Reklama

Reklama

Lidé opustili Zemi před 700 lety a přesunuli se flotilu obřích plně automatizovaných hvězdoletů. Ze Země se stalo jedno velké smetiště a uklízecí roboti, kteří ji měli dát znovu do pořádku, přestali dávno fungovat. Zůstal jen poslední z nich, VALL-I. Ten každý den ráno navlékne housenkové pásy, nabije si sluneční články a se svým kamarádem švábem se vydává do práce. Osamělost, sbírání všemožných lidských předmětů, a hlavně koukání na videokazetu s muzikálem Hello Dolly! ho postupně proměnily v citově uvažujícího tvora, který touží po lásce. VALL-I jednoho dne objeví mezi smetím výhonek rašící zelené rostliny. Tentýž den zažije i další nečekanou událost, setkává se s robotkou Evou, která byla vyslána z hvězdoletu Axiom zjistit, zda je planeta obyvatelná. VALL-I pozve Evu do svého příbytku a ukáže jí všechny své poklady, včetně zelené rostlinky. K jeho úžasu mu Eva rostlinu sebere a vypne se. Čeká pouze, až bude přepravena zpět na Axiom. Když pro ni dorazí raketa, zamilovaný VALL-I ji odmítá opustit. (TV Nova)

(více)

Videa (22)

