Čtyři minuty

Jedny z nejsilněnějších 4 hvězdiček, které jsem kdy dal, za jedny z nejsilnějších 4 minut, které jsem kdy v závěru nějakého filmu viděl. Mimochodem Handkanten Act od Jana Tilmana Schadea je jedna z nejúžasnějších čistě klavírních skladeb, kterou jsem kdy slyšel. (20.09.2011)

Nebýt toho závěru, dal bych jen 4, ale tohle mě dostalo. (07.01.2013)

Já jsem byl teda nadmíru spokojen. Vynikající příběh, vynikající herecké obsazení, všichni se do svých rolí parádně hodili a předvedli neskutečné herecké výkony. (26.08.2014)

Nejlepší jsou scény, kdy Hannah Herzsprung hraje na klavír svou "černošskou" hudbu...těch scén je tam pár,ale vryjí se do paměti, včetně strhujícího závěru. (03.02.2011)

Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Drama o dvou hrdinkách, navenek chladných a bez řádných emocí, uvnitř... taky? Nebo ne? Hra na klavír jako spojující článek a do toho pár německých dozorců a i trochu nějaké té druhé světové ve flashbackách. Co se musí nechat, že Hannah Herzsprung to zahrála výborně. Takový klasický oceňovaný festivalový snímek. (05.04.2014)

Kdo má rád díla točící se okolo, hudby a vyplývající emoce, ten by měl vidět. Ústřední motiv je strhující. Kdo chce víc nechť vygůglí Fazil Say. (18.02.2009)

Jo, tak takové filmy já můžu. Naši severní sousedé už vyprodukovali spoustu dobrých snímků a Čtyři minuty se k nim směle připojují. Nejraději mám na evropských filmem přirozenost neboli drsnou syrovost se kterou se navenek prezentují. Ale to postřehne asi každý, kdo je přesycen klišé snímky ze Spojených států. Film sám o sobě je jednoduchý, nenabízí žádné spletitosti a pomalu si razí cestu k velkému finále. Řeč je především o klavíru, mocném hudebním nástroji, kterému já vždycky podlehnu a proto si toho snímku tak cením! Nádherné tóny prolínající se během celého filmu jsou v případě klasické hudby lehké a příjemné, v případě tzv. černošské hudby agresivní a zběsilé, což vybočuje z běžného normálu a navozuje specifický zážitek. Během filmu je hned několik výborných scén, ale jedna je naprosto geniální a já jsem si ji přehrával už asi 100x. Herecké výkony jsou na vysoké úrovni uvěřitelnosti, což je ostatně samozřejmostí. Závěr? Nejsem žádný odborník na hudbu, jen obyčejný posluchač, ale pro lidí podobného ražení jako já, bude toto německé drama výjimečné, už jen díky mocné síle klavíru! (23.01.2011)

Emocionalne velmi silny film i diky dvema hlavnim predstavitelkam. Opravdu me nenapdlo, jak se da hrat na klavir :) . Obdivoval jsem to uz ve znelce Der Film 2. (13.10.2007)

Klavír mám moc rád a je to jediný co se dá z těch všech nástrojů poslouchat. Ale film se povedl, sedl mi po všech stránkách a myslím, že i hudba a herecký výkony dvou hlavních představitelek jsou na výborné úrovni. Asi to nejlepší, co letošní Střední Evropa 2007 nabídla. Moje hodnocení: 80% (15.11.2007)

Skvělé využití kontrastů a v nich skrytých vnitřních podobností: ať už hudebních (stará pianistka během rušné dramatické situace nevnímá nic než skvělou hru na klavír nebo naopak tichá hra na klavír postupně zaniká v ruchu ostatních zvuků), hereckých (netečnost a hanksovské "psí" hraní vs. naturalistické škleby některých vězeňkyň a zvláště hlavní představitelky), jednotlivých postav (uhlazenost staré moudré učitelky, která ale má svá bolestivá tajemství, vs. živelnost až přehnaná zvířecí dravost mladé nadané klavíristky, která má ale také svá bolestivá tajemství a s jejíž zlobou a minulostí to není tak, jak se na první pohled zdá). Co dokáže změnit člověka? Jak se člověk dokáže změnit? Jak může zapomenout na všechnu bolest, co prožil, a na události, jejichž důsledky si s sebou nese celý život? Co všechno člověk dokáže udělat pro toho nebo pro to, co miluje? Kde na to bere sílu? Proč bolest člověka ničí a zároveň posiluje? Na tyto a další otázky sice film neodpovídá, ale zato je znovu a znovu pokládá a tím i pomáhá k hledání odpovědí. Drama, ve kterém sice vpadnete přímo do děje, ale které se pak pomalu, pomaličku dále rozvíjí, aby vyvrcholilo závěrečným naprosto strhujícím a dechberoucím výstupem, kde během několika vteřin proběhne srdcervoucí kontrast největšího životního úspěchu a hned poté životního pádu. Kdyby nic jiného, určitě mě donutil zamyslet se nad tím, jestli vysedáváním u počítače a čučením na filmy přeci jen nemrhám svým talentem, který bych místo toho mohla hledat… :-D (21.11.2007)

