Oblečen na zabíjení

Jelikož Hitchcockovu tvorbu znám doposud spíš povrchně a většinu jeho nejlepších filmů jsem zatím neviděl, nemůžu objektivněji posoudit, nakolik ho De Palma kopíruje nebo nakolik je to v jeho podání sympatická pocta nebo osobitá variace. Pro mě je důležité, že mě „Dressed to Kill“ dokázalo zajmout stylem vyprávění, nádherným hudebním motivem a že už konečně vím a vidím, od koho se Tarantino učil ty split-screeny a ten tak trošku úchylný filmařský styl jako takový (který je ale mně osobně velmi sympatický.)) (11.10.2010)

Dressed to Kill hodně dbá na estetický vizuál, který umocňuje požitek všudypřítomné erotiky. Samotná zápletka není nic světoborného, ale její závěr je o to překvapivější. Taková zajímavost je, že feminizaci se podřídilo naprosto všechno tj. ústřední hrdinkou je žena a veškeré provedené mordy jsou zase jen na ženy. Technické zpracování vražd je na dobu vzniku ucházející (zvlášť ta břitva měla něco do sebe). O to víc zamrzí, že jich je naprosté minimum a převážnou část filmu se řeší, kdo je onen vrah. Komu nevadí zdlouhavé čekaní v posunu děje, bude spokojen, ale jinak se jedná o naprosto průměrné dílo. (08.08.2009)

Krimi-thriller takmer Giallovského razenia. ústredný príbeh s maniakálnym vrahom ktorý sa prezlieka za ženu a vraždí s výhradne britvou. pekné dámy ma bavil. Michael Caine ako psychiater, ktorý príde na to že vrahom je jeden z jeho pacientov, na mňa pôsobil vierohodne. Jeho kultivované vystúpenie a rozhovory tvorili dôležitú časť tejto snímky. a vlastne pripravovali diváka na nie až tak nečakaný koniec celého príbehu. Chvíľku trvá kým sa človek v tejto snímke nájde pretože do prvej vraždy akoby išlo o úplne iný film, je to také.... nevyvážené. Brian De Palma nepatrí k mojim favoritom. (08.05.2014)

Kouzelná variace na Psycho. V roli Janet Leigh se představí Angie Dickinson, za její sestru zaskočí Nancy Allen a Johna Gavina nahradí Keith Gordon. A co Norman Bates? Nechte se překvapit, chlápek s parukou na hlavě a břitvou v ruce vás ale bude strašit ve snech ještě dlouho. A samozřejmě zde nepřekvapivě najdete i kupu nadsázky, špetku erotiky a závěr, který se dá interpretovat více způsoby. Další zastávka - Kainova výchova. (15.03.2011)

Čím více jste z De Palmovy "hitchcockovské" tvorby viděli, tím méně se budete pravděpodobně bavit. Pokud je to vaše první setkání, mohla by to být láska na první pohled ( nebo taky zhnusení - u De Palmy člověk nikdy neví ). Fanoušci dostanou to, co očekávají. Pino Donaggio složil jeden ze svých nejhezčích hudebních motivů. A asi nikdy jsem neviděl takhle esteticky nasnímanou břitvu. -- Pro mě osobně ale zůstává nejzábavnější depalmovkou 80. let Dvojník... (23.08.2006)