Day of the Woman: Deja Vu
Režie:
Meir ZarchiScénář:
Meir ZarchiKamera:
Pedja RadenkovicHrají:
Camille Keaton, Jamie Bernadette, Maria Olsen, Jim Tavaré, Jonathan Peacy, Jeremy Ferdman, Holgie Forrester, Roy Allen III, Alexandra Kenworthy (více)Obsahy(1)
Příběh navazuje na původní film z roku 1978, kdy byla mladá Jennifer znásilněna čtyřmi násilníky, kteří byli následně její rukou brutálně vyvražděni. Nyní již Jennifer, jako půvabná dáma ve starších letech, sepíše svůj příběh do knihy, která se stane literární senzací. V maloměstě, kde se děj odehrává,však žijí příbuzní oněch násilníků, kteří se po osvobozujícím rozsudku místního soudu rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou. (PierrevanH)
(více)Videa (1)
Recenze (63)
Varování ministerstva zdravotnictví sledování tohohle filmu způsobuje fyzické i psychické problémy. Absolutně všichni herci jsou buď postižení nebo retardovaní (bohužel i ta přeživší z prvního dílu a její dcera) scénář pravděpodobně neexistoval (to tam jako v celé vesnici nebo kde to bylo byl pouze jeden telefon na benzince ani ta modelka nebo její matka neměly na telefon ) stopáž je uvalená (minimálně 2 hodiny odstranit) a ty zhruba 2 krvavé scény v roce 2019 nikoho z hororové letargie nevytrhnou. Tohle v roce 2019 poslat do distribuce mohl jen blázen jelikož tohle nemá co nabídnout. Jinak pro ty co nadávaly na remake a jeho dvě pokračování proti tomuhle to byly oskarové záležitosti. Optimálně je to na 2 hvězdy, ale za tu stopáž a to chování postav odpad. ()
Tohle byl poslední plivanec do série ISOYG. Aspoň v to doufám. Příšerné herečky, strašní herci, mizerný scénář a dvě a půl hodiny ztraceného času. Jedna hvězda za napojení na původní série, ale měla jsem pocit, že mi při filmu krvácely oči. Myslím, že tenhle film měl zůstat jen v šuplíku scenáristy i režiséra. Jednu hvězdu dávám za celou tu absurditu, které je film plný. No a taky ho možná časem uvidíme na Festivalu otrlého diváka, že jo. Pak možná pár hvězd přihodím. Zatím jen takhle. Pfuj! ()
V roce 1978 natočil režisér Meir Zarchi pro mnohé opravdu nechutný a těžko skousnutelný film, který byl v mnoha zemích dokonce řadu let zakázán. Přestože se nemělo v žádném případě jednat o horor, tak je tento film dodnes za něj označován a stal se svým způsobem “kultovní záležitostí” tohoto žánru. Camille Keaton byla v té době opravdu atraktivní ženou a brutální znásilnění čtveřicí mužů v mnohých divácích a divačkách vzbuzoval nejhlubší odpor. Brutální pomsta se pak pro ty samé stala jejich nejhorší noční můrou. Když Meir Zarchi oznámil své vlastní pokračování, byl jsem dost na rozpacích. Přece jenom uběhla už opravdu dlouhá doba od natočení originálu a tento režisér následně už natočil jen jeden nepříliš známý film. Co ho na stará kolena vedlo se ještě jednou vrátit na místo činu? To opravdu nevím, ale raději měl zůstat zalezlý, tam kde celou dobu byl. I Spit on Your Grave: Deja Vu je totiž otřesným filmem od samého počátku až do samotného konce. Kvalit svého předchůdce nedosahuje ani omylem, ba mu nesahá ani po kotníky. Camille Keaton už je starou dámou, která se tomu propůjčila snad už jen z vlastní nostalgie a její smutný konec ve mně nedokázal vyvolat žádné emoce. Natož následné trápení její dcery s bandou dementních buranů (pozůstalých). Unikání sbírka nejrůznějších individuí se těm původním nedokázala vyrovnat, charakteristika postav byla bídná, stejně tak samotná atmosféra či dialogy. Ty byli přímo katastrofální. Téměř tři čtvrtina filmu mi přišla jako céčková parodie a teprve ke konci se dostavilo nepatrné zlepšení. I Jamie Bernadette byla donucena se na chvíli producírovat před kamerou nahá, bez toho by to nešlo, pak rychlé znásilnění a hurá na další pomstu. Ne opravdu nic originálního kromě smrti její matky nás tu nečeká. Troška té umělé krve tu přece jenom vystříkne, laciné gumové gore taky nesmí chybět a přece jenom se tu objeví i nějaká ta humornější hláška. 30% ()
V 70. rokoch sa na filmovej scéne objavilo množstvo kontroverzných mäsiarčin (Kanibali alebo cravenovky Hory majú oči a Posledný dom naľavo atď.). Pľujem na tvoj hrob patrilo bez debaty medzi ne. Potom na dlhé desaťročia nastalo hrobové ticho, prerušené až v roku 2010. Vtedy sa na scéne zjavil remake v krátkom časovom úseku nasledovaný dvojkou a trojkou. Skutočná bomba ale vybuchla až v roku 2019, kedy sa stalo niečo svojím spôsobom úžasné. 82-ročný (izraelský) režisér originálu Meir Zarchi (ktorý od dôb jednotky natočil jediný film - dávno zabudnuté Don´t Mess with My Sister v roku 1985) sa po viac ako štyroch desaťročiach (!) rozhodol nakrútiť pokračovanie s nepochopiteľnou smrtiacou a vražednou stopážou 148 minút (!). Aby toho nebolo málo, tento úžasný zločin previedol podľa vlastného scenára (a ešte si ako bonus udelil cameo kňaza) a v produkcii svojho syna Terryho (ktorý celý tento tatkov masaker následne zostrihal). Tým ale zďaleka nekončíme. Nielenže je jednou z hlavných postáv sequelu Jennifer z originálu, ale dokonca ju hrá rovnaká herečka. Konkrétne 72-ročná Camille Keaton. Nič proti starším herečkám, ale Camillina rola je pomerne akčná. Lenže strihač nedokázal zamaskovať jej vek a tak sú akčné scény absurdné. Následne opraty preberá jej dcéra, ktorá sa na plátne od istého bodu producíruje výlučne nahá, ale keďže sa dosť podobá na Janu Kirschner, tak by vari azda bolo i lepšie, aby sa tak nedialo. Scenár je príšerné zverstvo a spolu s neuveriteľným kastingovým panoptikom robí z tohto filmu jeden z najhorších hororov roku. ()
Kdyby ten film měl víc jak tři hodiny určitě by získal na popularitě, ale tohle byla ukrutná bolest v podání pokračování. Tady nebyl ani jeden herec v pořádku, příběh hloupost, a všichni okolo na těžkých houbách a přitom se koupali v konzervě od sardinek a dost si to užívaly. Bohužel je to tak ale celý film byl totálně zničený. ()
Reklama