108 minut za 3*, 4 minuty za 5* (01.11.2008)

Při sledování tohoto filmu jsem byl chvíli jako "u vytržení" chvíli jsem byl na rozpacích. Co tohle sakra je ? Celkově ale mohu říci, že mě film velmi mile překvapil. Líbila se mi na něm rozervanost hlavní hrdinky, která však vždy byla svá, její impulzivnost, živelnost ,čehož jsem se zároveň i bál. Někdo se prostě s temperamentem v srdci rodí. Po skončení filmu jsem si mohl jen povzdychnout - takže,co se týká kinematografie se začínáme dívat na záda i němcům, kteří až na pár výjimek, nikdy moc o filmu nevěděli. (01.02.2011)

Tři hvězdičky rozhodně neznamenají, že by mi film Čtyři minuty přišel průměrný, nebo se mi nelíbil. Strašně rád bych dal za každou z těch čtyř minut jednu hvězdu za dojemný vztah mladé vězenkyně a stařičké učitelky klavíru. Ale neustále mi ho kazily jakési ruchy. Skoro to až vypadá, že je v Německu vězeňství dokonce na nižší úrovni než u nás! Klein spoiler: Vražedkyně co brutálně zbije dozorce se nejprve nesmí v doprovodu bez pout ani hnout, aby pak byla ponechána bez pout jen v přítomnosti nemohoucí stařeny. A pak se dokonce volně prochází po svobodě, tancuje si na oslavách a kupuje si cigára? A nakonec bez problémů uteče, hmm, chtěl bych. Také jsem se moc nevyznal ve vztazích - chvíli ledově chladné, pak zjevné sympatie, ve vteřině zase nenávist a odcizení - už mi to přišlo trochu moc i na rozpolcené německé dušičky. Výlety do roku 45 jsem dlouho nechápal a čekal na pointu, která nepřišla. Co se mi naopak líbilo bylo finále ve velkém takřka hollywoodském stylu, kdy jedno oko nezůstane suché. Skoro 4*, snad až se naučím hrát na klavír. (01.02.2011)

jenom za ty 4 minuty klavíru jsem chtěl dát 5* (18.11.2011)

4aPůl.No hlavně rád poslouchám klavír a tady hraje buchta se spoutanýma rukama za zády.Jinak nic moc nového pod sluncem,ale nic z toho tady nevadí a pořád je to lepší než většina podobných amerických masturbátů.Ten klavír dělá fakt hodně a hlavně se nemusím dívat na idioty co si hážou balonem a říkají tomu fotbal. (08.01.2012)

Hodně silný filmový zážitek nabitý emocemi a skvělou hudbou. Pět hvězdiček dávám nicméně hlavně za strhující závěr. Už hodně dlouho jsem nezažil, aby se až do úplného konce závěrečných titulků v celém kině nikdo nezvedal k odchodu... (12.10.2007)

Presvedčivo zahraná dráma dvoch žien z dvoch rozličných svetov, ktoré spája hudba. Hannah Herzsprung fakt vyzerá ako keby ju práve vytiahli z basy a dokonale tak kontruje prísnej, city neukazujúcej Traude. Takmer dokonalý zážitok mi klasicky narušil americký záver.. (27.04.2012)

Jeden z těch druhů filmů nad kterými kroutíte hlavou, ale stejně vás něco nutí se dodívat do konce. V tomto případě to bylo to, co šílený scénarista ještě stihne vsunout do děje. Kdyby vynechal incestního otce, lesbickou zdravotní sestru z druhé světové války, nevinnou uvězněnou hrdinku, která ve výkonu trestu porodila mrtvé dítě a možná vynechal úplně prostředí věznice ... pak by z toho mohl být možná zajímavý film. I přes tyto výhrady se mi velice líbil výkon hlavní představitelky Hannah Herzsprung, a i nevšední zážitek v posledních 4 minutách filmu. (02.01.2009)

S německou kinematografií nemám moc zkušeností a nikdy jsem se do ní nehrnula (nějak pořád byly lepší věci na práci a lepší filmy na koukání). O to víc mě Čtyři minuty překvapily. Příběh je chvílemi předvídatelný, ale napínavost se dá v tomhle případě oželet. Stejně jako bych oželela jednu část příběhu, kterou jsou flashbacky. Ale tímhle můj výčet záporných aspektů filmu končí. Hannah Herzsprung byla naprosto, skvěle a šíleně úžasná. Monica Bleibtreu zdařile sekundovala, ale i slepec by viděl, že Hannah si tuhle show ukradla celou pro sebe. A abych nezapomněla, když hrála na klavír, měla jsem totální Amanda Palmer-deja vu. Je to hodně silný film a i když se toho na první pohled na konci moc nevyřeší (na druhý snad ano), odcházela jsem z promítání se zvláštním pocitem síly a......no vlastně celkově zvláštním pocitem (27.04.2011)

Stručně a jednoduše...geniální show! (21.09.2011)