Krev Borgiů

Nějak mě to nevzalo. Po celou dlouhou dobu trvání filmu jsem měl dojem, že samotní autoři na vyprávěný příběh nemají svůj vnitřní názor, že jen povrchně zobrazují zajímavé období italských dějin. Vlastně jde o vršení bizarních někdy drsných někdy erotických scén zajímavých jen svou drsností nebo otevřenou erotičností bez hledání hlubších významů. Dějiné události samy myšlenky neobsahují, ty jim musejí dodat vypravěči, což se zde neděje. (10.09.2010)

Vzostup a pád Borgiovcov je pre mňa fascinujúcou kapitolou dejín, preto som sa nesmierne potešil, že o nich vznikol film. Mario Puzo ich (vo svojej knihe The Family) označil za prvý mafiánsky klan a toto označenie je úplne presné (s trochou nadsázky je Rodrigo presne ako nejaký capo di tutti capi, len o pár storočí skôr). Film sa snaží na ploche približne dve a pol hodiny (aspoň ja som mal 145minútovú verziu) preskúmať všetky charaktery, morálku a zvrhlosti danej doby, pripomenúť najdôležitejšie persóny a dobové reálie. Je pochopiteľné, že úplne všetko čo som očakával sa do filmu nepodarilo vtesnať (napr. postavu Nicola Machiavelliho a jeho vzťah a inširáciu Cesarom Borgiom pre dielo Vladár, vraždu syna Joffrého, atď), ale tvorcovia sa skutočne snažili. Všetko čo má historická dráma mať, divák nájsť môže. Možno škoda "nehollywoodskeho" rozpočtu, šetrilo sa najmä na veľkolepých záberoch bojov a dobývania hradov, tak typických pre borgiovské ťaženia. Z pohľadu filmu a diváka som spokojný, Los Borgia je hodnotným a kvalitným filmom a aspoň malou lekciou dejepisu... (09.10.2010)

Borgiové jsou s velkou historickou přesností (i když zase nijak zvlášť podrobně se v dějinách Itálie neorientuju) vykresleni jako správná italská mafiánská rodina, která se neštítí vlastně vůbec ničeho. Papež Alexandr VI. vypadá tak, jak by měl správný papež vypadat, tedy jako slizský úchyl. Z jeho děťátek nejvíce samozřejmě zaujme Cesar, který si myslí, že je slavný Gaius Julius Cesar. No a jinak se tu pořád souloží a vraždí a intrikuje, prostě řehole. I když je jasný, že takováhle křesťansko-mafiánská rodinná sága se nedá odbýt 65 minutami nebyl to samozřejmě žádný Kmotr ani Scarface, takže 140 minut bylo trochu hodně, hlavně proto, že ke konci mi to přišlo jako sled vražd bez přílišného vysvětlování nebo propracovávání jednotlivých událostí. Prostě provdáme dceru, pak jí odděláme manžela a pak jí provdáme znova a jedeme dál. Moc se mi líbila renesanční atmosféra, kostýmy, kulisy atd. Jsem na vážkách jak to hodnotit, protože po slibném začátku jsem se ve druhé půlce docela nudil a chyběl mi tam pořádně strhující závěr nebo tak něco. Na druhou stranu to bylo docela milé překvapení, protože na španělské filmy skoro vůbec nekoukám, takže mě Borgiové docela příjemně překvapili až na vytčené nedostatky. Takže takových přesných 70% (19.02.2014)

A já si myslel, že po Tudorovcích a Hry o trůny nenajdu famílii s takovým gustem k všem radostem a neřestem světského života. Nebýt informační hodnoty, asi bych se ani neobtěžoval film dokoukat a to především kvůli odporně dlouhé stopáži, která by nevadila, kdyby to bylo přeci jen trochu profesionálněji pojaté. Na druhou stranu výběr herců s předvádění jejich španělského temperamentu a vizuální líbeznosti nebylo k zahození. (29.12.2011)

Historický film, který se snaží věrohodně ukázat, jak to s Borgiovými zřejmě skutečně bylo a nepodkládá nám kupříkladu nepotvrzené zvěsti o travičství Lucrecie. Naopak ukazuje Caesarovo krutovládu, která spolu s jeho otcem zasáhla celou nesjednocenou Itálii. Film velice zajímavý, ale místy zdlouhavý. Herecky spíše průměrný. Přesto koukatelný. 60% (21.09.2010)