokud hledáte tapetu na monitor, můžete se nechat inspirovat. Další hodina je dobře vyprávěný příběh o vztazích v rodině, dominantní otec, milující matka a tři kluci, kteří nejsou zrovna skautíci, ale ani grázlové. Bohužel poslední půlhodina je opět nuda. Ale v jakém jiném filmu uvidíte Brad Pitta, Seana Penna a dinosaury? (27.02.2012)

Moje (a myslím, že nejen moje) vyjadřovací schopnosti prostě nestačí na to, abych trefně popsal, co všechno v sobě tento Malickův opus skrývá a co všechno nabízí k zamyšlení a k prožití. Nikdy jsem na žádném jiném filmu nebyl čtyřikrát v kině. Pro mě film roku. 100% (09.03.2012)

ano obrázky, príroda, animácia, HUDBA to je všetko skvelé ... a to je vlastne všetko (11.03.2013)

Óda na život. Zo všetkými svojimi krásami a starostami. A to som si prvých 20 minút hovoril, že sa režisér Terrence Malick na svoje staré kolená zbláznil.. Natočiť náročnou formou nič, neznamená nič iné ako veľké NIČ. avšak hneď potom ako začal vznikať vesmír a s ním priamoúmerne aj život, ma to už od obrazovky nedokázalo odtrhnúť. Tá monumentálnosť vesmírnych scénok okorenená vážnou hudbou ma do seba vtiahla ako čierna diera. Celý príbeh sleduje život jednej rodiny. Avšak nie je to natočené synchronizovaným životopisným dielom kde sledujeme určitých ľudí... Ono sledujeme samotný život a v tom je to čaro a tá sila. Je to nesmierne silný zážitok. Snímka Boyhood síce takisto sleduje život a svojou desať ročnou produkciou znamená určitý posun v kinematografii ale na spirituálnu stránku tejto snímky sa nechytá ani len zďaleka. (14.01.2015)

ČR vs. Bůh.... Já jsem celkem přesvědčený ateista. Strom života je prakticky náboženský film, film o přijímání boha... Takže upřímně? Ta úžasná sdělení o bohu jdou mimo mě. Přesto ten film opravdu nechci zatracovat. Z filmového hlediska je to dle mého názoru něco nevídaného, krásného a ohromně upřímného. Dinosauři jsou samozřejmě přes čáru, ale třeba ta snaha o intimní vylíčení dětství. Narativní struktura funguje podobně jako vzpomínky, myšlenky, seřazení a výběr je spíš řízen emocemi. Jedná se o určitou introspekci. Dynamická kamera a celkově odvážný styl mě potěšil a já se nechal unášet. Myslím, že jsem běžně docela cynik a v tomhle případě je strašně snadné se filmu smát (což se v promítacím sále ve Varech dělo). Ale nemyslím si, že je to v tomhle případě úplně namístě. Stejně dobře se dá do filmu ponořit, nesmát se mu, nepřemýšlet jestli to není příliš patetický a nechat se pohltit.... Kdyby mě ten film tak nepřekvapil stylem, tak mu to panbíčkaření nebudu úplně odpouštět.... Nejkrásnější na mém zážitku je skutečnost, že jsem ve stejný den viděl i Tarrův film Turínský kůň. Myslím si, že tématem si jsou něčím dost blízké. Každopádně si vždycky raději zvolím Tarrovu bezútěšnou vizi, Tarrův styl a ten magický zážitek z projekce. Vedle Tarra působí Malickova představa, jak se všichni nakonec v nebi budeme objímat, dost chabě. (09.07.2011)

Snažím se na film dívat jako na něco, co by mělo oslovit příběhem, obrazem, emocemi. A ať dělám, co dělám (přemýšlela jsem o tom tři dny) - tohle nebylo vyvážené. Vltava, vodopád, výbuch sopky, vesmír. pole slunečnic to je všechno samo o sobě nádherné a dobře se na to dívá a dobře se to poslouchá - a dál? Příběh o dětství a dospívání a vztahu syna krásné matky k dost nesympatickému otci - no dobře není to špatné - a dál? A co se týká té náboženské agitky, ke komentáři mi poslouží to, co si napsal na sociální síť jistý Nor - "Jeden věřící člověk vyváží 100 000 nevěřících, kteří mají své vlastní zájmy" a potom šel a zastřelil 80 dětí a Hospodin se na to díval z té své výše. Možná, že jsem to prostě jenom nepochopila, ale já obvykle s pochopením poselství filmu problémy nemám. A když je mám, tak je někde chyba a je jedno kde. (23.07.2011)

Podivnost. Totální. Hodnocení snad časem, až se mi v palici nějak usadí ty naprosto protichůdný reakce... (29.08.2011)

Viděli jste Monty Pythonův smysl života? Jestliže ano, tak tohle je to samé. Já se ve filmu vlastně vůbec nevyznám. Vy ano? A jestliže jste ho neviděli, tak si vyberte.... (02.09.2011)

Pre mňa film s najlepšími dialógmi (ideovými postrehmi). (05.11.2011)

