Až bude padat hvězda

"Prece nedam za holice 15 korun", tahle hlaska pobavila:-). Jinak nijak vyjimecny film o budoucich zdravotnich sestrach a jedne protivne tridni ucitelce. Uvod s rozjarenymi sestrickami me nebavil, pak se to trosicku rozjede, no... Zajimave jsou zabery z Vildova pokoje, kdy Vita kouka do zrcadla a mluvi s nemocnym mladikem. Medvecka si zde strihla dost mozna jednu z nejhezcich svych roli. (31.03.2017)

Skvela T.Medvecka. TV film "Až bude padat hvězda" z roku 1976, režírovaný Věrou Jordánovou, je adaptací dívčího románu "Dům u nemocnice", napsaného spisovatelkou Valjou Stýblovou na konci 50. let. Film sleduje příběh studentky zdravotní školy Víti, kterou ztvárnila Taťjana Medvecká. Příběh se odehrává v prostředí zdravotnické školy a zaměřuje se na zkušenosti studentek během jejich praxe v nemocnici a při závěrečných zkouškách. Vedle Taťjany Medvecké se ve filmu objevují i další významní českoslovenští herci jako Dana Medřická, Radovan Lukavský a Josef Kem. "Až bude padat hvězda" přináší příběh mladé ženy, která se snaží najít své místo ve světě a uspět ve své budoucí kariéře. Film je pravděpodobně charakterizován emocionální hloubkou a realistickým zobrazením života studentů zdravotnických oborů v tehdejším Československu. S takovým hereckým obsazením a silným příběhem je "Až bude padat hvězda" příkladem kvalitního československého televizního filmu sedmdesátých let. (19.11.2018)

Nějak se nemůžu ztotožnit s tím, že každá zdravotní sestra před maturitou je totální třeštiprdlo, naopak každá sestra po pár letech praxe musí bejt megera. Nepřesvědčila mě ani melodramatická Taťána Medvecká, nedojal mě ani dojemný závěr korunovaný životním moudrem v podání jako vždy upjatého Radovana Lukavského. Takže zbývá jen sympatická Dana Medřická v nezvykle záporné roli. Jednohubka bez nutnosti opakovaného vidění. (03.01.2013)

Moderní pohádka o Popelce, kterou bezdůvodně trápí zlá sestra - úča. Zastání najde u třech doktorů a nakonec své nesobecké štěstí nalezne. Jen ten princ jaksi nedopadl. Tvůrci Vítě zbytečně nasazovali svatozář, její chování z ní činilo starou mladou. Nejvíce mě potěšil v miniroličce Josef Kemr, byť měl jen pár vět. Irena měla tolik energie, že při zavírání dveří málem povalila kulisy. (18.11.2018)

Nevím, jestli slaboulinké čtyři, nebo silné tři. Medvecká totiž svou Víťu hraje skoro jako svatou, a to mi vadí. Její postava je sice nádherně zmatená, ne až tak chytrá, ale empatická, jenže taky je to mladá holka v krom maturitního či jakého večírku snad nikam nechodí, ani do kina, nemá sourozence, rodiče... Tohle schematické pojetí mi v úvodu hodně vadilo, posléze jsem si zvykl a už se na příběh s poselstvím, že někdy je lidské projevení citu a pochopení velmi důležité, dívalo dobře. Medřická skvěle zahrála zlou učitelku lpící na teorii, které však uniká praxe, pan Lukavský mám pocit hraje pokaždé sám sebe. Kemrovi stačily dvě repliky, aby si scény ukradl pro sebe. Konec vyloudí slzičky dojetí, ale postavy mi skutečně přišly celou dobu až moc neživotné, zastupující jen určitou tezi. (18.11.2018)