Persepolis

I když mi moment trvalo zvyknout si na styl, ve výsledku mi zpracování filmu přišlo výborné. Skvěle používá předností, které animace má oproti běžnému hranému filmu. Stačilo chvilu plavat do prostřed proudu a pak už mě to unášelo samo. Hodina a půl pryč. Není toho asi moc, o bych mohl napsat oproti ostatním zde. Snad jen že to byl jeden z filmů, kde mi žádná postava nepřišla otravná, Moc hezkej film i při opakování. (23.12.2019)

Život na islámském Středním východě stál cca posledních 1000 let za hovno, pokud jste chtěli mít právo projevit svůj názor ne se pouze slepě držet velice fundamentalistické, konzervativní a ortodoxní islámské víry. Jinak tomu nebylo ve 20. století v Iránu, kde si lidé užívali státního teroru už za šáha Rézy Páhlavího, který prostřednictvím tajné policie terorizoval opozici a umlčoval všechny nesouhlasné občany (a to byl ten mírnější režim). Mezi ně patří také hlavní hrdinka tohoto filmu Marjana. Už jako malá byla dost energická a zapálená, bohužel však její srdce hořelo pro komunismus a jejím velkým vzorem byl pravověrný soudruh strýček. Ona byla tak trochu potvora (to, jak chtěla vypíchnout oči tomu klukovi nebo jak napráskala toho frajera, který po ni pokukoval), ale v zásadě na rozdíl od většiny komunistů nebyla špatný člověk. V roce 1978 začala v Iránu islámská revoluce, vedoucí k nastolení islámské republiky a revoluční gardy se jak to tak obvykle bývá vyřádily. V zásadě se tak dostal Irán z bláta do sraček a represe byly na denním pořádku. Její strýček skončil jako každý správný komunista před popravčí četou. Do toho byl Irán napaden Saddámovým Irákem, a tak začalo to pravé peklo na zemi – osm let trvající ničivá válka. Islámská vláda se však při ohrožení vnějším nepřítelem zaměřila hlavně na ty vnitřní nepřátele, a tak vás buď zabily irácké rakety, nebo vlastní íránské represivní složky. V tomto prostředí nemohla Marjana žít, a tak si nechala zfalšovat pas a díky tomu mohla odletět studovat do Vídně na francouzské lyceum. Zde si dokonce zažila nějaká ta milostná vzplanutí, pár rakušáků ji protáhlo díru a poznala i pravou lásku, která však hodně rychle uvadla. Vtipný je kontrast toho, jak o svém snoubenci hovořila před jeho nevěrou a jak po ní. Předtím to byl nadějný spisovatel, poté ubohý škrabal. A jeho obličej se také výrazně změnil. Navíc se Marjaně v Rakousku moc nelíbilo, okolí ji vnímalo jako nějaký exotický objekt, západní společnost ji nevyhovovala s stýskalo se ji po rodičích. A tak se vrátila domů, kde se toho moc nezměnilo. Také se účastnila tajných večírků s alkoholem a hlasitou hudbou a jednou se jí podařilo tak tak utéct před zásahem. Neměla to moc jednoduché, stejně jako všechny ženy a svobodomyslní lidé v Iránu, a dodnes se to moc nezlepšilo. Divím se, že ti chlapi raději nemysleli na to, jak by ty krásné perské holky vojeli a místo toho je akorát buzerovali za každý vlásek trčící z pod šátku. Film mě tedy bavil, styl animace na mě působil velice sugestivně a obzvláště historické události byly dost zajímavě animátorsky znázorněny – jak čtu v zajímavostech, bylo to ve stylu orientálního stínového divadla. Takže tu máme nelehký příběh jedné zapálené svobodomyslné rebelantské komunistky, která měla co dělat, aby v té islámské díře jménem Irán přežila a trochu si i užila. (14.04.2022)

Minimálně za to odlišení od disneyovských komixů si to jednu hvězdičku navíc zaslouží (06.01.2008)

Podarený pohľad na svet, očami mladej Teheránčanky. Striedanie vtipných, drsných a tragických scén dokáže človeku spraviť náladu ako dúhu. Dobrá dráma, no aj čierna komédia: Rakúskym undergroundom počnúc a polmetrovým sopľom končiac, blee!. Tento film by sa mal premiateť v školách ako súčasť občianskej výchovy. (20.04.2008)

Nejlepší animovaný film co jsem kdy viděl. Tak krásně smutno po filmu mě ještě nikdy nebylo. (21.04.2008)

Dojemné a věřím že i upřímné. (17.11.2008)

vtipný průvodce krušnou Íránskou historií.. (25.01.2009)

Príklad, že aj animovaný film môže hovoriť o veľmi vážnych veciach ako je politika, ženské a morálne práva na život. Skvele prevedenie v 2D komiksovej polohe, čo dáva tomuto filmu graficko-skratkovitú výtvarnú i obsahovú výpoveď. Persepolis ďaleko presiahol moje očakávania a konečne po dlhšej dobe je tu v "3D Disneylande" ďalší film, ktorý otvára priestor pre umenie animácie:-)Vrelo odporúčam všetkým vekovým kategóriám. Aj najmladšej geneácii, ktorá nezažila systém menom Totalita! (26.05.2009)

Zajímavá animace i příběh. Ale 86% mi přijde trochu moc... (06.11.2009)

