Die Fälscher
Die Fälscher
Diablova dielňa
The Counterfeiters
The Counterfeiters
Režie:
Stefan RuzowitzkyScénář:
Stefan RuzowitzkyKamera:
Benedict NeuenfelsHudba:
Marius RuhlandHrají:
Karl Markovics, August Diehl, Devid Striesow, Martin Brambach, August Zirner, Sebastian Urzendowsky, Andreas Schmidt, Tilo Prückner, Veit Stübner (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Berlín roku 1936. Původem ruský malíř Salmon Sorwitsch je králem padělatelů a ve světě hazardu, sázek a lehkých žen se cítí jako ryba ve vodě. Sám si vyrábí bankovky, které pak otáčí v kasínech. Život mu ale nastaví tu horší tvář, to když je při vlně represí vůči židům zatčen a transportován do Mauthausenu. Když je po pěti letech přesunut do Sachsenhausenu, čeká už jen na to nejhorší, na svůj definitivní konec. Život má pro něho ale ještě jedno překvapení. Společně se speciálně vyškolenou skupinou vězňů je vybrán na supertajný projekt – padělání bankovek nepřátel říše. V přísně střeženém místě pracují na výrobě stovek miliónů falešných liber a dolarů, kterými chtějí nacisti zavalit zahraniční trhy a způsobit tak zhroucení ekonomiky. Pro těch pár vyvolených se stává padělatelská dílna jakousi zlatou klecí, ve které je o ně sice dobře postaráno, ale cesta odtud vede zase jen do plynové komory. Není v zájmu, aby se o tajném projektu dozvěděl svět.
Film je natočen podle vzpomínek Adolfa Burgera, který byl jedním z vězňů nasazených na tajný program a shodou velkých náhod se mu podařilo přežít. Jeho kniha ĎÁBLOVA DÍLNA nyní přichází ve filmové podobě do kin. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (292)
Zaujme protentokrát poněkud jiná cesta, než jakou se vydávají snímky na toto téma. Holocaust je zde spíše vedlejší dějovou linkou a Ruzowitzky se snaží zaujmout v pravdě trochu provokativním, ovšem zajímavým příběhem. Harmoniková hudba je rovněž vzhledem k tématu překvapivá. Karl Markovics celkem přesvědčivý, což po sračkách, ve kterých "hrál" (komisař Rex, Stockinger) je taktéž novinkou. S emocemi je však na tom hůř. S blížícím se koncem pro židovské padělatele mi bylo jaksi lhostejné, zda bude jejich předpokládaný osud naplněn, či ne. Postrádal jsem snahu přimět diváka soucítit s hlavními postavami. Zvolené téma má sílu a je samo o sobě zajímavou historii, ovšem vzhledem k tomu, kde a za jakých podmínek se vše odehrává ty emoce jednoznačně chybí. 70% ()
Film mal na začiatku veľmi rýchle tempo, čo mi vadilo. Mal svoje slabé časti, ale aj výborné. Karl mi síce nebol sympatický, ale svoju rolu zvládol naozaj super. Zaujímavá bola aj muzika. Videné v rámci Challenge Tour 2015 : 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Ve filmu mi nesedl snad ani jeden herec a ani kamera nebyla to pravé ořechové. Ale po shlédnutí musím dát poctivé 4* za krásný a zajímavý děj, protože ve válečných filmech už není moc co vymýšlet. Boužel v některých pasážích jsem se trošku nudil a to má film jen něco kolem 90 minut. Neumím si moc představit kdyby měl být snímek delší. ()
42nd KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2007 - HORIZONS - Horizonty - 3. 7. 2007 - 6. místo - 95% ()
Zajímavý ale poněkud lacině vyhlížející drama o mužích, kteří pomáhali financovat Hitlerovu "válku" paděláním peněz. Markovics je v hlavní roli přesvědčivý ale film nedokáže diváka pořádně vtáhnout a ten si z něj nic neodnese. ()
nenápadné rakouské drama,které se týká tématu,na které by nikdo znás neměl zapomínat.ač je to levnější produkce,hystorická přesnost perfektně sedí a potěší skvělé herecké výkony,což sem od karla markovicse opravdu nečekal,když jeho největší rolí byl natvrdlý komisař stockinger.jen mě překvapuje,jak nízké hodnocení tyhle válečná dramata mají,ale fakt je že tohle téma není vyloženě pro každého,ale zapomínat by se nemělo a mě 2sv.válkavždycky zajímala. ()
