perutman

Nechápu proč Scott okopíroval a roztáhl na dvě a půl hodiny tohle: http://www.youtube.com/watch?v=5Xd_zkMEgkI

Propagandistický film pro olympiádu v Pekingu. Ze všeho nejvíc jsem se obával toho, že půjde o 5 hodin trvající akční scénu. Nestalo se tak a já ke svému vlastnímu překvapení musím říct bohužel, protože bitevní scény jsou tím nejlepším co se na filmu dá najít. Naneštěstí i ty jsou místy dementní. Některé z nich, společně se scénami z buzerplacu, mají jediný úkol: říci hlasité ANO, jsme připraveni na slavnostní zahájení LOH. Jiné jsou zase plné nesmrtelných hrdinů, vůči kterým jsou nepřátelé nebývale galantní: při ztrátě oštěpu okamžitě "přezbrojí" i soupeřova kavalerie nebo pokud chce postava něco říci, udělají si protivníci pauzu. Mnohem horší jsou ale scény, které mají jít "do hloubky". Nejen, že jsou nekonečně dlouhé a otravné, ale na první pohled se tu patosem nešetřilo. Opravdu na blití mi ale bylo z naprosté rezignace na hodnověrnost a absolutní ztrátu soudnosti. Nečekal jsem, že zrovna v tomto kousku najdu odpověď na základní etickou otázku: co je dobro a zlo?, ale v tomto ohledu jsou realističtější i americké pohádky, které kdysi naivně servírovala TV Nova. Od první minuty je jasné, kdo je hodný a kdo zlý. Ti první zachraňují děti a ženy a byť to jsou velmožové, najdou si čas na pletení sandálů pro své poddané. A ti druzí? No ovšem, dekadence sama. Holdují děvkám, chlastu a nečestně nechávají popravovat posly. Kdo opravdu věří, že pan Liu Bei byl svatoušek, ať si přečtě několik stránek z historie, aby se dozvěděl, že tenhle týpek nebyl pronásledován náhodou, ale z důvodu pokusu o zavraždění toho zlého pána Caa Caa. Vrcholem trapnosti je potom snaha tvůrců o jakýsi trójský milostný trojúhelník a parodie na bojující princeznu Eówyn, to už jsem se válel po zemi smíchy. Hodnocení: První díl naprosté tragédie, druhý díl lepší

Nádherný film. Pro mě rozhodně španělský film číslo jedna a všichni Almodovarové a Medemové můžou jít do kopru. Viaje a ninguna parte je film, který vypráví o atmosféře herecké kočující společnosti ve Frankově Španělsku. Úžasné na něm je, že si zachovává odstup od politiky, což je problém většiny současných španělských filmů, které o tomto období vyprávějí. Příběh je dojímavý, ale nechybí mu komické prvky, za které by se nemusela stydět ani potulná herecká společnost Lipany Járy Cimrmana. Prostě klobouk dolů.

Tak tenhle snímek by se nedal slepit ani kanagonem. Je typickým příkladem toho, když se někdo rozhodne rekonstruovat příběh založený na skutečných událostech, ale neví si rady jak to všechno poskládat. Film jsem si rozdělil na tři absolutně neslučitelné pasáže. První hodina mne měla upozornit na bezradnost scénáře a hlavně castingu. To když jsou zde rozehrány osudy asi 15 osob, z nichž asi pět mužů a pět žen vypadá prakticky stejně, takže jsem měl do konce filmu problémy. Přesto bych hodnotil úvodní hodinu kladně. Příběhy osob se víceméně spojí v odbojářské akci vůči Francovi a jejich výslechy a vyšetřování nepostrádá atmosféru a napětí. Jenže po hodině se pozornost filmu stáčí pouze k dámské části ánsámblu. To patrně proto, abychom se vlezli do názvu, že pane režisére. Druhá část trvající asi půl hodiny byla pro mne nehorázným utrpením a absolutně nechápu co nám měla říct. Zcela nepochopitelně se autoři rozhodli přepnout z předchozího programu na nějaký jiný, osobně jsem jej nazval: Pohoda ve frankistickém lágru. Atmosféra se přenesla z potemnělé na bujarou. Naše děvčata tu působí jako milé rebelky, které škádlí své věznitele a ti je za to mile hubují. Vrcholem vzdoru je potom nezpívání frankistické písničky, za což vyfasují...ano, pár dnů samotky. Obzvláště komicky to působí při zalovení v paměti na úvodní scénu z lágru, kde spí děvčata hlava na hlavě a dozorkyně si stěžují, že už nemají prostory. Hele ho, mají a hned šest pěkně prostorných pokojů. Pohoda v lágru je ale utnuta odsouzením k smrti několika děvčat a od té chvíle začíná třetí film, kde se pouze brečí a hrajou smyčce. Závěr pak opět nechá zavzpomínat na bezradnost scénáře, protože prostě vyzní tak nějak do ztracena. Film si zaslouží jedno shlédnutí. Napodruhé je nevydýchatelný, alespoň pro mne.