Trailer 2

Recenze (1 550)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Psát o tom, že Pixar je na špici technologického vývoje současné animace a že snímky z jeho dílny jsou z tohoto pohledu zážitkem, by bylo nošením dříví do lesa. Od Pixaru se jednoduše čeká podívaná a v tomhle ohledu ani jeho nejnovější kousek nezklamal. Zatímco u Ratatouilla bylo pár scén, které se svým výsledkem blížily hranému filmu, tady jich výrazně přibylo a Pixar ukazuje cestu, jak může animovaný film živý snímek se vším všudy nahradit. Scény mrtvé planety byly úchvatné a mrazivé zároveň. Pokud jde o příběh, film lze v zásadě rozdělit na dvě části. Ta odehrávající se na Zemi je mnohem vstřícnější k dospělému divákovi a rozehrává příběh, který jako by vypadl ze znepokojivých vizí Philipa K. Dicka. Jde o postkatastrofickou představu zdevastované planety plné trosek, prašných bouří a zbytků kdysi funkčního světa. Malý robot Vall-I představuje malý ostrůvek kybernetického života a i když v téhle části filmu nemá jiného protihráče než přírodu, divák se ani na chvíli nenudí a nezbytná porce sentimentu je snesitelná. Tvůrci filmu si nejspíš chtěli vyzkoušet něco nového a taková atmosféra, jakou dokázali v první půli filmu vytvořit, se do té doby opravdu v mainstreamovém rodinném snímku ještě neobjevila. Potom, ne snad že by tvůrčímu týmu došel dech, ale spíš zafungovala záchranná brzda s vědomím toho, jak dopadl u Ratatouilla Jan Pinkava se svým novátorským přístupem a v druhé půli filmu snaživě vyšli vstříc představám disneyovského studia, jak má vypadat klasická dětská podívaná. Otevřeně řečeno, něco na tom bude, protože jsem Vall-I viděl v kině se svým šestiletým synem, a ten se v první půli poněkud ošíval, zatímco v té druhé se spokojeně usmíval a film si užíval. Zbytek filmu odehrávající se v dalekém vesmíru je sázka na tradiční jistoty celovečerní rodinné podívané se zaměřením na dětského diváka. Příběh není špatný, ve skutečnosti je zcela nosný, jenomže je zpracovaný navýsost banálním způsobem. Od Ratatouila je to z pohledu obsahu filmu ve skutečnosti krok zpět. Studio Disney určitě nevrazilo hříšné peníze do nákupu Pixaru proto, aby si zvyšovalo prestiž natáčením špičkových filmů, které budou experimentovat s formou a obsahem, ale proto, aby si plnilo kasičku. Za dobu existence studia Walta Disneyho už mají jeho majitelé dokonale zažitou představu o tom, jak má vypadat dětský animovaný film a je naivní představa, že by se Pixar tomuhle modelu vzepřel. Celkový dojem: 80 %. Stále jde o velmi slušnou podívanou, která děti potěší a dospělého neurazí. Jen si skromně myslím, že kdyby měli tvůrci odvahu rozvinout ty temnější prvky příběhu naplno, byl by to film nepoměrně lepší... ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Musim se přiznat, že začátek byl pro mě doslova zabijácký... taková nuda! Ale pak jsme se přenesli na palubu lodě s převživšíma... mno, tučnýma lidičkama. A tam pro mě jakoby film začal. Nejvíce mě bavilo posezení s kapitáne a jeho údivem. "Co je to ples? Co je to tanec?" plus jeho první krůčky a k tomu ta hudba.... toto bylo prostě božské! :-) Konec jasný, Walli a drsná Eva spolu... "Děti, vy budete pěstovat rostliny všeho druhu ... pizza rostliny!" XoD tenhle konec neměl chybu :-) ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Klíčová otázka: Je-li VALL-I filmem konzumním, orientovaným na vyžraného západního diváka (yuppíci po zhlédnutí vytúrujou neonový káry a sešikujou se před McDonaldem), jak muže mít tu drzost a kritizovat konzumní styl života vedoucí ke zdevastované planetě a k obezitě? Tahle ideologie se na první pohled zdá v pořádku. Jako by film cíleně útočil na své vlastní obecenstvo a snažil se ho poučit. Jenže pravda je někde jinde. Ve skutečnosti Pixaři vmanévrovávají diváka do předem utkaného symbiotického systému kalkulu a farizejství, kde filmař není o nic lepší než divák, a stejně to platí i obráceně, přičemž Bursíkovi se oba dva smějí leda tak pod knírek. ____ Celému filmu předchází pětiminutový a odlehčený kraťas z Pixarlandu o rozmíšce kouzelníka a králičího familiára. Jaký to má důvod? Za prvý je třeba odvrátit poučku, která tvrdí, že nezaujme-li film diváka do prvních deset minut, nezaujme ho vůbec. A za druhý kouzlení v tom kraťasu nemá co do věrohodnosti daleko k realitě, přestože se nacházíme v animaci, tedy ve fiktivním meta-světě ještě za filmem. VALL-I přebírá metody hraného filmu, aby se vyhnul nesrozumitelnosti. Animace tedy neznamená popření všech zákonů a zavádění evolučních postulátů. I proto se nedočkáme ve VALL-I jediné transfokace, jevu, který zpřítomňuje kameru a vytrhává diváka. Předměty a postavy zde tudíž zbíhají a vzdalují se od kamery a ona na ně trpělivě čeká, ne obráceně. Kamera ve VALL-I udivuje jistě mnohokrát sama sebe, když zjišťuje za pochodu, že slouží jako pozorovatel, ne jako zachycovatel, a hrdiny následuje jen zřídkakdy. VALL-I nemíní podvracet dohodnutou fikci, naopak sám sebe označuje za G-rated crowd-pleaser, chce zaujmout všechny, vydělat peníze a předně chce vyprávět velký, „anti-lyotardovský“ příběh a legitimizovat nejrůznější společenské činnosti a dát jim celkový smysl. Je proto neomluvitelný podvod na divákovi, když se robot VALL učí s hasícím přístrojem a hraje chaplinovský ping pong, jako by ty předměty viděl poprvé v životě... když by je měl dávno znát z garbage-pyramid, které desítky let hromadí. ____ VALL-I není dramatem děje, ale dramatem okamžiku. Scénu komponuje vždy od detailu k celku a zpátky k detailu. Pokud se přece jen pokouší o zásadní twisty a dramatický oblouky (viz kubánská revoluce ve ¾ filmu), nemůže najít klenební svorník a událostem schází jak motivace, tak nenucená spontánnost. Nedominuje zde text nad obrazem, jako u telenovel, protože Pixaři sebevědomě, a nakonec i oprávněně, předpokládají, že u VALL-I prádlo nikdo žehlit nebude. ____ Enviromentální čtení filmu donutilo přehodnotit filmovou TOPku nejen aktivistu Al Gorea, rodáka z Washingtonu, ale všimli si toho i odborníci přes fokalizaci (vypravěčská finesa zostřující hledisko té které postavy). Zatímco tedy Eve (Expert vegetační evaluace = neboli rostlinářský odborník) trpí klausovským prizmatem, tudíž se jí dostává výhradně fokalizace vnější a neznáme její myšlenky, na Vallovi participuje vypravěč mnohem častěji a poskytuje nám o něm řadu indiskrétních informací a vodítek. ____ Režisér a scénárista Andrew Stanton není zdaleka první, koho sledování běžných životních situací dovádí k soudům nad okolní společností, avšak do svých filmů to promítá s takovou průzračností, že nezbývá než s ním od první minuty (nikoliv však bezvýhradně) souhlasit. Jenže tady se vyskytl majoritní problém v nemožnosti odstředit myšlení od propagandistické rétoriky celého filmu, která se tváří děsně dekonstruktivně tím, jak rezignuje na jednotný smysl a zdůrazňuje pluralismus (už jen v tom smyslu, jak chce mermomocí infiltrovat kina po celém světě), ovšem de facto jen nepřesně parafrázuje Derridu ve smyslu kritického přezkoumání naší kulturní pansofie a výchozích pojmů (právě proto, že tyto pojmy visí nad propastí nepřezkoumané kultury, tudíž ani VALL nechápe, k čemu je Rubikova kostka a kam zařadit vidličku). ____ Je tedy nutno volat do Vatikánu, že je třeba uznat další zázrak? Není. Když na tyhle věci máte oko, vidíte, ze animák VALL-I není stoprocentně atraktivní, ani revoluční. Nakonec všemožnými citacemi a vsuvkami dává VALL-I najevo, že před klasikou se je třeba shýbat (Kubrickovi se jen uctivě přibližuje) a že autonomní klasikou vlastně ani být nechce. () (méně) (více)