Takhle depresivni animovanej film jsem snad ještě neviděl. Ale ta upřímnost, s jakou je příběh vyprávěnej, to je úžasný. Spousta věcí je tam zobrazena s nadhledem a vtipně a hned na to člověka praští do očí rána tvrdý skutečnosti. Je tam spousta pravdy, ale s několika věcma bych nesouhlasil (viz komunismus), ale docela chápu, proč lidi v týhle oblasti tak fascinuje zrovna tahle myšlenka. (02.02.2010)

Na film jsem narazil náhodou, komentáře zde byii poměrn pozitivní a k mému překvapení byl film opravdu hodně dobrý, zajímavý, velice umě "natočený", byť je to animák. Nejvíce vás vtáhne do filmu hezky odvyprávěný děj historických událostí v Íránu umě kombinovaný s příběhem hlavní hrdinky. I když podobný žánr není můj oblíbený, film se mi hodně líbil, jedno z mála příjemných překvapení letošního roku. (14.09.2010)

Já... já vlastně nevím co psát, takhle už mě film nedostal pořádně dlouhou dobu. Nádherný a přitom tak neuvěřitelně smutný příběh Marjane Satrapi v hodinu a půl dlouhém kresleném filmu, jehož černo-bílý styl mi naprosto učaroval (barva by totiž snímku neslušela, i těch pár záběrů z "dnešní doby" bylo možná moc). Když si jen tak zběžně vzpomenu, co všechno prožila, je až obdivuhodné, že se vzchopila a rozhodla se o tom dokonce nakreslit komix a později i celý film. Možná, že si zkusím sehnat taky ten komix, když jsem v pár komentářích četl, že je ještě lepší. Ono to vůbec jde? (24.11.2010)

Satrapiovej silne subjektívny pohľad na Iránsku kultúru a spôsob života, ktorý vás dotiahne k tomu, že budete s hlavnou hrdinkou sympatizovať, radovať a smiať sa s ňou smútiť tiež. Štýl rozprávania vás však nenechá na jednom mieste pridlho pretože postupuje rýchlo dopredu. (23.03.2011)

V minulých sedmi dnech jsem měl shodou okolností příležitost shlédnout dva černobílé animáky. Ten český - Alois Nebel - mě uchvátil zpracováním a atmosférou, Perspepolis je jiný. Zpracování není až tak precizní (je to "jen" obyčejné černobílé 2D, ale pámbůh za něj), ale to co se v příběhu odehrává, je jiná káva. Už během filmu jsem si musel vyhledat dějiny Íránu, jak jsem se do příběhu zabral, abych pochopil souvislosti, a až na rakouskou odyseu, jsem byl nadšený z toho, co sleduju. Pomohlo mi to odhodit některé předsudky a lituju normální lidi v tý zemi, jakou proměnou museli ve jménu Alláha projít. (22.08.2012)

http://img.csfd.cz/photos/filmy/23/230517_18_ws.jpg (28.12.2012)

Animovaný film ​Persepolis je mnohovýznamový film o prekonávaní životných prekážok, predsudkov, ale aj samého seba. Udalosti zo svojho života podáva Marjane Satrapi autenticky a pútavo, a z filmu sa tak stáva akýsi nadčasový príbeh o útrapách ženského dospievania a o hľadaní vlastnej cesty.​ S ironickou ľahkosťou podáva ťažké témy a preto ho odporúčam každému, kto rád rebeluje. (10.09.2013)

Kouzelné spojení humoru a hořkých vzpomínek potěší muslimy i katolíky... (09.02.2015)

Přišlo mi fantastické, že film s podobným tématem může být zároveň i tak vtipný (17.12.2007)

Film na motivy comixu Marjane Satrapi je sice velmi příjemným zpestřením filmového roku 2007, nicméně původnímu comixu se nevyrovná ani náhodou. Dle mého názoru jsou nejkouzelnější první dvě části comixu (u nás vyšly společně jako první díl), tedy dětství Marjane v Iránu, kdy nám s dětskou naivitou vysvětluje jak to tehdy v Iránu vypadalo. Z těch se ale na plátno dostalo pouhých 20 minut a ty tam jsou jen proto, abychom si uvědomili, že Marjane pochází z Iránu. Do těchto 20 minut se ale dva comixy narvat nedají, což je na plátně očividné. Po tuto dobu máme možnost sledovat něco jako krátké historky z iránské revoluce, což ale příběh kouskuje a děj nikam nesměřuje ani negraduje. Zbytek filmu tedy tvoří dvě zbylé části comixu (ano, u nás 2. díl). Tady to již s příběhem vypadá poněkud lépe, ale stále to není úplně ono, stále to vypadá jako série na sobě nezávislých historek, které ale nikam nesměřují (s výjimkou toho, že Marjane stárne), narozdíl od comixu. Nechápu také jak tvůrci pracovali s časovou stopou, protože by film dle mého názoru, ještě půl hodiny snesl. Navíc některé záběry, které jsou v předloze znázorněny (působivě) jedním obrázkem tady zabírají i několik vteřin a nezbývá tedy tolik času na vyprávění. Prostě a jednoduše to co v comixu funguje na plátně notně pokulhává, proto nemohu dát více než 60%. (08.01.2008)

Tomuhle k dokonalosti chybí jen kousíček. Bohužel nemám čas to víc rozpitvat, musim fofrem jít někam sehnat komix :) (05.03.2008)