Reklama

Reklama

C.k. dezertéři

  • Polsko C.K. Dezerterzy (více)
Polsko / Maďarsko, 1986, 152 min

Režie:

Janusz Majewski

Předloha:

Kazimierz Sejda (kniha)

Kamera:

Witold Adamek

Hrají:

Marek Kondrat, Zoltán Bezerédi, Wiktor Zborowski, Jacek Sas-Uhrynowski, Róbert Koltai, Anna Gornostaj, Kalina Jędrusik, Krzysztof Kowalewski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Polská komedie z první světové války podle románu Kazimierze Sejdy je jakousi obdobou Haškova Dobrého vojáka Švejka. Ve filmu ztvárnil jednu z rolí český herec Josef Abrhám. Rok 1918. Malá posádka kdesi v Maďarsku. Do ní přichází nový zástupce velitele, oberleutnant von Nogay, fanatik a formalista. Jeho úkolem je přeměnit mnohonárodní všehochuť odvedenců na disciplinovanou armádu C.K. Monarchie. Problémy mu působí především mladý Polák Jan Kaniowski, zvaný Kania. Ten se navíc spolu s přáteli chystá k útěku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (22)

ilcibo 

všechny recenze uživatele

Film je adaptací stejnojmenné knihy Kazimierze Sejdy (Knihu dopsal rok před začátkem 2sv.v. na jejímž počátku byl pravděpodobně zabit , neboť se jeho stopa ztrácí) V Polsku jde o kultovní dílo, asi jako u nás Švejk. Film je, pravda, zbytečně dlouhý, ale já to beru jako poctu polských filmařů "svému" Haškovi. Příběh není marný, byť jde jen o fragmentový výtah z knihy. Nakonec z toho vznikla jakási koláž gagů a sekvence historek čtveřice uprchlíků z rakouské armády, kteří se protloukají až do konečné slavné kapitulace. Já se bavil dobře, leč... Švejk je o level výš. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

No, Švejk to není. 1)  U filmu podobného tématu se jen těžko ubráníme srovnání s Haškovým Švejkem. Přestože česká filmová verze zdaleka nedosahuje geniality knižní předlohy, ve srovnání s Dezertéry obstojí velmi dobře. Připouštím, že Poláci vytvořili vlastní příběh podle vlastní literatury, ale stejně... On se polský humor od českého dost liší a ve filmu je to jasně vidět._____ 2)  Netuším, jestli knižní předloha a originál filmu zachoval jazykovou pestrost, tak typickou pro národy podunajské monarchie, pestrost, která dávala mnoha tehdejším konfliktům šťávu. Sledoval jsem film v televizi v českém dabingu, kterému se dokonale podařilo pohřbít autenticitu původního znění, byla-li ovšem jaká. Podobně je tomu i v překladech Švejka do ruštiny či do němčiny, kde rovněž všechny osoby hovoří jedním jazykem a atmosféra tím silně trpí._____ 3)  Celkově mi film připadal jako pokračování Švejka od Vaňka. Všechny charakterizující prvky jsou přítomny, ale smát se není čemu. Chybí tu dotyk génia._____ 4)  Zaujal mě hezký 31letý Jacek Sas-Uhrynowski (italský zajatec Baldini). ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Film, jemuž bloudění mezi Dobrým vojákem Švejkem a Pahorkem spíš ublížilo. Není ani tak vtipný jako první řečený (na 150 minut je tu opravdu málo vtipných situací) ale ani zdaleka tak drsný jako britský majstrštych. Pozor na Abrháma, funguje jako vějička na české diváky, a při tom je ve filmu asi dvě minuty. Krásné záběry maďarského městečka by mi k atmosféře c.k. doby úplně postačily, možná bych scénář přepsal do několika dotaženějších epizod na dejme tomu 4 díly po 30 minutách. Takhle se to celé vleče, silnější momenty střídají ty slabší. Výborný barrandovský dabing. Skvělý komentář kolegy sportovec. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Snaha docílit humorného pohledu i na velmi temné věci života, mezi něž patří především válka, je-li vedena arogancí rozumu a spekulativního záměru, končívá zpravidla rozporuplně. Polské úsilí o vytvoření švejkovské adaptace dopadá ještě hůře než kdysi Vaňkovo dokončení Švejka. Pančovaný originál zůstane vždy více polotovarem než zralým uměleckým dílem. Pouť několika vojáků nazdařbůh nádražími a městy rakouskouherské monarchie navzdory času nemůže z uměleckého pohledu dopadnout dobře. Z haškovského nadhledu a zemitého humoru tu zůstávají jen vnějškové napodobeninové kulisy a vesměs hluchá snaha o gagy. Víno se mění v nepoužitelnou zplodinu. I tak však zbývá dost relativních kladů: slušná kresba prostředí, vcelku zdařilé postižení atmosféry první světové války, osobitosti polského pohledu na tuto tematiku, doutnající vzpoura ve vojenské mase ad. Sympatická je i vůle neupadat do schematických klišé v pojetí postav hlavních hrdinů. Tyto - i další, byť spíše pomíjivé - klady propůjčují DEZERTÉRŮM stále slušnou pověst a současně i solidní úroveň. Porovnáváme-li je však i se Steklého adaptací švejkovského tématu z poloviny padesátých let, činíme tak - bohužel - s vědomím, že srovnáváme nesrovnatelné. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Máte rôzne druhy dezertov. Napríklad, keď k vám príde svokra, určite jej nedáte Merci, lebo jej za nič neďakujete, ale radšej siahnete po niečom pozáručnom, najlepšie už otvorenom. Alebo keď na oslave vám kamoš povie, že môže pustiť Desert Rose a vy sa už tešíte na hit Stinga, aby ste rýchlo zistili, že to je meno pornoherečky, to je už iný dezert. No a podobne tu. Tešíte sa na Švejka v inom, podobnom vydaní a vidíte poľský málo vtipný výplach, ktorá Švejkovi nesiaha ani po ten obraz, čo na neho srali mouchy, a to dokonca ani obrazovo, hoci film má výhodu tak 30 rokov. A kým Švejk hláškuje a necháva nesmrteľné odkazy, napríklad výrok po začatí paľby: "Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!“, tak tento poľský počin nič nesmrteľné nezanechal, možno pár vojenských nadávok, možno pár absurdít so spievajúcim kastrátom. Zanechal len to, čo vieme všetci, že armáda je a vždy bola len banda buzerantov, čo hľadajú nepriateľa a keď ho nevedia nájsť, hľadajú ho vo svojom vnútri, lebo inak je to fakt len mix psychopatov, hlavne teda vo velení. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Film sa natáčal v pevnosti Modlin, a v mestách Zgierz a Skierniewice (Poľsko) a v Kisterenye, Paszto, Szentendre, Váci a Budapešti (Maďarsko). (Arsenal83)
  • Akcia filmu sa odohráva v radoch rakúskej armády, avšak vojaci používajú nemecké zbrane – karabíny Mauser a guľomet Maxim 08 - Rakúšania používali pušky Mannlicher a ťažký guľomet Schwazlose. (Arsenal83)
  • Podle scénáře měli role hlavních postav hrát herci různých národností. Nakonec polští a maďarští herci ztvárnili role Poláka, Čecha, Žida, Maďara a Itala. (NFA)

Reklama

Reklama