Milionář z chatrče

Přesně ten typ hřejivého filmu, který nemám rád, natočený Danny Boylem, přesně tím stylem, který mám rád. Jinak - změny oproti knižní předloze činí ze snímku něco mnohem přitažlivějšího a oscarového, bohužel se tím definitivně potlačuje možnost, aby Britové natočili film, který bude opravdu o Indii, a ne o britských post-koloniálních představách o Indii. I u kulturních mišmašů a crossoverů totiž je možné určit, který element a úhel pohledu převládá. Zde jednoznačně ten západní. Nicméně ve výsledku jde o vcelku plodné spojení poetiky bengálské (sociálně-realistické) a hindské (bollywoodské) kinematografie. Samotný děj je podáván velmi mechanicky. (18.02.2009)

Vykořisťovatelský film... vybraně natočená a nazvučená ukázka koloniální fantazie s přidanou hodnotou v podobě očistné katarze. O Indii Milionář z chatrče nic nevypovídá, jen si ji vypůjčuje jako vycpávku do soucitného šrapnelu mířeného na západního diváka. Esence soudobého ideologického eskapismu, jakkoli strhující po technické stránce. Tomu filmu nevěřím ň. Boylova posedlost neviditelnou rukou osudu je z tohoto pohledu typická - jen křiklavé barvy na prázdném betonovém bloku "zaručeného hitu". (20.02.2011)

Jsou filmy nabité hollywoodskými hvězdami a je to propadák. Na druhou stranu jsou i filmy, ve kterých hrají samí neznámí herci a při jeho sledování se nám tají dech. Takový je i Milionář z chatrče. Oblíbená soutěž hrajíci prim ve filmu, který již posbíral spoustu cen a ty velké ho jistě ještě čekají. Já jsem uchvácen hned dvakrát. Za prvé samotným filmem a za druhé samotnou soutěží. Přiznám se, že při jejím sleodvání jsem byl málokdy tak napnut jako v této zinscenované verzi. Pohádka o Honzovi, který se potloukal indickou chudobou, až jej nakonec láska přivedla k nečekanému a vlastně ani nechtěnému bohatství. Tak to máme přece rádi, protože skutečnost bývá často mnohem horší než podmínky dětí, do jejichž života můžeme těmito dvěma hodinami nakouknout. (10.05.2009)

Britsko-bollywoodský remake pohádky O chytrém Honzovi. Jmenuje se O chytrém Jamalovi aneb kterak chudák se selský rozumem ke štěstí přišel a je tuze moc pěkná a poučná. A že se v ní ohýbá skutečnost, jak jen může (teda hlavně ty přímé přenosy), pouze za sprostým účelem ždímání citů? Ano, ovšem komu by to v pohádce vadilo, že děcka? PS: Je předloha lepší než film? Ne, není. Protože Swarupovo dílo je něco úplně jiného. Něco černohmorného, cynického a vyzněním přesně opačného Boyleova slaďoučce naivního cukrátka. A to já přeci jen raději než pohádky... (05.01.2009)

Kolem tohohle film use poměrně rychle nakupilo dost negativní energie - myslím, že to je v tomhle případě přehnané a některé výtky jdou až do extrému. Je to určitě pohádka, ale co se týče exploatace indické kultury - svým způsobem Boyle svou hyperaktivní režií exploatuje vše, na co se zaměří... Myslel jsem, že proto ho máme rádi. (12.12.2009)