Pozrel som si pozoruhodný rakúsky i nemecký vojnový film, po takmer dekáde, a stále som vedel, že je výnimočný !!! Aj samotný DIABOL sa narodil vtedy ešte v Rakúsko - Uhorsku. Ďalšia hudobná KAPACITA - Wolfgang Amadeus Mozart taktiež uzrel svetlo sveta v smere na juho - západ, k našim bohatým susedom. Na jednej strane tu mám akéhosi deštruktívneho A-N-T-I-K-R-I-S-T-A, a na strane druhej zasa akéhosi, v úvodzovkách : božského jedinca, ktorého hudba privádzala mnohých poslucháčov do rajskej extázy. „Prvého pána na holenie” , ktorý má toho na Rováši pomerne dosť, spomínam čisto z racionálneho dôvodu, pretože téma - VYHLADZOVANIA židovskej rasy, sa ho bezprostredne týka. Milióny Židov brutálne a surovo, bez akýchkoľvek výčitiek, skántrili, v klasických koncentračných táboroch, kde „najslávnejší” je na 100 %, legendárny, poľsky Auschwitz. Niektorí židia mali toho povestného šťastíčka o trochu viacej, a skončili v nemeckom Sachsenhausene, v ktorom sa podieľali na AKCII : B-E-R-N-H-A-R-D, kde stovka väzňov sa v špecializovanej a prísne tajnej D-I-E-L-N-I zúčastňovala na najväčšej falšovateľskej akcii všetkých čias. Totiž, ak chceli žiť a prežiť, museli vytvárať dokonalé falzifikáty britskej bankovky : LIBRA, ktorú by takto lišiacky zneužili a zaplavili by ňou britskú ekonomiku. A veru, že tých bankoviek vyrobili za ten čas požehnane... Bol pritom aj pôvodom SLOVÁK !!! - Adolf Burger, vtedajší väzeň, ktorý o tom napísal knihu, podľa ktorej rakúsky režisér Stefan Ruzowitzky nakrútil svoj bezpochyby najlepší film, ktorý právom získal Oscar - ako kategória : zahraničný. Obsadenie Karla “Štokyho” Markovicsa vnímam, ako naprosto geniálny ťah na bránku, so zakončením nádherného GÓLU !!! Zahral si postavu Salomona 'Sallyho' Sorowitscha, ktorá je charakterizovaná, ako fiktívna. Reálne jestvujúca postava je Adolf Burger, autor predlohy, ktorého stelesnil nemecký herec August Diehl. Jedná sa o excelentný a mimoriadne bravúrny vojnový film, ktorý si neberie servítku pred ústa, zahral si v ňom jeden charakterný herec, ktorého preslávil nemenovaný seriál s vlčiakom Rexom, a zistil som, že okrem adaptovaného v Hollywoode, a ka Christopha Waltza, či renomovaného veterána Michaela Hanekeho, pochádzajú z tejto kultúrnej krajiny, aj ďalší, dobrí predstavitelia kinematografie, a to je len pre celkový prospech veci... ()
Ďáblova dílna volí styl Hartovy války, tedy "malé" války dvou mužů vedené ve velké válce světové, na komorní ploše a v krajní a nevšední situaci. . Ale předválečný padělatel je náhle gaunerem až směšně neškodným ve srovnání s masovými vrahy, kteří vězně s tiskařskou zkušeností drží naživu, jen dokud jejich um potřebují. Příběh je rámován hrdinovou sebezničující závratí horečnatých sázek v poválečné herně Monte Carla, efektním, byť okatým gestem marnosti. K nejsilnějším zbraním Ďáblovy dílny patří střídmá režie, typově i výrazově přesný Karl Markovics v hlavní roli, ale hlavně fakt, že za ní stojí skutečný příběh. ()
Nevím přesně co, ale něco mi na Ďáblově dílně nesedí. Ano, je to řemeslně rozhodně skvěle natočený film: Režie, kamera, herecké výkony... Ničemu z toho nelze mnoho vytknout. Přesto se zdá být tak nějak nebrilantní. Jakoby mu chyběl ten správný rytmus... Možná je to absence téměř jakéhokoli hlubšího poselství... Věci se ve filmu prostě dějí, aniž bychom k nim měli potřebu zaujmou nějaké stanovisko. Nevtahují do děje, nekladou otázky, prostě jen jsou... Možná to je tím, že válku i koncentrák spíše pouze cítíme jen kdesi v pozadí. I ve "zlaté kleci" sice lze sem tam narazit na hrůzu, ale je tak nějak nevinná ve srovnaní s tím, co se děje venku. 80% Zajímavé komentáře: Radek99, gudaulin ()
