Ďáblova dílna

Skvělý film o jedné z kapitol v historii, kdy vládli nacisté. Velmi silný příběh a k tomu herecké výkony na vysoké úrovni. (27.02.2009)

Jiný pohled na koncentrační tábor. Příběh mě velmi rychle zaujal a bez dechu jsem sledovala až do konce. Velmi kladně hodnotím propracované detaily, jako je například vyholený pruh na hlavách vězňů, což v mnohých filmech z toho prostředí chybí. Dále mě potěšil August Diehl, který si o 2 roky později zahrál na opačné straně v Hanebných panchartech. (09.05.2011)

Flašku šampusu a u nohou moře v Monte Carlu... do toho slyším harmoničku, která je tklivá i povzbudivá zároveň. Rozednívá se. Chci zapomenout a půjdu do kasína!!! Nechci vidět nic z toho co bylo a muselo být, ale nejde to. Ta plíživá dusivá mlha se nedá smazat a obrazy z ní vystupují proti mně. Ďáblova dílna mě dostala. Provedením, výkony herců ale hlavně hudbou, která mě jako krásná nitka vedla skrz celý příběh. 100% (24.10.2008)

ocenenia : Oscar 2008 - Najlepší zahraničný film (31.01.2012)

Jeden z tých lepších filmov s vojnovou tématikou. 80% (28.11.2012)

Hlavní hrdina = fascinující. (09.09.2010)

Snímky z 2. světové války u mě téměř vždy mají předplacené vysoké hodnocení a vždy mě zasáhnou. Ďáblova dílna má čtyři hvězdičky, ale přeci jenom slabší. Originální zpracování, ale bohužel trochu chladné a bez větších emocí. (03.04.2011)

Sebereflexe?!? To je takový slovo, který se Němci naučili a rozhodli se na jeho základě natočit film. Trochu chaoticky na mě působí to, že snímek má několik dějových linií a mně schází, že žádná z nich není vypíchnutá, respektive, nejsem nucena přemýšlet nad tím, která je ta nejdůležitější. A jestli jsem si to měla vymyslet sama, tak přihází zklamání. (20.01.2012)

Dablova dilna je nic viac nez priemerny film o koncentracnych taboroch s len priemernou atmosferou. Praca rezisera Ruzowitzkeho bola mierne nadpriemerna a vyrazny bol aj dejovy spad. 69 % (17.02.2013)

Režisér i herci v hlavní roli předvádějí skvělé výkony, ale trochu mě tu chybí, že scénaristi netlačí víc na pilu a neženou na krev základní dilema hlavní hrdiny, zda má Němcům pomoc a neumřel nebo byl záškodník. V mnoha místech proto jen jak tupý nůž sklouzává po povrchu. (29.01.2008)

Zaujímavý a hlavne ľudský film z prostredia koncetračného tábora kde najvyšší dostanú nápad ako zachrániť Tretiu Ríšu. 80% (14.12.2008)

634. hodnocemý film: Skutečně grandiózní pojetí života v lágru z pohledu žida, kterej je váženej pro to, co skutečně umí jen on. Naprosto dokonalé zasazení postavy hlavního hrdiny do prostředí a hlavně vynikající práce s profily jednotlivých postav. Co by ale dost pro mě fascinující a až famózní, že si onoho umělce Sorowitsche oblíbil i halvní Sturmabannführer Herzog, kterému věřil natolik, že jej poprosil, aby mu osobně zfalšoval doklady do Argentýny. Taky ale pak na to doplatil. Moc se mi líbilo, že film, ač z doby zuřící válkou, nepoukazoval pouze na válku samotnou, ale i dal prostor hercům a jejich rolím, rozkvést. Proto 5* je nutností a moc si tenhle film chválím. 5* (19.12.2008)

Zemřít pro ideál, nebo přežít za každou cenu? Na první pohled si tuhle volbu může rozhodnout každý sám, ale co když kvůli mým ideálům mají zemřít i všichni ostatní, i když by měli mít ideály nachlup stejné. Složitá morální rozhodnutí čekala na vězně z ďablovy dílny (staví je to tak do zvláštního světla, protože nikdo jiný v koncetráku žádnou možnost volby neměl). Je však tato volba vůbec skutečná, když úkol sabotují, budou zabiti, když ne, dost možná pomůžou nenáviděným němcům k vítěztví, budou k nepotřebě, a zemřou též. Tím vším proplouvá muž štěstěny, Salomon Sorowitsch, který vyhrává v pokeru i bez podvádění, který i když přežije, přijde o tolik iluzí, že je mu jeho štěstí vlastně k ničemu. (01.01.2011)