ORIN 

všechny recenze uživatele

První polovina výborná, plná nápadů, inovací apod. Druhá půlka již jen na sebe se vrstvící klišé, kdy jsem si stále říkal, že tohle už jsem někde jinde viděl. No a konec... jen nechutná ekologická agitka. Čím mě ale WALL-E doslova ohromil, to je naprosto bezkonkurenční animace, až mě někdy mrazilo a na mysl se mi drala myšlenka, že tohle snad ani animovaný film není. ()

Dudek 

všechny recenze uživatele

Letošní rok se ještě zdaleka nepříblížil svému konci, a ač nás čeká ještě spousta filmových lahůdek, nebojím se napsat, že pixarovský animák WALL-E je filmem roku. Perfektně zvolený příběh má ten pravý punc i díky skvělému načaqsování. Příběh o první lásce, dětské naivitě a fascinaci vším novým umístěný do nepříiš lákavé budoucnosti musí totiž nutně zapůsobit na každého. WALL-E totiž není jen dalším animákem, ale hlavně perfektně vymyšleným snímkem, ve kterém má každá věc své opodstatnění. Pečlivě vsunuté hrané prvky jsou do snímku naroubovány až s překvapivou precizností a jedná se kouzelně zvládnutou spojnicí mezi minulosti (v podstatě současností - dobou kdy lidé ještě žili na Zemi) a současností (dobou kdy se planeta stala definitivně neobyvatelnou). WALL-E však není jen ekologickou agitkou, jak se může vzhledem k okolním komentářům zdát. Jedná se o příběh téměř až biblický. Vždyť narážky na první příběh o lásce (Adama a Eva) nebo dokonce osidlování planety jsou více než zjevné. Tomuto snímku se podařilo představit dospělý animovaný film bez zbytečných berliček. WALL-E stírá rozdíly mezi animovaným a hraným. Miluji tenhle film. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (65)

  • Přibližně od roku 2000 se množství odpadu snižuje díky reckylovatelným pytlíkům a tenčím PET lahvím atp., tedy čím víc firmy šetří na materiálu, tím víc mají peněz, ale zároveň jsou i ekologičtější, protože použily méně materiálu. Takže platí, že čím vyspělejší stát/ekonomika, tím menší jsou „hromady“ odpadů. (Maulincio)
  • Výtvarný umělec Derek Thompson vytvořil pro produkční práce neuvěřitelných 125 tisíc nákresů, přičemž obvykle postačí 50-70 tisíc. (Dlee)
  • V úvodní scéně jsou ukázány jaderné a větrné elektrárny postavené na vrcholcích hor odpadků. To naznačuje, že lidstvo přešlo na čistou energii až když bylo příliš pozdě. (Maulincio)

Související novinky

Tom Cruise – poslední muž na Zemi?

Tom Cruise – poslední muž na Zemi?

25.05.2011

Kdybyste z nějakého bizarního důvodu zkombinovali Já, legenda a Vall-I, dostali byste Oblivion. Ve vzdálené budoucnosti je Země zdevastovaná a lidstvo žije v oblacích. Na povrchu už pracují jen… (více)

Shyamalan, Smith, Smith a výpravná sci-fi?

Shyamalan, Smith, Smith a výpravná sci-fi?

06.04.2011

Manojovu kariéru může spasit jedině zázrak. Na jeho poslední filmy už se téměř nedá koukat, a když to náhodou někdo udělá, tak spíš pro tu srandu, jak moc špatné jsou. Poslední vládce větru na sebe… (více)

OSCARY – výsledky

OSCARY – výsledky

23.02.2009

Snad jen jednoho většího překvapení jsme se dočkali při vyhlašování Oscarů za rok 2008 v hlavních kategoriích: nejlepším hercem v hlavní roli se nestal Mickey Rourke za Wrestlera, ale Sean Penn za… (více)

Reklama

Reklama