Skvělý snímeček, který nám poodhaluje zase jiný kout nacismu a jeho největší předností je právě originalita. Na té se zde staví a daří se to, přičemž herecké výkony pěkne sekundují, takže pro mě osobně 4 a půl hvězdičky. ()
Základem diváckého úspěchu je silný příběh vycházející ze skutečnosti. Ani se nechce věřit, že ho filmaři nevyužili dřív. Symbolika rulety hazardéra Salmona Sorwitsche je využita i v úvodním a závěrečném zarámování příběhu do poválečného vzpomínání. Kladem je přiměřená délka, autentičnost - davové koncentráčnické scény jsou hodně působivé. Zajímavá scéna je při osvobození lágru, kdy proti sobě stojí dvě skupiny Židů. I když se navenek zdá, že Sorwitschova skupina využívala ze své pozice určitá privilegia, tak zásah nacistů (střílení při hře stoního tenisu, " rádobyhumánní ochrana" před nákazou TBC) vždy připomene, že Sorwitsch a spol. byli pouze loutkami. ()
Naprosto VÝTEČNÁ hudba, parádní Markovicz "Stockinger", pro kterého to byla první velká role a velice zajímavý příběh. Nebýt roztřesené kamery, bylo by to možná i za pět hvězd. Moc příjemné německo-rakouské překvapení. 80% ()
Ďáblova dílna je netradičně odvyprávěný příběh z koncetračních táborů, který nepoukazuje (jako mnoho jiných obdobných filmů) na hromadné vraždění Židů v plynových komorách, a právě díky tomu je tento film něčím výjimečný. Nabízí se nám pohled na padělatelskou dílnu situovanou v samotném centru ďábelských osidel nacistického Německa a my máme možnost sledovat rozvíjející se psychologii různorodých postav. Co je vlastně špatné a co je dobré? A proč vlastně neudělat něco špatného pro své vlastní dobro? Zkrátka film, který mě díky své syrovosti, skvělým hercům a hudbě donutil zamyslet se (už po několikáté) nad naprostou nesmyslností 2. světové války. ()
70% Dobře zpracované originální téma. Karl Markovics dokazuje, že má na víc, než komickýho blbečka v Komisaři Rexovi. Ale zas to není taková bomba, není v tom nic příliš atmosferického, žádná scéna, která uvízně v paměti, aby to bylo na oscara za nejlepší cizí film. ()
Patříte k zastáncům názoru, že MASH 4077 je znevážení války ve Vietnamu a Černí baroni plivancem pro PTP? Tak tenhle film rozhodně vynechte. Pokud jste nečetli knihu od A. Burgera, bude se vám možná film líbit, vlastně je to pohodový film (až na pár zastřelených Židů, ale ti tam jsou jen tak mimochodem, aby to nebyla moc velká idylka). Pokud jste knihu četli, filmu se vyhněte - jinak si budete (stejně jako já) po 10 minutách s nevěřícným kroucením hlavy říkat, co to sakra je?!? Kam se ztratila hrůza a strach, se kterým padělatelé po celou dobu pobytu v koncentračním táboře pracovali? Pingpongový stůl za odměnu za dobře zfalšovanou libru? Židé zde dostávali dopisy? Volné víkendy? Výlet do Sturmbannführerova domu se sklenkou koňaku, spojený s představením rodiny? Větší kravinu jsem snad ještě neviděla. ()
Morální rozhodování na skutečném ostří nože. Morálnímu akcentu filmu ale byly přizpůsobeny některé momenty až k nevěrohodnosti. Přesto: neskutečně silný snímek. /8. 5. 11./ ()
Vcelku povedený, televizně působící film. Potíž je, že jsem si k nikomu z hrdinů nevytvořil silnější vztah. A protože tu chybí nějak silnější momenty, vlastně to tak nějak celé proteklo... ()
For ME 85% ()
tak já nevim....tudle sem v heřmaňáku na nádru čekal na buskáru...a projelo kolem kadipádlo s cedulí BŘEZINKA za sklem, narvaný až po vejfuk..........a to vám povidám..štastnějsí transport sem vživotě neviděl ()
Související novinky
Oscary 2008 - Výsledky
Zlaté sošky jsou rozdány. Samotná oscarová šou žádné úchvatné vsuvky nepřinesla, kvůli své (osmdesáté) výročnosti byla zaměřená hlavně na rekapitulaci své historie. Seznam oceněných filmů ale potěšil… (více)
Nominace na Oscara
