Sněženky a machři po 25 letech

Tenhle film neměl nikdy vzniknout. SNĚŽENKY A MACHŘI je jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. To, co vzniklo po 25ti letech, mě upřímně vyděsilo. Film, ve kterém se dala očekávat nostalgická vzpomínka na dobu mládí a bezstarostnosti, se stal trpkou výpovědí o zkrachovalých životech, ztrátě iluzí a lidském úpadku. Všichni hlavní hrdinové evidentně nezvládli svůj přechod do dospělého života. Všichni selhali a každý trochu jinak. Navíc ztratili i vše, co je v minulosti spojovalo. Nyní jsou si cizí a společně se scházejí jen ve vzpomínkách. Nyní mají trochu víc zkušeností, ale mentálně zůstali ztraceni ve věku teenagerů. Trochu málo prostoru se dostalo i odrostlým dětem našich „machrů“. Tato linka mohla znamenat únik z deprese rodičů ztroskotanců, ale v zápětí se projevilo, že svůj život zvládají stejně obtížně, jako jejich rodiče. Ačkoli moc nečtu bulvár a společenské rubriky, přijde mi, že do filmu se úmyslně promítly problémy a selhání z osobního života jednotlivých herců a upravily se tak podle toho jejich postavy. Tenhle film je vzpomínkovou akcí herců a tvůrčího týmu. Společně zavzpomínali a vyplakali se sobě na rameni ze svých problémů. No a co divák? Když budu mluvit sám za sebe, mě to naštvalo. 23% (27.01.2011)

Nevyrovnané. Nebát se tvůrci vystřihnout všechno to trapné vaření z hlášek dávno minulých, úplně ignorovat tu trojici machen a více nechat vyniknout fungující stránky, tak to mohlo být ještě o třídu lepší. Materiál tu na to je. Čekal jsem vaření z vody, je tu. Nečekal jsem ovšem, že budou mít tvůrci zároveň i co říci. A to rozhodně mají. Jako komedie to sice nefunguje ani chvíli, ale jako takové jedno velké melancholicky-nostalgické povzdechnutí to svoji funkci plní až překvapivě dobře. (11.10.2009)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 4/10 Prostředí 6/10/// +jsem rád, že to vzniklo, sešlo se tu několik původních herců, příjemně potěší Veronika Freimanová, Jakub Prachař a Juliana Johanidesová, pár dobrejch fórků se tu najde a některé scény byly zajímavé -melancholie jako kráva, film zapříčiní zvýšený počet sebevražd, protože si každý druhý uvědomí, že je na tom podobně bídně, film má bavit a ne deptat/// Jednoduše řečeno, není to taková hrůza jak se všude povídá. Tedy když to vezmeme z hlediska filmu jako takového, který je docela dobrý, dobře natočen a něco se tam děje. Po první asi půlhodině jsem si říkal, ano občas vtipné a hodně melancholické. Postupně jsem však dostával další a další dávky úzkosti, zmaru a faktu, že možná až za 25 let budeme mít se spolužáky slučák, budeme na tom stejně. Nebýt tohoto byl by film asi vnímán jinak, mnohem pozitivněji, ale není tomu tak. Přesto děkuji filmařům za zajímavou zkušenost./// Celkem 58%/// (26.11.2009)

Ta odvaha zkusit pokračovat na té samé chatě o čtvrt století později mě překvapuje doteď. A to nemluvím o troufalosti předhodit divákům, lačnícím po další komedii, stominutové vzpomínání na něco, co je dávno pryč. Ale i tak se pár věcí nemění - Cabadaj se dere do popředí, Mácha je komediálně nejvděčnější postava a Převrátil funguje jako prostředek pro ztotožnění diváka. A ano, vedlejší ženské osazenstvo je zase neskutečně otravné. Nostalgie a posmutnělá náladovost je ale překvapivě fajn. Do hlavních postav jsem viděl, některým jsem fandil, aby se dokázali v životě otočit správným směrem a i když jsem občas cítil zbytečnou teatrálnost, pořád mě zajímalo, jak chtějí John s Pelantem tenhle scénář zakončit. Tam možná nakonec tkví kámen úrazu. Velká gesta, velká slova a okrajově vyhrocené vážné situace Sněženkám vážně nesluší. Přesto na tuzemské poměry obrovské překvapení. 70% (22.11.2009)

O úplnou ztrátu času se sice nejedná, ale kvůli tomu nebudu nijak chvalořečit. Kdyby se natočil pouze sraz abiturientů po čtvrtstoletí a pár byť otřepaných, ale stále docela účinných fórů, nenemítal bych vůbec nic. Takto film zbytečně komplikuje rušivý element ratolestí našich starých známých v čele s nevýrazným Prachařem a nesympatickou Johanidesovou. Ze sympatického frajírka Vikiho udělali blbce, Suchoš roli milujícího otce utáhnout nedokáže a ostatní jsou tu jakoby do počtu. Snad jen Radoslav Brzobohatý a duo Kopta - Freimanová z toho vyšli se ctí, i když jejich křehká milostná linie vyznívá do ztracena. Vyhodit scény s dětmi, film zkrátit na polovinu a přetočit konec, jednalo by se snad o lepší průměr. Takhle napůl za slibný potenciál a napůl ze staré známosti 35%. (11.12.2011)