Oproti Šifře sice posun k lepšímu, ale pořád se jedná o neskutečně pitomý film. Celou dobu jsem doufal, že si ze mě tvůrci dělají prdel, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o pokračování Šifry jsem si moc nadějí nedělal. Opravdu nechápu, proč se "závadností" filmu zabývali papeženci, když je míněn jako propagace katolictví, které zde ukazuje svou vlídnou tvář. Ale pojďme k "dílu" samotnému. Vlastní film netrvá oněch 140 minut, jak se nám tvůrci snaží namluvit, ale cirka tak 65. 20 minut úvod, 20 minut závěr a 25 minut prostřední pasáž, kterou ale tvůrci z , pro mne, neznámého důvodu opakují 4x. Jeho výplň je v zásadě prostá: kombinace turistického průvodce Vatikánem, slovníku cizích slov a nezbytných idiotský scén. K těm nejlepším idiotismům patří například jedna z prvních scén v bazénu, kde Hanks vysvětluje neznámému příchozímu fakt, že plavání zlepšuje jeho zdravotní stav. Tvůrci ji zde dali patrně proto, aby se nemusela opakovat nechtěně směšná scéna z auta v Šifře, čímž ale vytvořili zcela novou. K popukání je rovněž snaha o spletitý příběh, která je ale de facto redukována na hledání soch, které někam ukazují a pozdní příchod na místo činu, který je doprovázen zoufale trapným časovým a místním údajem. Herecké výkony jsou vyloženě rutinní záležitostí a na první pohled je jasné, že šlo všem především o výplaty. Hanks vám rozhodně k srdci nepřiroste, Ewan McGregor hraje postavu jejíž motivací jsem opravdu nepobral a krásná vědkyně je jistojistě zařazena pouze pro potěchu oka. Jak jinak si vysvětlit její přítomnost ve Vatikánu? A fakt, že zločiny spáchané ve Švýcarsku vyšetřuje švýcarská garda opravdu neberu. Nájemný vrah je potom postavou královsky pitomou. Ve finále Langdonovi tvrdí, že ho nemá důvod zabíjet, ale kdo ho pak chtěl ksakru oddělat asi hodinu předtím? Demograficky zajímavý je pak fakt, že v průběhu filmu sám zredukoval počet obyvatel Vatikánu na polovinu, aniž by pro to teda nějaký důvod měl. Suma sumárum jde o film plný kreténských dialogů, které se v momentě naprosté bezradnosti upnou k tomu použít cizí slovo, neuvěřitelně nudné akce a hlavně "superpřekvapivého" finále, které je sjeto přes kopírák z Šifry, takže překvapí leda tak slaboduché

No jako sociální drama to není špatné, ale na můj vkus tam chybí víc nadhledu. Navíc spousta úchylných, nevyrovnaných a hysterických postav, z nichž mi žádná nepřirostla k srdci stejně jako jejich "problémy". Stačilo jednou vidět, víc se k tomuhle filmu ani nemá smysl vracet.

Problém filmu nevidím ani tak v amatérském zpracování, které mi přijde nad poměry, ale hlavně v tom, že je i 40 minut na takhle prázdný snímek moc. Navíc se autoři bohužel úzce drželi Jacksona - jak jinak si vysvětlit absolutně nesmyslnou scénu s Arwen, která jakoby skutečně vypadla z jeho hlavy. Přesto všechno 3, za snahu.

Tohleto bilancování k partičce z Červeného trpaslíka moc nepatří. Nejhůře dopadl Lister, který vypadá jako by se účastnil svého funusu. Neustále mi vrtá hlavou, proč změnili osvědčenou značku. Taky mi tam chybělo víc Rimmera, ale to je možná jenom síla zvyku z právě dokoukaného Brittas Empire, kde Barrie ze záběru prakticky nevyleze. Po druhém shlédnutí zůstávám u čtyř, ale možná by se mohli zainteresovaní zamyslet, proč je film o natáčení vtipnější než samotný film.

Napínavý a spletitý špionážní thriller, jaké mám rád. Bohužel s nudným a šablonovitým rodinným dramatem.

Jenom jsem čekal, když nějaká služka uklouzne na mýdle, hlavou se třískne o rantl vany a veliký cákanec krve přistane náhodou ve vaně zrovna v momentě, kdy jde kolem Mádl s foťákem a vanu si vyfotí. Nedočkal jsem se. Asi Jakubiskovi došly nápad kam až se dá v očištění kněžny zajít. Kdybych měl filmu ještě vytýkat historické nepřesnosti, tak by šel do odpadu.