Více překvapení než filmoví kritici od Zlatých globů nám letos se svými nominacemi přinesli Akademici, tedy filmoví tvůrci působící v USA. Přehled filmů nominovaných na Oscara nicméně odpovídá jejich… (více)
Jeden z nejlepších padělatelů 30. let minulého století doplatil na politické změny - a skončil místo v kriminále v koncentráku. Podle jeho knižních vzpomínek vznikl tento film. Adolf Burger si užíval - díky svým dokonalým padělkům bankovek si žil na vysoké noze, v Monte Carlu utrácel peníze v kasinu, než ho však objevili nacisté a šoupli za katr. Vlastně ne, do koncentráku. Zde však díky svým znalostem neměl holou pryčnu a nic k jídlu - musel pro Němce vytvořit dokonalé padělky britských liber a amerických dolarů, které nacisté chtěli použít k rozvrácení ekonomiky anglosaských zemí. Burger dostal k ruce další vězně a všemožně se snažil práci zdržovat, a když už musely být padělky hotovy, alespoň nevytisknout tak velké požadované množství. Proti němu stojí další vězeň, který jejich práci sabotuje, protože se příčí jeho přesvědčení pomáhat nacistům jakýmkoliv způsobem. Nakonec si ale všichni padnou do náruče... Poněkud zlehčuji film, který dostal Oscara za neanglicky mluvený snímek, ale přece jenom mi celkové vyznění přišlo poněkud divné - tak máme tady maníka, co si užívá života, koncentrákem propluje bez škrábance, a pak zase žije svůj život. Pobyt v lágru ho nejspíš nijak nezměnil, nějakou vnitřní linii a vývoj postavy necítíme. Díky jeho postavě se tedy zdá, že kdo umí, umí, a film oslavuje podobný způsob života. Ve stejném koncentráku, na druhé straně zdí, jsou však podvyživení vězni, skuteční vězni. Ti nemají gramofon, ani ping pong. Žádná měkká lůžka a pelestě. A když na konci války strhnou stěny a vidí to leháro dalších spoluvězňů, sice je v prvním návalu vzteku chtějí zastřelit, ale stačí pár z nich ukázat na rukou několik vytetovaných čísel z horších koncentráků - a vše zlé je zapomenuto a dojde k obapolné družbě. Stejně tak jakékoliv další možné konflikty jsou pěkně uhlazeny a třecí plochy vyrovnány - nacisté sice na čátku jednoho z vězňů zastřelí, ale pak se chovají přátelsky a kamarádsky. Proti Burgerovi stojí spoluvězeň, který s podobným přisluhováním Němcům nesouhlasí a práci pro ně bojkotuje, protože je proti jeho přesvědčení. Ale stačí, aby si s Burgerem na chvilku sedli a je po problémech a různých názorech. A podobně již výše zméněná scéna, kdy se hladoví a vyhublí vězni setkají s těmito prominentními - žádný výbuch emocí, vzteku, závisti či čehokoliv - vše si v podstatě v klidu vysvětlí a užívají si zbylých výhod. A v tom je právě problém filmu. Ačkoliv samotný námět přímo vybízí k různým úhlům pohledu, k několika možným interpretacím a hlavně zde najdeme několik třecích ploch, chybí vyjádření těchto konfliktů filmovým jazykem. Nehledě k tomu, jaké poselství se vlastně za vším skrývá. Podobně zobrazený koncentrák představuje asi tolik hrůzy jako pionýrské tábory blahé paměti. A hlavní hrdina si užíval předtím, užívá si svým způsobem v koncentráku a užívá si i po něm... Žádné prozření, žádná změna chování, linka ve změně charakteru... Škoda, protože námět skutečně patří k těm zajímavějším - avšak takto natočen se řadí spíše po bok Seagalových akčáren z lapáku, Oscar neOscar. Disk nabízí hned na úvod protipirát a trailery na filmy O život, Miss Potter a Whole Train, film pak v obrazovém anamorfním formátu 1,85:1 a se zvuky v DD 5.1 (německý plus český dabing). V bonusech pak najdeme trailer na tento film (1:44) - s titulky, vystřižené scény (3:36), film o filmu (9:58) - bez titulků, a dokument Adolf Burger (42:15) - s CZ dabingem. Jde o dokument, natáčený v Praze se skutečným Adolfem Burgerem, který vypráví o svém životě na menší ploše daleko poutavěji, než jaký je film samotný, v podkresu se objeví i pár dobových záběrů. () (méně) (více)