Oblečen na zabíjení

Na hitchcockovskej premise vynikajúco vystavaný thriler, ktorý v niektorých obsahových a najmä technických sférach odráža filmárske unikáty Psycho alebo Vertigo. Už len keď si všimnete scénu vraždy a minimalistický spôsob jej natočenia - "sekané" pohyby, zakrytá postava vraha - náramne pripomínajúci kultovú scénu v Psycho, musí byť jasné, že v súčasnom filme by takto prevedená vražda pôsobila smiešne, bizarne a nie umelecky. Veľmi ma tiež nadchol celkový kontrast, pozostávajúci z chladného formálneho prevedenia a chvíľami z naivnej rozprávkovej atmosféry, príznačnej skôr pre Lynchove filmy. Navyše oceňujem, že po predchádzajúcom sklamaní z filmu Dvojník, ktorý napriek skvelým desivým aspektom pôsobil príliš rozvláčne a sofistikovane, mi táto de palmovka pochopiteľným súmerným a nie ťažkopádnym dejom poriadne zdvihla adrenalín. (21.12.2011)

Je to víc Argento než stále omílaný Hitchock. Ve své konstantní snaze vyprávět obrazem je to fascinující a dokonalé, ale taky malinko legrační. Dressed to kill je až béčkově přímočaré - ale skrz všechna ta zrcadla, split screeny, zrychlené obrazové záznamy, zamlžená skla - jako by De Palma pomrkával po divákovi, že to celé je jen rafinovaná, sebe si uvědomující hra na realitu - film. (25.10.2023)

Netuším, jestli Brian De Palma zamýšlel svůj film jako poklonu celoživotnímu dílu Alfreda Hitchcocka, nebo jen napodobil jeho styl ve snaze dosáhnout stejného účinku. Kdybych chtěl být zlý, napíšu, že je to prachsprostá vykrádačka Hitchcockových režijních postupů, i tak se dá výsledek interpretovat. Každopádně snímek Hitchcockovy nejúspěšnější práce v dobrém i zlém silně připomíná. De Palma podobně dávkuje napětí, neúprosně stupňuje očekávání, aby v pravou chvíli zasadil tvrdý, emoční úder. Hitchcockovy snímky obvykle stály na vynalézavé režii, scénáře často bývaly slabší. A Oblečen na zabíjení funguje stejně. De Palma divákovi naservíroval několik lahůdkových scén, přidám se k těm, kteří za předčasný vrchol snímku považují vymazlenou dlouhou scénu v galerii, kde De Palma obratně pracuje s diváckým očekáváním a servíruje svému publiku nymfomanku i jejího potenciálního kata. Problém je v pointě, protože tu jen trochu bystřejší diváci pochopí nejdéle ve třetině filmu. Jako mnoho režisérů předtím i potom De Palma dává přednost efektním scénám před logikou. Na Nancy Allen se hezky dívá, Brian De Palma měl při výběru své životní partnerky vkus a Michael Caine podle očekávání film svou přítomností táhne. Celkový dojem: 65 %. (12.11.2018)

Nevim, jestli je to tim, že jsem na to koukal jen tak jednim okem, ale tohle se mi moc nelíbilo. Pokud jste viděli Psycho, tak vám bude hned jasný, že tvůrci tam hodně čerpali inspiraci a pravděpodobně vás tak ani moc nepřekvapí závěrečný rozuzlení. On taky hodně napoví i ten českej název. Ale úplná ztráta času to zase nebyla. Pořád to bylo mnohem lepší, než extrémně nudný Psycho. (12.11.2008)

Pracně budovaná hitchcockovská atmosféra dostává velmi brzy první trhliny. Což je samozřejmě problém, protože pak to šokující odhalení nefunguje tak, jak by fungovat mělo. Inspirace Psychem je zřejmá: všechny herečky se tu ocitají ve sprše, kde se dlouho a velmi detailně myjí a mydlí... Jako bychom o každém druhém filmu říkali, že je inspirován Pánem prstenů, protože v něm chlapi nosí prstýnky... Nooo nic. Oblečen na zabíjení je spíš lehce podprůměrný film, ale Michael Caine to zkrátka umí a jeho přítomnost film vytahuje na tři hvězdy. (11.06.2018)