Jeden, druhý, tretí si stále čosi hĺbavo šepkajú so svojim imaginárnym kamarátom, motajú sa ako zblúdelé kravy hore-dolu, do toho vám premietajú vyslovene rušivé zábery ako z prírodopisného dokumentu BBC a celé to trvá ako časové obdobie obsiahnuté vo filme - večnosť. Všetky tie voloviny o pominuteľnosti života, o vnímaní a užívaní si drobných maličkostí z toho cítiť vďaka nádhernej kamere, ale čo z toho, keď jediný pocit, ktorý vo mne pri skončení ostal, bola radosť z toho, že som pretrpel jeden z najnudnejších a najnezáživnejšie natočených filmov v živote. (28.01.2012)

(viděno 26. 1. 2012) Strom života je svým způsobem velice kontroverzní film, proto jsem ho nemohla vynechat. Byla jsem na něj psychicky připravená, nevěděla jsem toho sice moc o ději, ale o formě ano. Právě ta lidi rozděluje. Kamera skvělá, záběry často dechberoucí, Jessica Chastain, která vtrhla do světa filmu v loňském roce doslova po hlavě, si mě získává čím dál více. Když se nad tím tak zamýšlím, chápu, proč film vyvolává tolik emocí. Je naprosto jiný. Dnešní diváci jsou zvyklí na komerční filmy, které mají rychlý střih, akci, napětí. To Strom života skutečně nenabízí. Místo toho tu máte dlouhé záběry, kde se zdánlivě nic neděje, pohledy do prázdna, zakořeněnou náboženskou rovinu, melancholii, nádhernou klasickou hudbu a sem tam nějaké to intermezzo o člověku, přírodě, bohu. Byla jsem na to zvědavá. V téhle rovině mě film nezklamal, dokonce se mi to místy hodně líbilo a často jsem se tak ponořila do vlastních myšlenek. Ano, Strom života na první pohled nenabízí nic. Leda povrchní příběh. Jenže na druhý pohled toho nabízí až až. Ve mně se díky tomuto snímku něco pohnulo. A taky si myslím, že je mnohem lepší, když film vyvolá bouřlivé emoce, než když kolem vás propluje jako leklá ryba. (04.04.2012)

Vizuálně, hudebně dokonalý (hlavně díky Berliozovi atd.), ale přece jen, Tarkovskýho hloubka tomu chybí a trochu nadhledu taky. Nebejt Pennova úsměvu v posledním záběru, kterej tomu přidává přece jen víc hlubšího smyslu (aspoň z mýho pohledu), by to bylo hodně křečovitý. I když krásný a Jessica Chastain je nádherná. Jak jsem už napsal, viděl jsem to těsně po Pythonovským Smyslu života a řekl bych, že kdyby se Mallick na věci díval z nadhledu, z vejšky stromu života alespoň tolik jako kluci z Pythonů, tak by Strom života byl živější, hlubší, opravdovější a nejspíš taky legračnější :-). Ovšem óda na Matku je to krásná. (05.06.2012)

Za největší nedostatek filmu považuji jeho nekonzistentnost, plusem není ani přepálená stopáž a občasné nábožensky až agitační tendence. Zatímco některé pasáže by s přehledem stačily na čtyři hvězdičky, jiné by stěží dosahovaly úrovně dvou hvězdiček. Trochu mi to chvílemi připomínalo Vesmírnou odyseu nebo Fontánu, ale tam na mne podobné pasáže udělaly větší dojem. Za povedenější části filmu považuji úvod a pak druhou polovinu snímku, kdy se z různých střípků blíže seznamujeme s tvrdou otcovskou výchovou a s pocity, které vyvolává u tří synů, zejména toho nejstaršího. Kvalitu to rozhodně mělo a nelituji, že jsem si to pustil, ale doporučit to někomu bych se bál. Podle obsazení se daly očekávat solidní herecké výkony, kvalitní však byly i výkony dětských herců. Hudba místy opravdu výborná. (21.06.2012)

Strašně rozvleklá rádoby umělecká nuda. Nic víc se o tom říct nedá. Tak často a mohutně jsem u filmu už dlouho nezíval. (27.08.2012)

Mallick si hraje na filozofa, ale srozumitelně (nebo jakkoliv poutavě) odvyprávět svoje myšlenkový pochody neumí. Nebo nechce, nevím. Dívat se na to ale nedá a ještě je to nesmyslně dlouhý. Ztráta času. (10.07.2018)

"Strom života" je určitě ambiciózním filmem či pokusem o něj. Někteří lidé se do něho nechají vtáhnout a jiní ne. Já patřím k těm druhým. Ke kritice bych použil známé dělení "zážitku" na obsah a formu, a výhrady mám k obojímu. Formálně film sestává z realistického znázornění dějů prolnutého mystickými obrázky jakoby z krasohledu, které doplňuje kamera nezvyklým (podle mě samoúčelným) způsobem snímání. Co do obsahu se mi nejvíce zamlouvá shrnutí do žánru "agitka" či "pohádka", což nakonec vyjde nastejno. - Teď jsem se zarazil a přečetl si recenzi od Flakotase, která je uvedena hned pod mojí konceptem. Jeho názor v podstatě sdílím. A po přečtení několika dalších recenzí jsem došel k přesvědčení, že jednou z předností tomuto filmu je právě tato polarizace názorů; a ujasnění si svého. Nebo jak říká Flakotaso: buď onen Béla Tarr nebo tento Terrence Malick. (13.05.2023)