Filmař může zaujmout a nadchnout diváky stylem zpracování, nebo již samotným námětem. Navíc, pokud motiv čerpá ze života v jeho nejvelkolepějších i nejdrastičtějších polohách a obsahuje potenciál k širokému oslovení veřejnosti v emoční výpovědi krutě zvráceného osudu, je jeden z předpokladů pro komerční úspěch filmového díla zaručen. Stefan Ruzowitzky dokázal vysoce atraktivní látku přetavit v podívanou, která zaujme nejen svým obsahem. Neodkladná nálada přežití převažuje ve výpovědi, která se nepřiklání k žádné osobě se sympatií. Každého nechává vyválet v nejkrutějších lidských exkrementech lidské důstojnosti a tenké linie zoufalé snahy o zachování života. Morální dilema je zatracovaným hlasem svědomí, jež komplikuje a znemožňuje základní cíl. I v poutech nadřazenosti se objevují slabé záchvěvy milosrdenství, byť na základech prospěchářství a ochrany vlastního bezpečí a zdánlivého přízraku svobody. Hlavní postavou příběhu je Salomon Sorowitsch (dobrý Karl Markovics), vynalézavý padělatel a přizpůsobivý židovsky vězeň koncentračního tábora. Cíl je jasný od samého počátku a hříchy minulosti lze přeměnit ve spásu a přidanou hodnotu v pokračování života. Pud sebezáchovy naučí svého nositele mistrně lavírovat ve všech protichůdných proudech, aby je změkčil, sjednotil a ochránil. Život je boj, ze kterého není radno ustupovat stranou. Důležitou postavou je komunistický typograf ze Slovenska Adolf Burger (velmi zajímavý August Diehl) s morálním neklidem a nikdy nekončícím odbojovým hnutím za každé situace. Pro spoluvězně se stává červeným hadrem, rozněcující vášně a tíživou touhu po záchraně. Třetí nejvýraznější postavou je Sturmbannführer Friedrich Herzog (dobrý Devid Striesow), velitel drze velkolepé padělatelské akce Bernhard. Chlácholivý klíčník zlaté klece, ambiciózní, opatrný a s postupem času stále zdůrazňující lidskou hodnotu osobního přístupu. Z dalších rolí: tyranský dozorce Hauptscharführer Holst (zajímavý Martin Brambach), laskavý vězněný lékař Dr. Klinger (příjemný August Zirner), obezřetný židovský vězeň Atze (sympatický Veit Stübner), závažnou nemocí sužovaný ruský zajatec Kolja Karloff (Sebastian Urzendowsky), blízkou smrtí vyděšený Zilinski (sympatický Andreas Schmidt), Salomonova láska v období bezstarostnosti Aglaya (šarmantní Marie Bäumer), či Salomonův ženský dotyk lidskosti v mírových dobách (pohledná Dolores Chaplin). Období druhé světové války stále ještě nevydalo všechna svědectví a písně o hrdinských i bizarních skutcích. Film Ďáblova dílna je především o přizpůsobivosti brutálním životním podmínkám v prosté pudové touze po uchování jakési formy života, jež i přes svou omezenost a neustálou hrozbu představuje jedinou hmatatelnou naději do budoucnosti. Obsah je podmanivý, stylizace provedení a herecká naléhavost obsahovou sílu zvýrazňují. (18.02.2017)

Nikdy bych nevěřil, že by mě tak moc mohl nudit film z koncentráku. Ale když on se děj pořád točí ve dvacetiminutových spirálách, tak je potom těžké nezačít zívat už po nějaké třičtvrtěhodině. K tomu to nebylo kdovíjak natočené, takže zůstalo pouze velké zklamání. 40% (26.09.2018)

Klaborovat s nacistickym rezimem a tisknout cizi smenky a bankovky, jez udrzuji nemeckou masinerii v chodu, nebo si zachovat viru v principy a ... umrit? Ruzowitzky se k teto otazce postavil dost celem a vysledek neni vubec spatny, myslim, ze se v Karlovych Varech 07 presvedcite sami. Jo, velky bod za obsazeni Solomona Sorowitzche - Karl Markovics ma zvlastni charisma, ktere sem ale sedi jak prisite. (18.05.2007)

Zaujimava drama o jednom z aspektov druhej svetovej vojny, o ktorom som toho vela nevedel. Diablova dielna je dobrym filmom, avsak jeho spracovanie je podla mojho nazoru znacne povrchne. Motivacia postav (okrem jednoducho silneho oportunizmu hlavneho hrdinu a reakcionizmu komunistickeho spoluvazna) je v podstate uplne zahmlena, pricom divak moze len hadat, preco jednotlive postavy konaju ako konaju, niezeby tvorcovia na necelych 98 minutach mali cas na charakterove a motivacne pitvy. Viac nez dobre, ale s ohladnutim na zanrove klasiky nepostacujuce a v mojich ociach (nepochopitelne oscarove) sklamanie. 3,5/5* (29.09.2008)

Velice dobry namet, padelani penez v Sachsenhausenu. Skoda jen, ze se neslo vice detailneji do vyroby samotne. Nejvetsim zazitkem z filmu mi tak zustane herecky vykon Karla Markovicse. (09.03.2009)

----- "Buď se přizpůsobíš, nebo chcípneš …“ ----- A Ďábel, který ještě pořád věřil, že ovládne svět, vybral mezi odsouzenými pár vyvolených - a předhodil jim iluzi relativního dostatku s velice chatrnou zárukou přežití… výměnou za to, že mu budou sloužit. Protože měl jejich životy ve svých rukou a úzce spolupracoval se Smrtí, jakýkoli pokus o kolaboraci byl víc než riskantní ... Otřesné podmínky živoření v lágru hned vedle izolované skupinky tiskařských odborníků jsou zachycené jen okrajově, snímek je navenek věcný a střízlivý, přesto je jeho dějová linie velice silná a působivá - spolu s přesvědčivě vykreslenými charaktery všech postav a vztahů mezi nimi vytváří dokonale autentickou atmosféru extrémně temné doby, ve které šlo v každém okamžiku o život. (20.05.2010)

,,Diablova dielňa" nie je len ďalším filmom o holokauste, ale rozpráva pravdivý príbeh o malom počte židovských väzňov, ktorí si mohli ušetriť svoje životy ak vyrobia falošné peniaze.Film má úžasné herecké výkony, napätý scenár a pripomína hrôzu koncentračných táborov. Nie je to príjemné, ale je to aj veľmi fascinujúce. Najmä príbeh hrdinu filmu, zločinca s talentom na falzifikáty. 8/10 (01.11.2017)